Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tatrovka jako skládačka lega. ‚Natahovací‘ podvozky se rodí na přání zákazníků

Ekonomika

  5:00 – ADVERTORIAL
Praha - Výklenek na venkovském stavení skrýval sošku svatého, který měl chránit hospodáře a jeho „byznys“. Výklenkování v automobilovém průmyslu také pomáhá „byznysu“. Je to strategie, již společnosti Tatra Trucks naplno naordinoval šéf Petr Karásek. Znamená to, že nejstarší česká automobilka se snaží naplno vyjít vstříc speciálním požadavkům svých zákazníků a vyplňovat nikým neobsazené niky na trhu. Odměnou za takto individualizovanou produkci jsou vyšší marže. Tohle kouzlo funguje jen díky tatrovácké koncepci podvozku.

Tatra fanouškům na sociálních sítích představila model Phoenix plnící normu Euro 6. foto: Archiv Tatra Trucks

Advertorial

Říkají jim stonožky. Ale nejsou to žádní drobní zástupci světa hmyzu. Naopak, kdybyste tatrováckou „stonožku“ potkali v běžném silničním provozu, zcela jistě byste se za tímto vozem ohlédli. Naposledy se továrna mnohonápravovým speciálem pochlubila 7. března letošního roku. Fanouškům na sociálních sítích představila model Phoenix plnící normu Euro 6. To by nebylo až tak překvapivé, kdyby náklaďák neměl sedm náprav a nebyl dlouhý třináct metrů. Červený vůz je určen pro speciální nástavbu – pro jeřáb. Aby se náklaďák o délce dosahující téměř délky kamionu obratněji pohyboval, vybavili jej konstruktéři hned čtyřmi řiditelnými nápravami.

„Stonožka“. Tatra představila model Phoenix plnící normu Euro 6.

Absolutní rekordman v této kategorii náklaďáků v Kopřivnici vznikl v roce 2015. Přívlastky „nejtěžší“ a „nejdelší“ v historii se chlubí vůz z obchodní řady Tatra Force. „Šlo o plně funkční podvozek pro montáž vrtné soupravy německé firmy Streicher, přičemž celková hmotnost kompletního vozidla je přibližně 94 tun (pro porovnání: modernizovaný český tank T-72M4 CZ váží ,jen 48 tun pozn. red) a celková délka včetně rámu činí 18 080 mm,“ uvedl obchodní ředitel Tatra Trucks Petr Hendrych.

Ledwinkův výtvor v celé kráse. Odstrojený podvozek Tatry 11. Na tomto modelu...
Portrét Hanse Ledwinky, tvůrce tatrovácké koncepce automobilu.

Vůz má celkem osm náprav a je v konfiguraci pohonu 16x8, což požadoval zákazník. „V případě zájmu bychom dokázali vyrobit vozidlo se všemi poháněnými nápravami, pak by šlo o konfiguraci 16x16,“ vysvětlil Hendrych. První tři nápravy vrtné soupravy jsou odpruženy vzduchem, mají nosnost 10 tun a jsou řiditelné. Prostřední dvojnáprava je odpružena kombinací vzduchových vaků a listových per (těžké kombinované pérování pozn. red.) s nosností až 16 tun dle použitých pneumatik a požadované maximální rychlosti. V tomto konkrétním případě je možné maximální zatížení 14,7 tuny. Poslední trojice náprav je opět řiditelná a odpružená vzduchovými vaky s nosností 10 tun. Řízení zadních náprav je hydraulické s elektronickým řízením od nizozemského výrobce VSE s vazbou na natočení kol předních.

Tatra: český poklad, který přežil klinickou smrt

Takový impozantní kolos potřebuje pořádný motor. V tomto případě šlo o kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválcový motor Caterpillar C-32 o objemu 32 litrů s výkonem 839 kW / 1132 koní a točivým momentem 5143 Nm. Opět rychlé porovnání: nejslabší motor montovaný do Škody Octavia – litrový benzinový agregát označovaný 1,0 TSI – dává výkon 85 kW a maximální točivý moment 200 Nm.

