Situace společnosti Huawei není dobrá. Vláda Spojených států jí v podstatě zablokovala byznys na celém světě mimo domácí Čínu. Celá kauza je navíc dost zamotaná, nepřehledná a vlastně není moc jasné, co by se mělo stát, aby se firmě situaci podařilo vyřešit.
V krátkosti si připomeňme, o co jde. USA a mnozí spojenci uvádějí, že Huawei jako výrobce telekomunikační techniky představuje bezpečnostní riziko. Konkrétní zásadní prohřešky ale veřejnost nezná. V každém případě je americký trh s infrastrukturou pro Huawei už dlouhodobě zavřený a loni dali firmě stopku i američtí operátoři. A bez nich se v USA prodávají mobily jen obtížně.
V posledních měsících tlak na Huawei zesílil, navíc se naplno rozhořela obchodní válka mezi USA a Čínou. Což spolu pravděpodobně souvisí, ale americká administrativa v tomto případě stále opakuje především bezpečnostní rizika. Jenže Huawei je i vlajkovou lodí čínských značek v zahraničí.
Tyto telefony už Huawei a Honor dost možná nezačnou prodávat |
K eskalaci konfliktu došlo v posledních týdnech. Jak v rámci obchodní války, kdy USA zavádí clo na další podstatnou část čínského dovozu, tak v tlaku na Huawei. Ten se přesouvá od slov k činům. USA zařazují čínskou značku na černou listinu, což pro Huawei znamená zákaz nákupu součástek od amerických dodavatelů.
Šok celému trhu ovšem připravil softwarový gigant Google, který oznámil, že Huaweii přestane dodávat operační systém Android, což je pro jeho mobilní divizi likvidační. Smartphony značky a sesterského Honoru se bez plné verze systému stávají mimo Čínu neprodejné. A hned se ukázalo, že přerušení spolupráce má konkrétní oběť, kterou je jeden čerstvě představený model Honoru.
To je v kostce nastolení situace. Ale co teď s tím? Touto otázkou si jistě lámou hlavu nejen šéfové v centrále Huaweie, ale i analytici po celém světě. Je dost možné, že východisko nezná ani americká administrativa.
Je patrné, že čínská strana zatím nechce konflikt poslat do neřešitelné spirály a doufá v domluvu. A to jak podle prohlášení firmy, tak v reakcích čínského aparátu. Silná slova sice padají, ale k žádné odvetě zatím nedošlo.
I Američané jsou opatrní
Určitou opatrnost lze však pozorovat i na americké straně. Google šel do konfliktu naplno, aniž by bylo zcela zřejmé, že se zákaz dodávek součástek vztahuje i na software, kterým operační systém pro smartphony Android je. Naopak třeba Microsoft se svými Windows se zatím oficiálně nevyjádřil, přitom i jeho systém Huawei používá. Protože vyrábí i notebooky, které se mimochodem začaly v minulých měsících prodávat i v Česku. Zatím Microsoft jen vyřadil notebooky Huaweie z nabídky vlastních obchodů včetně internetového.
Tato rozpolcenost má své důvody. Google moc neriskuje, v Číně jsou jeho služby nefunkční a vlastně nepovolené, protože firma kdysi nesouhlasila s dodržováním pravidel nastavených čínskými orgány. Sice každý čínský smartphone Android používá, ale jen verzi bez služeb Googlu pod otevřenou licencí. Z toho Google nic nemá, takže případná odveta z čínské strany by mu příliš neuškodila. Ovšem i tak tratit bude, přijde o poplatky od Huaweie za prodej telefonů mimo Čínu.
Naopak Microsoft musí být obezřetnější a zdá se, že i je. Jeho Windows a další programy a služby jsou v Číně běžně používané, takže by se ho případná čínská odveta dotkla mnohem výrazněji.
Čínská odveta
Nervózní jistě jsou i jiné americké firmy, které buď v Číně vyrábí a nebo rovnou prodávají. První na ráně je Apple. Značka je v Číně oblíbená, sice v poslední době s klesajícími prodeji, přesto stále s velmi významnou pozicí na trhu. Kdyby čínská strana zakázala prodej jeho produktů v Číně, Applu by se to výrazně dotklo.
Cla se Apple asi bát nemusí, těžko by Čína uvalila clo na zboží vyrobené na jejím území. Ale kreativitě se meze nekladou, může to být daň z luxusu nebo jiné poplatky.
Jenže Čína hraje se slabšími kartami. Právě to, že se většina produktů vyrábí v čínských továrnách, omezuje možnou reakci. Kdyby Čína zakázala prodej Applu, dost pravděpodobně by Apple zareagoval tak, že by své dodavatele vyzval k přesunutí výroby do jiných zemí. iPhony a další přístroje firmy převážně nevyrábí čínské firmy, hlavním výrobcem je tchajwanská společnost Foxconn. Montáž však probíhá převážně v Číně.
Stejně tak další velcí výrobci elektroniky Pegatron nebo Compal jsou tchajwanské společnosti s výrobními závody v Číně. Některé součástky sice dodávají čínští výrobci, ale mnoho jich je od dodavatelů z jiných zemí, přestože část je může opět vyrábět v Číně.
Přesun výroby mimo Čínu není nemožný, ač by to jistě nešlo snadno a rychle. Třeba iPhony se od loňska vyrábí i v Indii, zatím však jen pro tamní trh a jen některé modely. Foxconn má výrobní závody po celém světě včetně České republiky. Mimochodem, mnohé jiné značky už výrobu z Číny převedly, třeba Samsung montuje většinu telefonů ve Vietnamu.
Případný přesun výroby by firmy stál hodně peněz. Zejména pokud by šlo o rychlý úprk. Stejně tak by to hodně stálo i Čínu. Na daních i na zaměstnanosti. I proto nejsou reakce čínské strany tak agresivní, jak by se dalo očekávat.
Což souvisí v neposlední řadě i s nevyrovnanou obchodní bilancí mezi USA a Čínou. Prostě zákaz dovozu z Číny do USA by bolel mnohem víc než opačná reakce.
Inspirace v kauze ZTE?
Do velmi podobné situace jako teď Huawei se dostal před rokem jeho čínský rival ZTE. I jemu hrozil zákaz dodávek amerických součástek včetně přístupu k Androidu. Přesto tu jeden podstatný rozdíl je. U ZTE byly dané jasné požadavky, co má udělat: zaplatit pokutu a udělat personální změny. Také bylo jasné, co konkrétně ZTE provedlo, třeba že porušilo embarga na dodávku zboží do některých zemí.
Jenže u Huaweie nejsou specifikované žádné konkrétní prohřešky a ani požadavky. O to je situace Huaweie horší. Prostě není jasné, co by firma měla udělat.
Problém může být v rozdílné majetkové struktuře obou firem. U ZTE jsou akcie veřejně obchodovatelné, u Huaweie nikoliv. Akcie Huawei vlastní zaměstnanci firmy, jsou však nepřenosné a neprodejné. Vlastně to jsou jen poukázky na dividendy, které dostane zaměstnanec po dobu práce u firmy. Není tak zcela zřejmé, kdo je majoritní akcionář a kdo má na firmu hlavní vliv. Akcionáři v podobě zaměstnanců totiž nemají ani přímá hlasovací práva, to za ně zařizuje výbor devíti zvolených kandidátů. Ovšem i ty vybírá omezená skupina odborářů, až ty vybírají hlasováním zaměstnanci. Novinkou je, že akcie po dobu práce pro Huawei dostávají i zahraniční pracovníci. Dříve to bylo možné jen u čínských zaměstnanců.
Musí se dohodnout
Huawei musí primárně zjistit, co by měl udělat, což je pro něj klíčové. Že si chystá vlastní systém pro mobily i počítače, je sice hezké, ale není to řešení, které by mu pomohlo udržet pozici na trhu. S tím možná přežije v Číně a s dumpingovými cenami někde v zahraničí.
Otázkou ale také je, zda se ještě dokáže ze situace dostat sám, nebo jde spíše o politickou záležitost, kterou za něj bude muset vyřešit čínská vláda. Nemá moc času, nové modely už stopku od Googlu dostávají.
