Seriál Černobyl očima Drábové: Není lehké se na něj dívat, ale vidět by ho měl každý. Když to vydrží

Některé momenty děje jsou nadsazené, celkově je ale minisérie HBO Černobyl velmi dobře zpracovaná, říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Zatím byly odvysílány dva díly. „Hlavní poselství spočívá v pohledu do stavu mysli papalášů, aparátčíků, kteří se snažili zamést tu událost pod koberec,“ myslí si odbornice na jadernou fyziku.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Líbí se vám seriál coby expertce?
Není to dokument, tím pádem tam můžeme najít určité dramatické nepřesnosti. Ale na to, že nejde o technický popis, co se v Černobylu před 33 lety stalo, je to uděláno poměrně přesně. Pokud jsem tam některé nepřesnosti shledala, nejsou podle mě až tak důležité. To hlavní poselství podle mě spočívá v pohledu do stavu mysli papalášů, aparátčíků, kteří se nějakým způsobem snažili zamést celou tu událost pod koberec. Alespoň prvních několik desítek hodin, než si uvědomili, že to nepůjde.

SERIÁL VS. REALITA: Trojice potápěčů, likvidátoři, bioroboti. Kdo byli hrdinové černobylské tragédie?

Číst článek

Jaký moment vás v prvních dvou dílech nadchl?
Nemohu vyzdvihnout jeden moment, ale ve chvíli, kdy jsou tam popisována rozhodnutí, jednání v Moskvě, v Pripjati na výboru komunistické strany, se trošku vracím do mládí. Ať byl u nás komunistický režim, jaký byl, toho, co se dělo v Sovětském svazu, nedosahoval ani zdaleka. Prostě celá ta atmosféra, způsob myšlení bolševika.

Co podle vás dosud tvůrci nezachytili přesně? 
V prvním díle ukazovali popáleniny, mám na mysli krvácející ruce hasičů, a implicitně je dávali do souvislosti s radiačními popáleninami. To přesné nemohlo být, protože radiační popáleniny se projevují až za několik desítek hodin, nebo dokonce několik dnů po ozáření.

Nebylo tedy možné, aby hasiči zasahující u požáru měli popálené ruce od rozmetaných kusů grafitu, jak ukazuje seriál?
U hasiče, který si sáhl na ten grafit, to má jednoduché vysvětlení, ten grafit byl prostě horký. Obsluhu elektrárny, která se snažila situaci řešit, zase mohla popálit pára. Ve druhém díle zase bylo nadsazené nebezpečí spojené s protavením poškozeného paliva, té takzvané lávy, do nádrží pod reaktorem. Ono to velké nebezpečí bylo, to ano. Ale popis možných následků byl maličko víc dramatický než ve skutečnosti. V kontextu toho, jak zatím hodnotím záměr seriálu, to ale není důležité.

‚Dramatická licence‘

V seriálu se řeší, že v případě proniknutí lávy do nádrže by došlo k výbuchu dalších reaktorů, v důsledku čehož by nebyla obyvatelná ani Evropa. Byly by následky takto katastrofální?
To jistě ne. Úvaha vedoucí k evakuaci třicetikilometrové zóny v okolí Černobylu byla založena na předpokladu, jaké by byly následky, kdyby k tomuto výbuchu došlo. Tam bylo spočítáno, že do 30 kilometrů by bylo dosahováno smrtelných dávek. Jistěže by kontaminace byla vážnější, ale že by Evropa byla neobyvatelná, to je právě ta dramatická licence.

Seriál Černobyl

  • Nová pětidílná televizní minisérie Černobyl (v originále Chernobyl) měla českou premiéru na kanálu HBO začátkem května, podle tvůrců jde o velmi realistický pohled na dopady jaderné havárie. „Všechno je v seriálu Černobyl uvěřitelné – naše scéna, lokace. Tým je opravdu obrovský,“ uvedli.
  • Filmaři si pro natáčení vybrali litevské město Vilnius. Podle nich díky své sovětské atmosféře dokonale představuje město Pripjať.
  • Seriál z koprodukce společností HBO a Sky sází i na známé herecké osobnosti: sovětského místopředsedu vlády, kterého Kreml pověřil vedením vyšetřováním havárie, si zahrál švédský herec Stellan Skarsgård, v roli jaderné fyzičky se divákům představila britská herečka Emily Watsonová.

