Lubomír Vejražka: Babišismus – zemanismus si rozvracet nedáme

Napsal/a Lubomír Vejražka 7. června 2019
FacebookTwitterPocketE-mail

Státem placený úředník, toho času mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, si pravděpodobně pořídil křišťálovou kouli. Na svém Twitteru věští to, k čemu prý povedou akce Milionu chvilek (nenávisti, jak sám dodává): prý k pokusům o blokády vybraných ústavních institucí a vyvolání střetu s bezpečnostními složkami.

Pomiňme jeho pocit, že každý, kdo má jiný názor než on, premiér Babiš či prezident Zeman, je motivován nenávistí. Pomiňme i fakt, že stále máme ústavou zaručené právo na demonstrace a zatím se nestalo, že by někdo v minulosti toto právo zpochybňoval. Jde o něco jiného – o záměrné strašení ze strany mluvčího nejvyššího ústavního činitele a o průmět jeho slov do let kolem roku 1948.

Demokraté jako kriminální živly

Před rokem 1948 i po něm komunisté průběžně děsili občany tzv. „reakcí“, která zvedá hlavu. Reakce se prý snaží převzít moc ve státě, zrušit (údajný) sociální pokrok, anulovat znárodnění, k němuž došlo v roce 1945, přestat spolupracovat se Sovětským svazem, upozadit a zavírat komunisty, vrátit Němcům majetky, omilostnit Čechy odsouzené za kolaboraci s Němci (i když někteří byli odsouzení neprávem, jako např. bývalý premiér Rudolf Beran).

Po roce 1948 k té hantýrce přibyly řeči o reakci, která nás chce zaprodat americkým imperialistům a německým revanšistům a snaží se nám bránit v klidné práci, usiluje zhatit vzkvétání našeho lidově demokratického zřízení v čele s KSČ.

 

 

Reakcí byli myšleni všichni, komu šlo o demokracii, dále pak ti, kdo přišli v roce 1945 masivním a mnohdy bezhlavým znárodněním o majetky, samozřejmě takoví, kteří chtěli, aby Československo udrželo dobré vazby na Západ a nešlo cestou východní despocie.

Nejen že komunisté v té souvislosti podprahově i slovně vzbuzovali tíseň z možných násilností. Oni rovnou vyhrožovali, že socialismus uchrání se zbraní v ruce.

KSČ v tu dobu využívala provokace a kriminalizovala odpůrce. Před pučem v roce 1948, kdy u nás existovala ještě jakás takás polodemokracie, rozbíjeli komunisti schůze jiných stran svými provokatéry.

Po roce 1948 jejich provokatéři stáli za různými činy, které pak KSČ hodila na tzv. nepřátele socialismu, a získala tím záminku k zakročení proti nim. Snažili se tímto postupem občany usilující o svobodu kriminalizovat.

O jaké činy šlo? Provokatér sloužící režimu například zmlátil komunistického funkcionáře, nebo hodil kámen do okna tajemníka národního výboru, místního velkého komunisty, popřípadě vložil nábojnici v kůlně komunistického funkcionáře do polínka, které si později funkcionář přiložil do kamen.

Připadá mi, že Ovčáček záměrné leká občany obdobně jako dřív KSČ. Proč spekuluje o údajné snaze odpůrců Babiše, Zemana a spol vyvolat střet s bezpečnostními složkami?

Je to tísnivé a pochmurné varování, vyvolávání běsů. Má snad někdo z přívrženců Babiše a Zemana v plánu zneužívat přibývajících demonstrací k vyprovokování střetu?

Lidé vyškolení komunismem

Už nyní slyšíme výkřiky o tom, jak demonstranti (pomýlenci, sluníčkáři, pravdoláskaři…) nerespektují volby, že brání v pokojné práci pro lidi a pro rozvoj země…

Už to je přesně podle komunistického vzoru: vysvětlit ostatním občanům, že aktivita demonstrantů podkopává ústavní pořádek a prostor, který premiér potřebuje pro makání pro všechny osmnáct hodin denně.

Komunisté mluvili takto: „Socialismus si nenecháme rozvracet, potřebujeme klid na budování nové, socialistické a spravedlivé společnosti.“ Šli po odpůrcích, zatýkali je a mučili, odsuzovali je na desetiletí do žalářů, budovali otrocké lágry, likvidovali rodiny svých odpůrců, zastrašovali běžné občany, uvrhli zemi do hlubokého temna.

Našlo by se vícero paralel mezi dobou poválečnou a dnešní. Dnes nás do podivných vod nevedou ti, kdo demonstrují za demokracii a proti jednomu oligarchovi, jenž soustředil do svých rukou moc politickou, ekonomickou a mediální a který se tváří jako lidumil.

Na šikmou plochu nás vedou ti, kdož se odklánějí od demokracie a začínají poznenáhlu budovat autoritářský systém, v němž panuje jiné právo pro občany a jiné pro mocné, v němž oligarchové jsou napojeni přímo na státní rozpočet, kde výrazná většina mediálních struktur bude poplatná mocným a oligarchům, přičemž nezávislá žurnalistika a nezávislé zpravodajství budou skomírat.

Systém, kde vládce navenek ponechá právní stát a svobodné volby, avšak ovládne justici, policii a další složky státu, jedny voliče koupí, druhé zmasíruje propagandou, další postraší.

Nepochybuji o tom, že mocným tohoto státu by se hodilo převést demonstrace do kriminální pozice. Tento tah komunisté používali celou dobu svého panování. Je to tah osvědčený. Mnozí mocní tohoto státu, ti viditelní i ti ze zákulisí, jsou ostatně komunisty vyškoleni. V čele s Andrejem Babišem.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)