Městský soud v Praze ostře zkritizoval práci policistů z bývalého ÚOOZ a žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Praze. V kauze armádních zakázek, kde loni před koncem roku zprostila soudkyně Blanka Bedřichová obžaloby čtveřici mužů kolem generála Vladimíra Halenky, zazněla slova o zatajování důkazů, které se policistům a státnímu zástupci nehodily „do krámu“. HlídacíPes.org má k dispozici písemné zdůvodnění rozsudku, které soud vypracoval právě v těchto dnech.

Co se nehodí, škrtněte.

Heslo, kterým se řídil státní zástupce Pavel Prygl a policisté protimafiánského útvaru při vyšetřování kauzy údajného nevýhodného prodeje majetku. Policisté případ s velkou publicitou rozjeli razií v březnu 2015. Po čtyřech letech byli gen. Halenka, šéf armádní logistiky Adolf Veřmiřovský a Roman Pavlík s Josefem Lachmanem, kteří měli na ministerstvu obrany na starosti prodej nepotřebného majetku, zatím nepravomocně zproštěni.

Všem přitom hrozilo za porušení povinnosti při správě cizího majetku až osm let vězení a za zneužití pravomoci úřední osoby až dvanáct let vězení.

Obvinění jim zničilo profesní kariéru a zásahlo i do jejich soukromých životů. Soud teď konstatoval, že žádná kauza ve skutečnosti neexistovala. A že to státní zástupce věděl – kdyby ovšem neignoroval a nezatajoval důkazy, které svědčily ve prospěch obviněných.

Zatajené posudky

V případu jde o nepotřebné motory do tanků a obrněných transportérů. Podle obžaloby byly prodány pod cenou a úředníci měli způsobit škodu 7 milionů korun. Podle soudu ovšem žádná škoda nevznikla a státní zástupce to měl vědět.

„(Pochybnosti) byly orgánům činným v přípravném řízení trestním známy již před podáním obžaloby a v případě, že by tyto orgány nakládaly s důkazním materiálem v souladu se zákonem, resp. trestním řádem, nemohlo by dojít za dané důkazní situace ani k úspěšnému podání obžaloby,“ konstatuje soudkyně v rozsudku, který má HlídacíPes.org k dispozici.

Policisté totiž zatajili znalecké posudky, které sice nechali vyrobit, ale odporovaly jejich verzi příběhu. Státní zástupce Prygl to nechal bez povšimnutí a přišel na to až soud při projednávání případu. Šlo v první řadě o znalecký posudek prof. Ing. Stodoly, o jehož vyžádání byl sice ve spise záznam, posudek ale chyběl. A soud chtěl vědět, proč.

Nyní citujme z odůvodnění rozsudku: „S ohledem na v hlavním líčení zjištěné skutečnosti, týkající se zpracování znaleckého posudku prof. Ing. Stodoly v průběhu trestního řízení, který nebyl společně s obžalobou součástí vyšetřovacího spisu, předvolala předsedkyně senátu k výslechu k posouzení zákonnosti tohoto procesního postupu pplk. Jiřího Procházku, který po konfrontaci se závěry výslechu znalce Ing. Stodoly, z nichž vyplynulo, že tento podával již znalecký posudek v projednávané trestní věci, byl dotázán na důvod a zákonnost postupu při nezařazení důkazního materiálu do spisu.

Svědek Procházka k věci uvedl, že spisový materiál neskládal on, ale vyšetřovatel, který psal návrh na podání obžaloby, a proto vyhodnocoval, který materiál má být ve spise. Na tomto postupu se však společně shodli, neboť vzhledem k průběhu znaleckého posudku a k jednání s prof.
Stodolou, posudku nevěřili, proto sami oslovili ke zpracování posudku pana dr. Řeháka. Do spisu nezařadili posudek znalce Ing. Stodoly, neboť vzbuzoval důvodné obavy, zda vypovídá o skutečné hodnotě posuzovaných motorů. Přestože svědek si je vědom, že znalecký posudek je důkazem, opatřeným v trestním řízení, a že důkazy posuzuje soud, domnívá se, že ve stavu, v jakém znalec posudek podal, jej do spisu zařadit nemusí.“

 

 

Svědek Procházka coby podplukovník elitního policejního útvaru, vyšetřujícího závažnou hospodářskou kriminalitu, nebyl schopen popsat zákonný procesní postup za situace, kdy v jedné trestní věci obdrží dva zcela rozdílné znalecké posudky, „neboť to údajně ještě nezažil“. Postup při nezařazení znaleckého posudku do originálu spisu údajně konzultoval se svými nadřízenými, konzultoval to i se stáním zástupcem a postup mu byl schválen.

O těchto skutečnostech před soudem vypovídal i sám znalec prof. Stodola. Ten řekl, že na chybějící posudek dokonce státního zástupce upozorňoval, byl ale odbyt.

„K dotazům obhajoby pak znalec uvedl, že byl již v minulosti v roce 2014 požádán o zpracování znaleckého posudku na čtyři smlouvy, které se domnívá, že jsou předmětem stíhaného jednání. Tehdy se na něj obrátil ÚOOZ. Znalecký posudek ve stanovené lhůtě proto zpracoval tak, jak obvykle zpracovává posudky na speciální techniku, a odevzdal ho. Načež dostal dopis od vyšetřovatele kpt. Procházky, který vytýkal jeho posudkům, že jsou krátké a nekvalitní. Pokusil se mu situaci vysvětlit, a následně dostal dopis od státního zástupce, který k posudku neměl žádné výhrady, ale měl výhrady k tomu, že jeho „stížnost“ přišla pozdě,“ uvádí se v rozsudku.

Policie si diktovala posudek

Policie tedy při vypočtení údajné škody vycházela pouze ze závěrů znaleckého posudku, který vypracoval Ing. Řehák. Ten byl k jejím závěrům vstřícnější, ovšem i jeho vypracování provázejí vysoce nestandardní okolnosti.

„Znalcem zjištěná cena je i v tomto případě zcela neakceptovatelná, a to i pro naprostého laika, a celkově stanovená hodnota prodávaných motorů za znalcem určenou obvyklou cenu v celkové výši 26.778.000,- Kč je tak hodnotou ničím neodůvodněnou. (…) Při výslechu před soudem ing. Řehák odkázal na závěry shora uvedených znaleckých posudků, jimž k oběma prodejům na základě smluv s VOP Ústí nad Orlicí a VOP CZ stanovil hodnoty motorů, které nikdy neviděl a jejichž kvalitu dovozoval pouze a výhradně z tvrzení policejních orgánů.“

---

O co šlo v kauze armádních zakázek

Případ se týkal série několika obchodů s vojenským materiálem, uskutečněných v letech 2009 až 2013. Obrana převedla na opravárenský podnik obrněný transportér, bojová vozidla, přes 200 motorů do bojových aut nebo dvě desítky tankových motorů. Prý přitom podle obžaloby vznikla škoda – úředníci prý prodali majetek za nižší ceny, než za které je prodat mohli. 

Podezřelí byli po několika raziích obviněni na jaře roku 2015. Obžaloba padla o dva roky později. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický odvolal gen. Halenku z funkce, ten v roce 2017 opustil armádu. Loni v prosinci soud všechny obžalované zprostil, zatím nepravomocně.

---

Ve hře je pak ještě jeden posudek, který zpracoval další znalec z oboru ekonomiky, cen a odhadů se specializací oceňování motorových vozidel – a to Ing. Bc. Marek Semela PhD., zaměstnanec Ústavu soudního inženýrství VÚT Brno. Jeho posudek opět policisté a státní zástupce Prygl před soudem zatajili.

„Přestože se o znalci Ing. Bc. Marku Semelovi PhD. opakovaně hovoří v záznamech o prověřování stavu oceňované techniky a tento dostal k dispozici podklady ke zpracování znaleckého posudku, žádný ze znaleckých posudků, zpracovaných tímto znalcem, předložen do spisu nebyl,“ konstatuje soud.

Ať to řeší nadřízení

Zatajení důkazu je samozřejmě závažný prohřešek. Zmíněn už byl fakt, že je nemůže vykládat ani policista, ani státní zástupce, ale výhradně soud. Další věc pak je, že je přímo povinností státního zástupce, aby v přípravném řízení posuzoval důkazy jak v neprospěch, tak i ve prospěch obviněných, pokud se takové objeví. A v případě pochybností případ zastavit nebo obžalobu stáhnout.

To se ovšem nestalo. Státní zástupce Prygl už při prosincovém vyhlášení rozsudku ohlásil, že s kritikou nesouhlasí a že se odvolá.

Podle soudu by se ovšem zatajením důkazů měli zabývat nadřízení policistů i žalobců.

„Důvody nezákonného postupu konkrétních osob , které se podílely v přípravném řízení na zatajení zásadního důkazu v trestním řízení pak není oprávněn zkoumat nalézací soud, ale orgány těmto osobám nadřízené. Soud pouze poukazuje na nezákonný postup orgánů činných v přípravném řízení jako na okolnost, která významně ovlivnila jak samotný akt zahájení trestního stíhání, tak průběh i délku trestního řízení,“ uvedla soudkyně Bedřichová.

Po tom, aby se věcí dále zabývaly příslušné orgány, volají i advokáti některých obžalovaných. „V každém případě až věc skončí pravomocně, chystáme se proti všem, kdo se celou věcí zabývali na policii a hlavně na VSZ v Praze, podniknout příslušné právní kroky,“ říká advokát Radek Jilg, který hájil Romana Pavlíka.

Zničené životy

Zmínka o délce řízení je podstatná. Všem čtyřem obviněným kauza zcela zničila kariéru. Generál Halenka opustil armádu v roce 2017, oficiálně ze zdravotních důvodů. Kauza postihla i Jana Vylitu, bývalého auditora při NATO. Ten byl prověřován a v případu nakonec obviněn nebyl, přišel však o bezpečnostní prověrku a následně i o svou práci.

Způsob, jakým případ dopadl na blízké obviněných, v lednu pro Echo24 popsala manželka generála Halenky Dagmar Halenka.

„Třem špičkovým manažerům a jednomu generálovi AČR vyšly fotografie ve zprávách televizních, tištěných i internetových. Novináři, především z jedné vlastnické skupiny, na základě tajemných informací policie, spřádali další a další teorie, jak fungovala zločinecká skupina, a jak velkou způsobili finanční a celospolečenskou škodu,“ napsala generálova žena pro Echo24.

Podle soudu přitom nešlo o zločince, ale naopak o oddané služebníky státu.

„Nebylo prokázáno, že by obžalovaní měli jakýkoli úmysl způsobit státu škodu – naopak bylo prokázáno, že obžalovaní Ing. Lachman a Ing. Pavlík byli letitými oddanými úředníky MO, obž. Ing. Halenka pak nejen respektovaným specialistou na logistiku AČR v dobách dělení armády, (…) ale též zasloužilým vojákem v činné službě na zahraničních misích.“