Jaké následky by tedy pro Evropu měl další výbuch Černobylu?
Jistě by bylo třeba regulovat spotřebu potravin, vody a krmiv do delší vzdálenosti, jistě by vzrostlo množství onkologických onemocnění. To se dá těžko posoudit, záleží na velikosti rozptylu takové radiace, také si musíme uvědomit, že v prvních hodinách a dnech po zastavení štěpné reakce radiace velmi prudce klesá.   

Upozornila na riziko pronikání lávy do nádrže pod reaktorem a dalšího výbuchu skutečně běloruská vědkyně?
Ona je čistě fiktivní postavou.

Vymysleli si autoři i tři techniky, kteří se dobrovolně vrhli do kontaminované vody, vypustili vodu pod roztaveným reaktorem a tím zabránili dalšímu výbuchu?
To odpovídá, dokonce sedí i jejich jména, ale všichni to na rozdíl od seriálových hrdinů přežili. Ale opakuji, nebavíme se o dokumentu.

‚Seriál vítám‘

Vítáte vůbec jako odbornice takové dílo?
Já ho vítám, každý by to měl vidět, když to vydrží. Není lehké se na to dívat, protože je to velmi dobře zpracované memento toho, co se stane, když o osudu začnou rozhodovat lidé, kteří kašlou na odborníky.

Podle seriálu nakonec hlavní vina padla na bedra hlavního inženýra Anatolije Ďatlova, bylo to tak skutečně? 
Já bych to až tak nepersonifikovala. On svůj díl viny určitě měl, ale ta vůle, nutnost dodržet příkaz věrchušky, působila na každého. Vždyť jste viděl, že nakonec toho Ďatlova každý poslechl. A nemusel. To je rys toho systému, který lidi zbavuje osobní odpovědnosti, a tím je ovládá.  

Měli technici, kteří po výbuchu seděli ve velínu, nějaké vodítko, jak postupovat? Existoval nějaký plán, co v takové situaci dělat?
Měli jen své znalosti technologie, jaderné fyziky a radioaktivity. Havarijní plány prakticky neexistovaly. Něco takového, a já to ještě pamatuji, bylo velmi těžké prosadit i v Československu. Ale tady nějaké plány byly vypracovány už před černobylskou tragédií. Připustit, že by se něco takového mohlo stát v Sovětském svazu, se rovnalo svatokrádeži. Na co připravovat havarijní plány, když se nemůže nic stát? V seriálu jsme viděli, že oni dlouhou dobu vůbec nevěřili, že by jim ten reaktor něco takového mohl udělat. Opravdu si mysleli, že se sice něco stalo, ale reaktor je v pořádku.

Snímek z nového seriálu Chernobyl od HBO a Sky | Zdroj: HBO

Bylo z dnešního pohledu správné sypat na roztavený reaktor bór, písek a olovo?
Po bitvě je každý generál, ale dodnes se lepší postup nenašel. Museli nějak uhasit požár grafitu, který situaci velmi zhoršoval. Tepelný vznos, tedy to, do jaké výšky se radioaktivní částice dostávaly, byl velmi komplikující záležitost. Výbuch a následný požár je vynesly do několika set metrů. Mimochodem, dodnes jsme nenašli způsob, jak uhasit velké množství hořícího grafitu. Oni udělali to nejlepší, co uměli.

Popsal opravdu jako první skutečný rozsah té katastrofy profesor Valerij Legasov, který se stal šéfem vyšetřovací komise?
Podle toho, co vím, tak ano. Mluvil o tom tak otevřeně a tak naléhavě, že ti, kdo měli právo informovat veřejnost, to nakonec udělali. V seriálu jsme viděli, jak postupně dokázal nabubřelého místopředsedu rady ministrů Borise Ščerbinu přesvědčit, že se musí evakuovat Pripjať, město vzdálené tři kilometry od Černobylu. Legasov měl výsadní postavení v tom, že mu Ščerbina i prezident Michail Gorbačov uvěřili.

