V roce 1916 předpověděl existenci gravitačních vln Albert Einstein ve své teorii relativity, ale pochyboval o jejich možném zachycení. Thornův tým zkonstruoval laserový detektor LIGO, který v září 2015 zachytil první signál těchto vln.
Energie na 400 let dopředu. Britští vědci přišli na slibný zdroj elektřiny pro vesmírné mise |
Hlavními zdroji gravitačních vln jsou černé díry a neutronové hvězdy. Dvě černé díry při oběhu ztrácejí vyzařováním gravitačních vln energii a nakonec splynou v jedno těleso. Zachycení gravitačních vln může být další možností pro zkoumání černých děr, neutronových hvězd a kolapsů hvězd. Jen velmi slabě interagují s hmotou, mohou tak volně putovat vesmírem a lze se jejich pozorováním dostat do doby krátce po vzniku vesmíru.
Srážka ve vesmíru
„Před 1,3 miliardy let se srazily dvě černé díry. Vlny vzniklé touto srážkou cestovaly galaxií a před 50 000 lety dosáhly okraje mléčné dráhy. V září 2015 dorazily na Zemi postupně až k detektoru LIGO,“ uvedl Thorne.
V roce 2017 spolu s Thornem získali Nobelovu cena za detekci gravitačních vln také Američané Rainer Weiss a Barry Barish, kteří na výzkumu s Thornem spolupracovali. Thorne začal vlny zkoumat v roce 1966 sestavením týmu zaměřeného na černé díry a neutronové hvězdy a první práci na toto téma publikoval v roce 1972. |
V únoru 2016 vědci informovali o pozorování těchto vln. „Dříve jsme splynutí dvou černých děr vídali jednou za měsíc, dnes už je můžeme vidět každý týden,“ dodal Thorne. Do roku 2021 by mohlo jít o jedno splynutí každý den a pak i každou minutu.
Gravitační vlnění je velmi slabé a s rostoucí vzdáleností ještě více slábne. Plánovaný detektor LISA, který chce sestavit Evropská kosmická agentura, umožní podle Thorna lepší pozorování magnetických vln.