„Tak vysoký výkon je potřebný pouze pro pohon vrtné soupravy, v případě pohonu vozidla je jeho výkon a krouticí moment elektronicky snížen asi na polovinu,“ uvedl obchodní ředitel Hendrych. Na motor navazuje šestistupňová automatická převodovka Allison 8610 MR s retardérem.

Tatra 8x8 jezdila slavný „Dakar“.

Tatrovka se pohybuje v těžce konkurenčním prostředí. Navíc výroba nákladních automobilů se v Evropě koncentrovala pod křídla velkých koncernů. Když v Kopřivnici přemýšleli o budoucnosti, podívali i na to, kam se bude vyvíjet technický vývoj. „To vše přivedlo naši společnost k poměrně smělé strategii, v níž hrajeme roli ,výklenkáře‘. To znamená výrobce jednotlivých kusů nebo malých sérií speciálních vozidel, které není žádný jiný výrobce schopen nabídnout.

Současná nabídka vozidel Tatra mimo jiné s velkou výhodou využívá konstrukční modulární řešení, kterému by se dalo říkat lego-Tatra. Díky tomu jsme schopni velmi efektivně nabízet zákazníkům řešení právě v podobě vícenápravových speciálních vozidel, která nám zároveň přinášejí konkurenční výhodu,“ vysvětluje obchodní ředitel Tatra Trucks Petr Hendrych. Automobilka tak míří na hasičské záchranné sbory, správy a údržby cest, stavební firmy, zemědělské a lesnické organizace. „Zájem o naše unikátní vozidla je důvodem k naší profesní a obchodní hrdosti a důkazem, že každý zákazník nalezne v naší nabídce řešení pro svůj, byť velmi specifický požadavek. Tímto směrem bychom se měli ubírat i nadále,“ dodává Hendrych.

Tatra Trucks představila v Abu Dhabí nový vůz modelové řady Tatra Tactic

Kdo jsou zákazníci kupující „stonožky“? Rekrutují z řad těžařů: ti na tatrovácké podvozky montují různé mobilní vrtné soupravy. Zájem je i u výrobců speciálních nástaveb, jako jsou jeřáby. Kopřivnici tak mimo jiné opustila souprava pro přepravce velmi nestandardního nákladu: 18 metrů dlouhých ocelových trub. Dalším příkladem je speciální vozidlo na tatrováckém podvozku s pracovním názvem „přesazovač stromů“.

„Vícenápravová vozidla můžete spatřit v omezeném počtu u tuzemských zákazníků, v západní Evropě, v Izraeli. Pětinápravové podvozky civilních aplikací 10x10 byly vyrobené pro zákazníky u protinožců v Austrálii nebo také v Nové Kaledonii, kde se těží niklová ruda. V letech 2002 až 2015 bylo vyrobeno přes šedesát kusů šestinápravových podvozků Tatra pro indický projekt,“ uvedl obchodní ředitel Tatra Trucks Petr Hendrych.

Portrét Hanse Ledwinky, tvůrce tatrovácké koncepce automobilu.

Tatrovácké speciály na první pohled vypadají, jako by konstruktéři v nějakém záchvatu tvořivosti přidávali jeden pár kol za druhým. S mírnou nadsázkou lze říct, že náklaďáky se skládají jako z lega a že za to kopřivnická továrna vděčí jedinému muži: Hansi Ledwinkovi. Věhlasný automobilový konstruktér koncem dubna 1923 představil Tatru T 11, která v sobě skrývala revoluční novinku.

Ledwinkův výtvor v celé kráse. Odstrojený podvozek Tatry 11. Na tomto modelu automobilka poprvé představila koncepci, které se drží dodnes: centrální nosná roura, vzduchem chlazený motor a výkyvné polonápravy. Jen listové péro vystřídalo modernější odpružení.