‚Měli velké štěstí‘

Čemu byli po výbuchu obyvatelé Pripjati vystaveni? 
Měli velké štěstí, protože díky směru větru byla hlavní masa radioaktivity nesena na severozápad a Pripjať největší nápor radioaktivity minul. Lidé se tam na mostě, a seriál to ukazuje, dívali na požár elektrárny. Měli fakt neuvěřitelné štěstí, protože ten radioaktivní mrak je minul asi o 500 metrů. Samozřejmě že byli vystaveni kontaminovanému vzduchu a spadu z elektrárny.

Přišla evakuace města pozdě?
Někteří se to dodnes snaží proponovat, ale nebylo to pozdě a byla provedena velmi efektivně. Na to měl zase ten polovojenský režim nástroje.

Co se děje v lidském organismu, pokud je vystaven extrémním dávkám radioaktivity?
Je důležité říct, že lidé v okolí žádné extrémní dávce vystaveni nebyli. U nikoho z nich se taky neobjevila akutní nemoc z ozáření nebo jiné přímé poškození. Po prvních dílech to nepředpokládám, ale může se stát, že až v seriálu přijde řeč na postižené a oběti, dostaneme se k něčemu, co tak úplně nemusí odpovídat realitě.

Černobylská havárie

  • Dosud nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky. V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986 během technické zkoušky v Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny došlo k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. V 1:23 moskevského času mohutná parní expanze odhodila víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí.
  • Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny včetně města Pripjať evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. V období 1986–2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí. Budova reaktoru byla obestavěna železobetonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci okolního prostředí.
  • Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Dle Dany Drábové se celkový počet obětí odhaduje na 4 tisíce.
  • Příčin havárie bylo více: typ použitého reaktoru RBMK, nevhodně provedený pokus a nedostatečná kompetence personálu. K rozsahu následků přispěly nepřipravenost a nevhodné kroky v krizovém postupu řešení následků havárie. Černobylská havárie je jednou ze dvou jaderných havárií ohodnocených podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí nejvyšším stupněm sedm (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011).

Zdroj: Wikipedia

Odpovídá realitě, že lidé zasahující v areálu elektrárny extrémní dávky dostali?
Ti měli akutní nemoc z ozáření a popáleniny z toho, že se jim radionuklidy usazovaly na kůži.

Co se děje člověku, který má akutní nemoc z ozáření?
Má to několik stadií. V prvním dojde k poruchám krvetvorby, při vyšších dávkách dojde k zasažení gastrointestinálního (trávicího, pozn. red.) systému, to je to viditelné zvracení. Závěrečné stadium, ale v Černobylu takové dávky nebyly, je stadium nervové. To vede ke smrti v řádu hodin.

Jsou smrtelná i nižší stadia?
U krevní formy nemusí ke smrti dojít a řada lidí se vyléčila. Koneckonců to platí i u druhého stadia. Takové měřítko je, že dávka 10 grayů (gray (Gy) je základní jednotka pro určení dávky absorbovaného záření, pozn. red.) způsobí smrt většině ozářených za několik dní. Tam ty dávky byly v jednotkách grayů. Znám lidi, kteří dostali 15 grayů a pořád jsou, a jak doufám, dlouho budou, mezi námi.

Vy jste tu věc zažívala už jako odbornice v reálném čase, vracejí se vám při sledování Černobylu ty okamžiky?
To víte, že ano. Koneckonců k té havárii došlo osm měsíců poté, co jsem s diplomem opustila vysokou školu. Už i to je emotivní, další věc je, že šlo o ohromně zajímavou práci.

