Co všechno určilo uměleckou dráhu Františka Kubiny? Bylo to jeho rodné Staré Město, v němž prožíval nejútlejší věk svého mládí, dovednosti otců uložené v genech, nebo lidé, kteří se objevili na obzoru jeho dětského i juniorského rozhledu a stali se tak svítícími majáky, jako jeho velké životní vzory?

Obraz Mikuláše Medka Akce I (Vajíčko)
V Česku se prodal nejdražší obraz Mikuláše Medka. Kupec zaplatí 57 milionů

„Moji uměleckou dráhu určila soukromá studia u učitelů a malířů Františka Gála a Pavla Trucla. Zapomenout nemůžu ani na malíře Jiřího Heřmana, k němuž jsem chodil jako dvanáctiletý kluk a okukoval jsem, jak na paletě míchá barvy, jak je štětcem nanáší na plátno. Tvorba zmíněných malířů se tak trochu odráží i v mých obrazech,“ svěřuje se František Kubina.

Cena Salvadora Dalího

Poprvé se prezentoval svými obrazy v roce 2000 na výstavě v Praze. O šest let později se stal držitelem světové ceny Salvadora Dalího, je nositelem stříbrné medaile z francouzského Eskaru a vysokých ocenění za výtvarné umění z italské Kalábrie a severofrancouzského města Lille.

Až do konce června bude padesát jeho olejomaleb, na nichž je typický jeho unikátní a rozpoznatelný rukopis, k vidění v Galerii luhačovické Elektry.

Obraz nahé Mony Lisy vznikl jako záměrné falsum
Nahá Mona Lisa. Ústřední bod výstavy zamířil do Francie z Prahy

„Tady vystavuji své obrazy už popatnácté. Ze strany návštěvníků výstavy je zájem o mé obrazy v moderním pojetí podané impresí. Expozici navštívili o třetí červnové sobotě Češi žijící léta v Austrálii, kteří si zakoupili obrazy, jež jim připomínají jejich rodný kraj a budou zdobit jejich domovy na jižní polokouli,“ neskrývá radost velehradský malíř.

Sbírky po celém světě

Stovky jeho menších či větších obrazů jsou ve sbírkách Aliance Salvadora Dalího, Daniela Steina v Kalifornii, na ambasádách České republiky v Evropě a Africe, v soukromých galeriích v Londýně, Rabatu, Luboše Zafky v Rajeckých Teplicích na Slovensku, ale krášlí také mnoho bytů Čechů a Slováků, žijících ve své vlasti i za jejími hranicemi.

„Moje obrazy jsou jakousi poezií. Nic si neplánuji, nepředkresluji, všechno musí projít mojí hlavou. Pracuji rychle. Paleta, barvy, štětec a plátno. Své pocity vyjadřuji barvou,“ poodhaluje zákulisí tvorby svých obrazů, v nichž je podle něj někdy až moc impresionismu.

V Galerii Lucerna začala výstava Ideální Velká/Malá Praha, 1919/2019.
Kruhová náměstí, přístav pro vzducholodě. Sto let stará vize ožila