V penzijních fondech mají Češi 457 miliard, loňské výnosy byly hubené

Konec loňského roku poznamenal pokles cen na světových finančních trzích. To se dotklo i výnosů penzijních fondů. Letošní první čtvrtletí naznačuje, že výnosy budou lepší.

1. Staré penzijní připojištění

V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo v prvním čtvrtletí letošního roku přes 3,4 milionu účastníků. Celkově mají střadatelé naspořeno v těchto fondech na penzi 409,843 miliardy korun. Příspěvek zaměstnavatele v průměrné výši 831 korun pobírá téměř 804 tisíc lidí.

Zhodnocení vkladů v transformovaných fondech za uplynulý rok 2018 však nebylo příliš velké. Ve starém „penzijku“ totiž stát společnostem relativně přísně nařizuje, co s penězi mohou a co nesmí dělat, tedy jak mohou investovat. Zákon také přikazuje, že se smlouva nikdy nesmí dostat do minusu. U těchto smluv však existuje garance, že ze smlouvy dostanete minimálně to, co jste si na své spoření poslali.

Podle statistik byl v roce 2018 mezi tuzemskými transformovanými fondy, kde si spoří většina lidí, pouze jeden transformovaný fond, který za rok dokázal zhodnotit peníze střadatelů o 1,1 %. U ostatních se zhodnocení pohybovalo od 0,51 do 0,98 %. Důvod je, že transformované fondy mohou investovat téměř výlučně do státních dluhopisů. Ty jsou i přes nepatrné vylepšení dlouhodobě minimálně výnosné. To potvrzuje i prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

„Transformovaným fondům se nedaří porážet inflaci,“ upřesňuje Aleš Poklop. „U těchto fondů se projevuje základní poučka. Pokud rostou úrokové sazby, klesá cena dříve vydaných dluhopisů. Výsledkem je výnos v intervalu od 0 do 1 % p.a. v posledních několika letech,“ poznamenává Vladimír Weiss, finanční poradce společnosti Partners.

Letošní ale naznačuje vyšší zhodnocení. Za 1. čtvrtletí 2019 vytvořily transformované fondy celkový zisk ve výši 1,409 miliardy korun, což je částka ve výši takřka poloviny celoročního loňského zisku.

Vylepšit výnos lze rovněž státním příspěvkem, a to až o 230 korun měsíčně. Kdo si na smlouvu zasílá více než tisíc měsíčně, může si ke státním příspěvkům snížit i daňový základ. Stejný státní příspěvek a daňovou slevu je možné čerpat i u doplňkového penzijního připojištění.

2. Doplňkové penzijní spoření

O doplňkové penzijní spoření (DPS) se státním příspěvkem se zvedá zájem. Loni si ho sjednalo přes 203 tisíc lidí a v letošním prvním čtvrtletí se zvedl počet střadatelů na 1 016 688. Celkově mají Češi v doplňkovém penzijní připojištění na důchod uloženo přes 48,151 miliardy korun. Příspěvek zaměstnavatele v doplňkovém penzijním spoření, v průměrné měsíční výši 914 korun, pobírá celkem 232 tisíc účastníků.

Do penze bohatší. Získejte až 6 360 Kč od státu každý rok.Online kalkulačka vám to spočítá. Řeknete nám, kolik si chcete spořit, a my vám bleskově spočítáme, kolik na důchod našetříte.

Loňské výnosy účastnických fondů však ovlivnil celkově špatný investiční rok. Zejména v posledním čtvrtletí roku 2018 je zasáhl pokles hodnoty aktiv na akciových i dluhopisových trzích, které mají klíčový vliv na zhodnocování prostředků účastníků doplňkového penzijního spoření.

Ani dobře diverzifikovaná portfolia účastnických fondů tak nedokázala čelit poklesu napříč akciovými i dluhopisovými trhy. Podle Vladimíra Weisse jsou ale podobné turbulence a výkyvy na hlavních světových akciových trzích běžné a je nutné s tím počítat.

„Doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý investiční produkt. Se slabšími roky je potřeba počítat, v delším časovém horizontu dobré roky ty horší vyrovnají a překonají. Potvrzuje se to i v relativně krátké době života doplňkového penzijního spoření. Ačkoliv v roce 2018 ztratily konzervativní fondy průměrně 0,58 %, vyvážené fondy 3,78 % a dynamické fondy 8,49 %, od svého založení všechny vykazují zisk. Konzervativní fondy zhodnotily lidem prostředky od založení v průměru o 2,49 %, vyvážené o 7,65 % a dynamické dokonce o 17,37 %. V kombinaci se státním příspěvkem tak stále jde o nejdostupnější, nejbezpečnější a nejvýnosnější způsob, jak si připravovat finanční rezervu na stáří,“ poznamenává prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop s tím, že se jedná se o průměr jednotlivých penzijních společností vážený objemem spravovaných prostředků.

Hospodaření účastnických fondů se nyní rychle zotavuje z investičně neúspěšného výsledku loňského roku. Již v 1. čtvrtletí 2019 dosáhly účastnické fondy celkového zisku ve výši 1,129 miliard korun oproti loňské celkové ztrátě 904,93 milionu korun. „Účastníci tak mohou očekávat, že horší hospodářský výsledek loňského roku bude kompenzován příznivými výsledky již v letošním roce a zejména pak v dlouhodobém investičním horizontu,“ uzavírá Aleš Poklop.