Informace od kolegů

Seriál ukazuje, že se Rusko snažilo i na mezinárodním poli nehodu tutlat. Jak zněla první informace, kterou jste o Černobylu dostala vy?
To je složitější, valná část tehdejšího Československa měla přístup k Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropě. Tam se informace o jaderné havárii objevila den dva před oficiální informací v Rudém právu. Já mám svým způsobem smůlu, že v Pyšelích, odkud pocházím, je a vždycky byl špatný signál. Takže i kdybych bývala chtěla, jakože bych chtěla, poslouchat Svobodnou Evropu, tak bych nemohla. Já jsem se to tady dozvěděla od kolegů v práci. První reakce oficiálních médií byla taková, jak rozhodla strana a vláda. Tedy: nic se neděje, je to maličkost. 

Kdy vám tedy došlo, co se skutečně stalo?
Někdy mezi 30. dubnem a 5. květnem 1986, to už byla zvýšená radiace měřitelná i u nás. Tím pádem bylo jasné, že je to něco velkého. (K havárii došlo 26. dubna, pozn. red.) 

Vybuchlý čtvrtý blok od roku 2016 zakrývá nový sarkofág. Zamezuje stoprocentně úniku radioaktivity?
To zamezoval i původní sarkofág. Na to, za jak neuvěřitelných podmínek vznikal, vydržel pro mě obdivuhodně dlouho. Radiace ze čtvrtého bloku přestala unikat kolem poloviny května 1986. Od té doby šlo pouze o sekundární věci, jako že se zdvihl kontaminovaný prach. Ale to už bylo lokální.

Probíhají pod sarkofágem dosud nějaké nebezpečné procesy?
Zcela jistě ne, měnil se spíše kvůli obavám, že do původního sarkofágu začala pronikat voda, mohl by se třeba zřítit a způsobit lokální kontaminaci. Pro roztavené palivo je zajištěno chlazení, přístup je takový, že čím déle se nechá chladnout, tím lépe se bude likvidovat.

To by se mělo stát kdy? Existuje nějaký dlouhodobý výhled, co se na místě elektrárny stane?
Primární úkol zní: zbavit se lávy, roztaveného paliva. To znamená rozebrat, naložit do kontejnerů a uložit jinde. Lokalita se pak bude sanovat. Nový sarkofág má v dobrém stavu vydržet přinejmenším sto let, a jak už jsem říkala, není žádný důvod, proč s rozebíráním lávy spěchat.

Vy jste už dříve říkala, že vybuchlý reaktor Černobylu byl konstrukčně slabý, používají se takové dodnes?
Ano, používají. V Ruské federaci je jich v provozu kolem deseti, přesné číslo teď úplně nevím. Největší elektrárna používající reaktory RBMK je Kursk.

HBO uvádí minisérii o tragédii v Černobylu. Nabízí realistický pohled i osudy zasažených lidí

Číst článek

Je tedy možné, že podobná katastrofa se může ještě přihodit?
Na tohle s lehkou nadsázkou říkám, že i ten jednoduchý a projekčně nedokonalý reaktor RBMK měl instalováno tolik bezpečnostních prvků, že se dal provozovat bezpečně. Potvrzuje to i fakt, že na tomto typu reaktorů se od havárie v Černobylu nic podobného nestalo. Tak doufejme, že to tak zůstane. Předpoklady pro to jsou, protože když se k tomu reaktoru budete chovat, jak se sluší a patří, není nebezpečný. Nebezpeční jsou lidé.

Jenže to platilo i před havárií v Černobylu.
Samozřejmě, byl to řetězec lidských chyb. Operátoři, kteří to tam přežili, to nemají rádi, ale zase se s nadsázkou dá říct, že kdyby reaktor nechali dělat to, na co byl naprogramován, tak se odstavil a nic se nestalo. Protože ale cítili povinnost provést neplánovaný test a měli obavy z postihu, když ho neprovedou, obešli obranný systém reaktoru. Studentům říkám, že se ten reaktor bránil, jak se dalo.

Mohl by řetězec lidských chyb způsobit takto vážnou havárii v Temelínu nebo Dukovanech?
Je to zcela vyloučeno. Tlakovodní reaktory, chlazené lehkou vodou, z principu nemohou při jakékoliv operaci dojít až do takové havárie. Černobyl je nejhorší scénář toho, co se v jaderné elektrárně může stát. Dodnes jsme nevymysleli horší.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme