Po stopách milionových zakázek od Povodí Labe: zbyla jen virtuální sídla a angažmá syna regionálního šéfa

  • Jeden ze šéfů státního podniku Povodí Labe Jiří Šikula čelí podezření, že se skrytě angažoval ve dvou firmách, které dostávaly od organizace veřejné zakázky.
  • Celkem jde o zakázky za 37 milionů – firmy pro povodí čistily koryto řeky, ale také dodávaly třeba nábytek.
  • Jak zjistil Radiožurnál, na internetu bylo jednu dobu u obou firem dokonce jako kontaktní telefon uvedeno Šikulovo služební číslo, které používá v Povodí Labe.
  • Že byl Šikula s firmami spjatý, potvrdili pod podmínkou zachování anonymity tři zaměstnanci.
  • Některé zakázky státního podniku prověřuje policie.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Vypadněte, vůbec se s váma nebudu bavit,“ rozčiloval se jedno chladné středeční dubnové ráno Jiří Šikula, když ho Radiožurnál před pobočkou Povodí Labe v Litoměřicích oslovil s žádostí o rozhovor. Ještě než stihla reportérka položit dotaz, tak jí praštil pěstí do mobilu a pak ji silou vytlačil za bránu podniku.

Důvod jeho nervozity je zřejmý – současný vedoucí střediska v Litoměřicích Šikula je totiž v podezření, že je spjatý se dvěma soukromými firmami, které získávaly od státního podniku veřejné zakázky. Jde o společnosti Van den Brook a Breacher (dnes přejmenovanou na Blitz Group).

Není to nic, čím bychom se chtěli chlubit, říká šéf Povodí Labe k podezřelým aktivitám svého podřízeného

Číst článek

Na internetu je dohledatelné, že jako kontaktní telefon uváděly obě firmy stejné telefonní číslo. A to podle zjištění Radiožurnálu patří Jiřímu Šikulovi, jde o jeho služební telefon v Povodí Labe. A že se ve firmách Šikula angažoval, se v podniku podle tří zaměstnanců, které Radiožurnál oslovil, tak nějak vědělo.

„To bylo veřejné tajemství, že ty firmy zastupoval pan Šikula, v podstatě nikdo z Povodí nikdy nepřišel do styku s nikým z té firmy,“ popisuje pod podmínkou zachování anonymity jeden ze zaměstnanců Povodí. „On je odsud de facto řídil,“ dodává další z nich.

Fiktivní sídla firem

Oficiální sídla firem jsou prázdné schránky, to znamená, že tam nejsou žádní zaměstnanci. Firma Blitz sídlí v centru Prahy, podle recepčních jde ale o virtuální sídlo. Kontaktní osobou není nikdo jiný než jednadvacetiletý Miroslav Šikula, tedy syn Šikuly staršího. Ten je od roku 2018 jediným majitelem. Firmu, která měla podle účetní uzávěrky obrat jeden až tři miliony, na něj před rokem převedl Karel Doboš. 

Proč byl Šikulův telefon uveden jako kontakt na firmu, Doboš nevysvětlil.

„No tak to nevím, jak to oni mají. To se mě ptáte moc. Já už to nedělám, paní, já jsem v důchodě, to já vám neporadím. Tak mu zavolejte, on vám to řekne,“ odbyl další dotazy Doboš.

S poněkud svérázným vysvětlením přišel Petr Imramovský st., oficiální jednatel firmy Van Den Brook. Tedy další firmy, kde se objevil jako kontakt Šikulův telefon.

„Já byl jednu dobu v zahraničí, tak jsem ho požádal, kdyby něco bylo, aby to pověsil na internet, to s tím žádnou souvislost nemá, to je náhoda… nechte toho,“ říká Imramovský. Proč si vybral zrovna zaměstnance Povodí Labe, Imramovský vysvětlil tak, že zná hlavně Šikulova otce.

Zakázky rozplétá policie

Jiří Šikula před rokem 2016 pracoval v Povodí jako technický dozor, tedy kontroloval, jak najaté firmy zakázky plní. Od roku 2016 je vedoucím provozního střediska v Litoměřicích, tedy třeba vystavuje objednávky na práce a služby menšího rozsahu.

Celkem získaly obě společnosti od Povodí zakázky v letech 2009 až do 2017 za 37 milionů. O kolika zakázkách a objednávkách rozhodoval nebo spolurozhodoval Šikula a u kolika z nich figuroval jako technický dozor, aktuálně rozplétá policie. Vyplývá to z materiálů, které má Radiožurnál k dispozici.

„Ve věci probíhá šetření, s ohledem na tuto skutečnost není možné poskytnout žádné bližší informace,“ říká ústecká policejní mluvčí Šárka Poláčková.

Ústečtí policisté se zabývají zakázkami pro Povodí Labe. Generální ředitel chce podobné případy prověřit

Číst článek

Generální ředitel státního podniku Marián Šebesta o problému ví. Říká, že mu to vadí, ale zatím se spokojil s Šikulovým vysvětlením, že se tam jeho číslo dostalo omylem.

„Na to nemám vysvětlení. V rámci auditu, co jsme tu dělali, na to byl dotaz a bylo řečeno, že pro něj něco dělal a on tam bez jeho vědomí nebo nějakým způsobem použil jeho číslo a že to není aktivní,“ tvrdí Šebesta.

Proč byl ale telefon u obou firem, tak na to Šebesta neuměl odpovědět. „Mně to vadí zpětně, já s tím nemůžu nic udělat, pokud mu nebude prokázán trestný čin, tak já ho podle zákoníku práce nemůžu vyhodit,“ dodává.

Kde skončilo 4,8 milionu?

Jako technický dozor figuroval Šikula podle smluv například u zakázky na vyčištění koryta řeky Labe na dvou úsecích – v Horních Počaplech a Dolních Beřkovicích. Zakázku za celkem 8,8 milionu získala firma Van den Brook. Jenže ani ta práce neprovedla a najala si již zmíněnou firmu Breacher. A ta si na práce najala zpátky Povodí Labe. Ale už poněkud levněji – za 4 miliony korun. Server Aktuálně.cz nedávno upozornil, že 4,8 milionu korun, které ze státního podniku odtekly, zůstalo ve zmíněných dvou firmách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Markéty Chaloupské o zakázkách Povodí Labe

Co firmy udělaly za téměř pět milionů navíc, si nebyl nikdo schopen vzpomenout.

„Já si ty věci takhle nepamatuju z hlavy, vyskytly se tam problémy, které jsme nebyli schopni řešit časově, tak jsme si najali jinou firmu,“ říká Imramovský, jednatel firmy Van den Brook. „Já jsem už odpovídal policii, takže ať koná,“ odmítl další dotazy.

Co přesně dělaly firmy navíc, nechtěl komentovat ani současný generální ředitel Šebesta.

Jeden dům, 3700 společností. Stále více firem v Česku sídlí na virtuální adrese

Číst článek

„Já myslím, že to plnění úplně stejné nebylo, myslím, že naši tam dělali jen část toho.  Nicméně to je přesně ta věc, co vyšetřuje policie, takže o tom já nemohu mluvit. Že si nás najali jako subdodavatele, tak to asi optimální není, ale probíhal nám tady audit, není to nezákonná věc. V dnešní době už k tomu dojít nemůže, upravili jsme k tomu nějakou směrnici,“ řekl Radiožurnálu Šebesta.

Rozptyl zakázek, která firmy získávaly od Povodí, byl opravdu široký. Firma Van den Brook kromě toho, že měla vyčistit koryto řeky na několika úsecích, ještě dodávala do povodí třeba židle, hadice, dlažbu, startér nebo firmě pronajímala mobilní toaletu.

Od roku 2018 ale mají obě firmy utrum. Šikulův nadřízený, ředitel roudnického závodu Povodí Labe Jan Zajíc, říká, že kvůli podezření spolupráci ukončil.

„Já bych se k tomu nerad vyjadřoval, co ale mohu říct, je to, že jsem ukončil spolupráci, protože jsem určité podezření měl. Na základě toho jsem rozhodl, že s nimi dále nebudeme spolupracovat. Víc bych to ale nerad komentoval,“ říká Zajíc.  

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme