Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vzdělání prodlužuje život. Vědci zkoumají, čím to je

Věda

  6:00
PRAHA - Kardiovaskulární choroby ročně na světě zabijí na 17 milionů lidí. Jako kdyby za rok vymřelo celé Nizozemsko. Lékaři pátrají po příčinách jejich vzniku. I v tomto případě se jako jeden z významných ochranných faktorů ukazuje vyšší vzdělání.
Absolventka - ilustrační foto.

Absolventka - ilustrační foto. foto: Shutterstock

S každými 3,6 roku studia po dokončení povinné školní docházky klesá riziko kardiovaskulárních chorob asi o třetinu – a tedy se i prodlužuje průměrná doba dožití vzdělaných lidí.

V tomto typu výzkumu se neměří inteligence jednotlivých lidí a v potaz se nebere typ studia ani jeho výsledky. Vědci pracují s obrovským objemem dat z velkých populací a zjištěné trendy nemusí absolutně platit pro konkrétní lidi. Člověk se základním vzděláním tedy může mít oběhový systém v naprostém pořádku a absolvent dvou univerzit nikoli. Častěji tomu však bývá naopak.

Hledání užitečných informací

Lékaři dokážou z podobných studií vyčíst řadu užitečných informací pro prevenci. „Prodloužení povinné školní docházky vedlo ke zlepšení zdravotního stavu populace a v tomto trendu musíme pokračovat,“ říká Alice Carterová z Bristolské univerzity. „Ovšem dosáhnout dalšího zlepšení zdraví populace vyšším vzděláním je obtížné a vyžadovalo by to zásadní společenské i politické změny.“

Vědci proto studují, jakými způsoby přispívá vyšší vzdělání k prevenci kardiovaskulárních chorob, a chtějí v boji s metlou lidstva využít tyto „následné“ pozitivní efekty.

Učit by podle novely zákona mohli i lidé bez pedagogického vzdělání

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním trpí méně nadváhou, vysokým krevním tlakem a také méně kouří. Takzvaný body mass index jako ukazatel obezity klesá s každými 3,6 roku vyššího vzdělání o 1. Systolický krevní tlak, lidově označovaný jako „horní“, se se stejně dlouhou dobou vyššího vzdělání snižuje v průměru o 3. V poměru k normálním hodnotám body mass indexu od 18,5 do 24,9 a hodnotám systolického tlaku mezi 90 a 120 jde o nezanedbatelné přínosy.

Podíl obezity, hypertenze a kouření na vzniku kardiovaskulárních chorob není žádným tajemstvím. Jakou měrou však přispívá potlačení těchto rizikových faktorů k pozitivnímu efektu vyššího vzdělání? To byl úkol pro početný mezinárodní tým vedený odborníky ze čtyř předních britských univerzit. Výsledky studie publikované ve významném lékařském časopise The BMJ překvapily i samotné výzkumníky.

Co prozradily geny

V první části studie vědci analyzovali data od více než 200 000 obyvatel Spojeného království. Porovnávali roky, které tito lidé strávili studiem po ukončení povinné školní docházky, s jejich body mass indexem, krevním tlakem a dobou, po kterou kouřili. Údaje dávali do souvislosti s výskytem vážných kardiovaskulárních chorob, například infarktu myokardu nebo mozkové cévní příhody.

Tento typ dat však není zcela spolehlivý. Například hodnoty krevního tlaku kolísají ze dne na den i v průběhu života a jednou naměřená hodnota nemusí reprezentovat skutečnou celoživotní zátěž vysokým krevním tlakem.

V druhé části studie proto vědci vsadili na údaje o dědičné informaci přes milionu lidí. Pátrali v nich po variantách DNA, jež mají vliv na délku vyššího vzdělávání nebo které ovlivňují body mass index, vysoký krevní tlak a kouření. Když údaje porovnali, zjistili, že z celkového pozitivního efektu vyššího vzdělání na snížení rizika kardiovaskulárních chorob si body mass index může připsat k dobru asi 18 procent. Nižší krevní tlak přispívá asi 27 procenty a kratší doba kouření asi 34 procenty.

Záhadná polovina

Vědce zaskočilo, že všechny tři rizikové faktory dohromady přispívají k nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob, padajícímu na vrub vyššího vzdělání jen 42 procenty. To znamená, že přínosy nižšího body mass indexu, krevního tlaku a kouření se významně překrývají a více než polovinu efektu vzdělání na snížení rizika kardiovaskulárních chorob halí i nadále tajemství.

„Snížením body mass indexu, krevního tlaku a míry kouření můžeme potlačit riziko kardiovaskulárních chorob u lidí, kteří opustili školy velmi brzy,“ říká jedna z vedoucích nové studie Alice Carterová a dodává, že pro tyto lidi lze zřejmě udělat ještě mnohem víc.

ZVĚŘINA: Nepúšťať na školy. Lokální mudrlanti nesmějí omezovat vzdělání dětí

„Ačkoli už z předešlých studií víme, že ti, kdo strávili vzděláváním delší část života, čelí nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob, stále přesně nevíme, proč tomu tak je. Je například možné, že lidé s vyšším vzděláním věnují svému zdraví větší pozornost a navštíví lékaře už v době, kdy mají jen malé zdravotní problémy,“ vysvětluje další z šéfů projektu Dipender Gill z londýnské Imperial College.

Autoři studie poukazují na fakt, že nezohledňovali další významné faktory, jako je fyzická aktivita, jídelníček nebo hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Získali data od lidí převážně evropského původu, a proto netuší, zda jsou jejich závěry platné i pro jiná etnika. Výzkum efektu vzdělání na lidské zdraví proto pokračuje.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!