Politologové už v minulosti identifikovali časté formy mediální manipulace. Nyní dávali účastníkům experimentu číst různě zmanipulované články a titulky týkající se Evropské unie. V textech využívali propagandistické techniky, mezi které patří například svalování viny, vyvolávání strachu, fabulace, démonizace, relativizace či nálepkování.
Názory tvořené manipulací. Jak je to se změnou postoje? |
Ke každé technice vytvořili tři texty - jeden s protiunijním vyzněním, druhý prounijní, třetí neutrální.
Výsledkem výzkumu je zjištění, že nejvíce působí techniky, které se zaměřují na emoce, hlavně ty s apelem na strach. „Obecně lze také říct, že pokud je manipulace pozitivní, někoho chválí, lidé jsou k ní kritičtější a přijde jim daleko víc podezřelá, než když je negativní a na někoho útočí nebo kritizuje,“ uvedla členka týmu Petra Vejvodová.
Výzkumníci si při studiu manipulativních technik, které zkoumali na smyšlených zpravodajských titulcích, všimli také toho, jak posunuté je v Česku vnímání Evropské unie. Většina respondentů označovala negativní formu informování o unii jako neutrální. Neutrální informování pak vnímali jako manipulativní, ať už ve prospěch, nebo v neprospěch EU.
