A když se ruští žurnalisté nejlepšího střelce letošní NHL pokusili zastavit, mašíroval dál. „Po finále!“ utrousil jen Ovečkin. Zatím to jemu ani krajanům tolik vadit nemusí. Ruští hokejisté světovým šampionátem sebevědomě mašírují dál. V odpoledním bratislavském čtvrtfinále porazili Američany 4:3.
Ani hvězdy jako Kane, Gaudreau nebo Eichel nedokázaly rozjetou ruskou mašinu zastavit. Jen ji během pozoruhodné podívané trochu přibrzdili a v závěru lehce znejistili. Víc ne.
„Jsme jeden z dobrých týmů, co přijel na Slovensko, ale nazývat se rudou mašinou můžeme až po posledním dni na turnaji,“ vykládal ruský kapitán Ilja Kovalčuk. Rusové si věří na zlato. Oprávněně.
Tým kromě něj a Ovečkina posílili z NHL též Kučerov, Malkin nebo Kuzněcov. Co jméno, to pojem. Z Rusů se ještě před startem šampionátu stali největší favorité.
A potvrzují to i na ledě. Nejvíc se čekalo od Ovečkina, loňský šampionát kvůli tažení Washingtonu za Stanley Cupem musel oželet. Teď se na Slovensku kolem šedivějícího kanonýra měla točit hra. Tak jako to bývalo zvykem v minulosti.
Jenže věrný reprezentant Ovečkin má zatím bilanci 2+1, kterou nevylepšil ani včera. „Sice nedal gól, ale i proti Američanům odvedl dobrou práci,“ hájil ho Kovalčuk.
Neprosadil se ani on, ani žádná jiná ruská megastar z NHL. O góly se postarali Gusev, Sergačov, Kaprizov a Grigorenko. To značí obrovskou ruskou sílu rozloženou do všech formací. „Samozřejmě sebevědomí máme veliké,“ přikývl Igor Grigorenko, autor včerejší postupové trefy.
Rusové se na šampionátech vždy mohli pochlubit výraznými individualitami, v Bratislavě je to ale trochu jiná „Sbornaja komanda“. „Hrají hodně nesobecky,“ vypozoroval švédský gólman Jacob Markström, soupeř Rusů z bratislavské skupiny. „Nebojí se přizpůsobit, naznačí střelu a přihrají. Mám pocit, že se to oproti minulosti hodně změnilo. A když se podíváte na jejich sestavu, jsou to schopní kluci a výborní hokejisté.“
Rusové už rozstříleli Švédy 7:4, Čechy i Švýcary vyškolili 3:0, skupinu ovládli s impozantním skóre 36:7. Ve čtvrtek poslali domů Američany, v jejichž týmu zářila jména světového formátu.
Kane nebo Gaudreau si zručností a elánem dokázali vytvořit šance, ale vychytal je brankář Vasilevskij. „Je vysoký, což mu v bráně pomáhá a dnes byl fakt výborný,“ chválil ruskou jedničku Patrick Kane. „Vyřazení mrzí, protože jsme tu měli silný tým, ale Rusové ho měli ještě lepší,“ dodával americký kapitán.
Každý nesmělý pokřik „U - S - A!“ přehlušil pískot ruských fanoušků. Jako by i tím dávali najevo: Tenhle zápas patří nám. I ve čtvrtfinále byli jejich oblíbenci na ledě pohybliví. Kreativní. Poctiví. Je otázkou, zda by se jejich hra neproměnila, pokud by se utkání nevyvíjelo podle ruských plánů.¨
Do úzkých ale tým trenéra Vorobjeva na Slovensku zatím nikdo nedokázal zatlačit. Nezvítězila by potom ega ruských es? Nepřevážily by individuality nad týmovým pojetím? To Rusové zatím nemusí řešit a chystají se na zítřejší zápas o finále. A pokud do něj postoupí, mohou se žurnalisté těšit, že s nimi pohovoří i slavný Ovečkin.
