Informaci o výsledcích auditu přinesly Hospodářské noviny, pro iDNES.cz je potvrdil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Pokud by se prokázalo porušení pravidel, finanční správa by musela zahájit příslušné daňové řízení, řekla ministryně financí Alena Schillerová. Daňové řízení může vést k rozhodnutí o vrácení dotací. |
„Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí společně s ministerstvem pro místní rozvoj obdrželo předběžný návrh auditní zprávy Evropské komise, která se týká nastavení systému proplácení strukturálních dotací v České republice,“ uvedl Žurovec. Zdůraznil, že hned v úvodu 71stránkové zprávy je napsáno, že se jedná o prozatímní zjištění, závěry a doporučení auditorů Evropské komise.
Podle něj tak nejsou závěry ve zprávě finální a mohou být změněny na základě dalších informací od národních orgánů.
„Na návrh zprávy bude České republika reagovat ve lhůtě, kterou Evropská komise stanoví ve chvíli, kdy bude do České republiky doručovat českou verzi zprávy (ta je zasílána obvykle do jednoho měsíce po anglické verzi, pozn. red.),“ uvedl Žurovec. Lhůta na odpověď je obvykle jeden až dva měsíce.
Podle Hospodářských novin všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět. Česku hrozí, že bude muset vrátit evropské dotace určené pro podniky z Babišových svěřenských fondů v celkovém objemu více než 280 milionů korun.
„Podle důvěryhodného zdroje se tzv. korekce vztahuje na 10,96 milionu eur z šestnácti auditovaných projektů Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a jednoho projektu Evropského sociálního fondu (ESF) ve výši 36,8 tisíce eur. Jde o dotace, které byly přiznány od 9. února 2017, tedy od účinnosti zpřísněných pravidel v zákonu o střetu zájmů,“ píší Hospodářky.
Neporušuji zákony, tvrdí Babiš
Informaci o tom, že Česku obdrželo předběžný návrh auditní zprávy Evropské komise potvrdila pro iDNES.cz také ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Další informace neposkytla a to z toho důvodu, že je na konferenci OSN v zahraničí. Sama se se zprávou seznámí nejdříve až v pondělí.
Hanzelka uvedl, že je zatím žádný úřad neoslovil. „Máme zatím jen informace z médií. Stále trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona,“ dodal.
Babiš vložil Agrofert předloni kvůli českému zákonu o střetu zájmů do svěřenského fondu. „Obecně jsem byl informován, že návrh auditní zprávy dorazil do České republiky. Nicméně, jsem-li správně informován, tak se jedná o ryze právní výklad, s kterým se kompetentní instituce České republiky dlouhodobě neztotožňují a mají jiný názor,“ uvedl pro iDNES.cz Babiš. „Není to pravda!“ dodal.
31. května 2019 |
Premiér zároveň uvedl, že podle něj Česká republika nebude muset dotace vracet. „Není k tomu důvod, protože neporušuji ani české a ani evropské právní předpisy týkající se střetu zájmů.“
Šetření v Česku Na začátku letošního roku Evropská komise prováděla v Česku několik rozsáhlých auditů, prověřovala české řídicí a kontrolní systémy správy unijních peněz a jejich využívání v konkrétních případech. |
Hotovo bylo už před eurovolbami
„Andrej Babiš je osobou, která profituje z hospodaření Agrofertu. Opatření, kdy vložil holding do svěřenského fondu, jsou nedostačující,“ potvrdil serveru Neovlivni.cz zdroj obeznámený s auditem. Audit byl hotový už před volbami do Evropského parlamentu, do České republiky ale dorazil až tento týden, píše server.
Babiš ve čtvrtek ve Sněmovně při interpelacích uvedl, že o zprávě neví, nikdo mu žádnou nedal. Babiš dlouhodobě jakákoli pochybení opakovaně odmítá a připomínky věci v českých i zahraničních médiích označuje za štvavou politickou kampaň.
Na možný Babišův střet zájmů loni upozornila nevládní organizace Transparency International. Premiér podle jejího právního názoru i po vložení své firmy Agrofert do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň má jako předseda vlády vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku.
Podle Transparency International má rozhodnutí o vracení dotací vliv i na čerpání národních zdrojů, a to především v podobě veřejných zakázek, národních dotací či investičních pobídek. "Po schválení konečné verze by měly ze strany veřejných institucí následovat kroky k ochraně rozpočtu, tedy především vymáhání neuznatelných dotací od holdingu Agrofert. Pokud se tak nestane, hrozí i trestní odpovědnost představitelům příslušných úřadů," uvedlo TI v tiskové zprávě. |
„Bezprecedentní a obří střet zájmů premiéra Babiše byl potvrzen. Teď je třeba důsledky střetu neprodleně vyřešit, tak aby národní a evropský rozpočet dále nesloužil jako bezedná pokladnička pro Agrofert,“ okomentoval rozhodnutí Evropské komise ředitel Transparency International David Ondráčka.
Evropský parlament v půlce loňského prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů.
Poslanci EP požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt. Česko však dále vyplácí dotace ze svého rozpočtu, i když není jisté, že peníze dostane od Bruselu zpátky.
Agrofert je největším subjektem v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným hráčem v lesnictví a médiích. Předloni zaměstnával zhruba 33 000 lidí, z toho 22 000 v ČR. Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve Sněmovně) do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací (výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici). V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun. |