Podvozek tvořila centrální nosná roura. To hlavní se odehrálo vzadu – na zadní nápravě. Tu tvořily dvě nezávisle zavěšené polonápravy vycházející z diferenciálů. K odpružení stačilo jediné listové pero. Kardan, který přenášel sílu ze vzduchem chlazeného motoru na zadní poháněná kola, se skrýval v rouře, jež tvořila páteř vozu. Je trochu paradoxní, že dnes značku Tatra vnímáme jako výrobce těžkých nákladní automobilů s mimořádnými vlastnostmi v terénu, ale její technická DNA zvaná tatrovácká koncepce se poprvé objevila u malého osobáku. Tatra T 11 jako novinka zabodovala na pražském autosalonu a záhy se stala velmi populární: mířila do segmentu lidových automobilů. K přenosu tatrovácké dědičné informace do nákladních aut došlo v roce 1926 s modelem Tatra T 23. A v Kopřivnici jsou „tatrovácké koncepci stavby automobilů“ věrni dodnes.

Tatra 11 s uzavřenou karosérií na dobovém snímku.

Ledwinkův nápad totiž umožňuje auta doslova skládat. Potřebujete tři nápravy? My vám takové auto postavíme! Čtyři? Žádný problém. Krásně se to dá ukázat na Rallye Paříž–Dakar. Na sklonku 80. let, konkrétně v roce 1988, kopřivnická továrna poslala do afrického dobrodružství čtyřkolku (tedy vůz v konfiguraci 4x4), šestikolky (tedy mající tři poháněné nápravy, konfigurace 6x6), a dokonce osmikolku, jíž závodníci přezdívali Totální Tatra.

„Totální Tatra”.

Obr s červenou kabinou a velkým nápisem sponzorské firmy Total (odtud přezdívka) sloužil jako pojízdný sklad a servis pro všechny ostatní tatrovky na soutěži, jichž do Dakaru mířilo hned čtrnáct. A protože tehdy neexistovala kategorie doprovodných vozidel, posádka Serge Samson, Vlastimil Buchtyár a Josef Kalina vyfasovala soutěžní číslo 702 a regulérně závodila. „Přestože nikdo nevěřil, že by tohle 22 tun těžké monstrum mohlo vůbec zvládnout první etapu, zejména díky Buchtyárovu řidičskému umění si vedlo velmi dobře,“ uvádějí autoři knihy Tatra znovu doma. Všechny vozy přitom vycházely z typu T 815, jehož zástupci dodnes brázdí nejen české silnice. Jen byly jinak „poskládané“, jinak dlouhé, osazené jinak výkonnými motory.

Ostrý - II jako nový. V roce 2016 získala kopřivnická automobilka z Francie jeden ze dvou původních závodních speciálů, které jely „Dakar“ v roce 1986. Automobil prošel kompletní renovací.

Proč řidiči nedají na tatrovácký podvozek dopustit? Právě kvůli jeho vlastnostem v terénu. Petr Holeček žil dvanáct let v Angole. V zemi doslova zpustošené občanskou válkou podnikal v autodopravě. Na místních (ne)cestách používal tatrovky pro převoz čehokoliv. Začínal s letitou Tatrou T 148 a neskrývá, že svá auta zrovna nešetřil, přičemž na povolenou hmotnost se moc nehrálo.

Lopraisova tatra uhání na dakarské rallye. V roce 1988 automobilka vyslala do slavného závodu poprvé vůz v konfiguraci 4x4.

„Tatrovka má takový podvozek, že šoférovi dovolí mnohé, proto jsme si tatrovku vybrali jako základ expedičního speciálu. Mimochodem, na centrální nosnou rouru je mnohem jednodušší umístnit nástavbu. Ani v nejtěžším terénu se prakticky nekroutí,“ vysvětluje Holeček.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.