Řešení pro střední třídu v Praze? Družstevní výstavbu podporují banky i sama družstva

Jakub Heller Jakub Heller
19. 6. 2019 15:35
Na čtvrtečním jednání má pražské zastupitelstvo rozhodnout, zda město bude podporovat výstavbu družstevních bytů na svých pozemcích. Lidé by tak mohli k bytům přijít až o třetinu levněji, než za kolik je nabízejí běžní developeři. S projektem přišla nová koalice. Zdá se, že ohlasy vzbudil u stávajících družstev, která se nezdráhají do výstavby bytů pustit, ale i u bank, které jsou ochotné je financovat. První projekty by ve spolupráci s městem mohly začít vznikat koncem roku.
Bytová družstva už dnes v Praze staví, ač v omezené míře. Na snímku je bytový dům, který začátkem letošního roku dokončilo v Hloubětíně Stavební bytové družstvo Stavbař.
Bytová družstva už dnes v Praze staví, ač v omezené míře. Na snímku je bytový dům, který začátkem letošního roku dokončilo v Hloubětíně Stavební bytové družstvo Stavbař. | Foto: stavební bytové družstvo Stavbař

"Máme už za sebou v Praze výstavbu pěti družstevních domů. Snažíme se, aby náklady pro naše družstevníky byly maximálně osmdesát procent obvyklé ceny na trhu, což se nám úspěšně daří. Často jsou i nižší. Jsme potvrzením toho, že je družstevní výstavba v Praze možná," říká František Sojka, předseda Stavebního bytového družstva Stavbař. 

Na úterní konferenci tak odpověděl na otázku, zda je vůbec reálné, aby se bytová družstva za podpory magistrátu pustila do stavby zcela nových bytů. Stejně jako Sojka se vyjádřili i zástupci dalších tří největších bytových družstev. 

Ve stručnosti má celý systém fungovat tak, že Praha bytovému družstvu pronajme vlastní pozemek spolu s právem stavby a družstvo už samo zařídí, aby na něm vznikl bytový dům. Ten bude posléze i spravovat. Členové družstva ušetří na tom, že si nebudou drahý pražský pozemek muset kupovat, a současně i na tom, že družstvo na rozdíl od developerů nepotřebuje stavět pro zisk.

Jak bývá u bytových družstev zvykem, jeho členové budou muset složit minimálně čtvrtinu z celkové částky, zbytek by měly financovat banky úvěrem. Otázkou tak od počátku projektu bylo, zda vůbec budou mít bankovní domy o takové investice zájem. 

"Už dnes máme čtvrtinový podíl na trhu družstevního bydlení. Samotná družstevní výstavba je pro nás ale zatím nepříliš zorané pole a trochu zde stále ještě přešlapujeme," řekl Pavel Hroch z ČSOB. Dodal však, že jde o segment trhu, který je pro banky potenciálně velmi zajímavý. "Zatím jsme na družstevní výstavbu propůjčili jen něco kolem miliardy korun. Nejsou to žádné závratné částky, ale je to něco, do čeho bychom chtěli jít," dodal Hroch.

Podobně to vidí i Filip Hrubý z České spořitelny. "Vnímáme to jako velkou příležitost. S tímto typem financování máme zkušenosti z minulosti a výhodou je i fakt, že jsme bankou každé druhé obce," říká Hrubý.

První družstevní projekty mohou začít vznikat už koncem roku

Pokud zastupitelstvo záměr ve čtvrtek podpoří a schválí, úředníci v následujícím půl roce připraví všechny potřebné právně-ekonomické dokumenty. "Chtěli bychom do konce roku vyhlásit soutěže, tak aby začaly vznikat první projekty," říká radní pro bydlení Hana Kordová Marvanová (za STAN), která za projektem stojí.

Ročně by podle ní mělo v Praze takovým způsobem vzniknout minimálně několik stovek bytů. "Já si však dokážu představit, že by jich mohlo být i mnohem víc," dodal dokonce Sojka.

Praha chce projektem družstevní výstavby vyřešit hned dva problémy najednou. Doufá, že alespoň částečně utiší hněv Pražanů kvůli tomu, že si byt v metropoli nemohou dovolit ani lidé ze střední třídy, a dostávají se tak do patové situace. "Nejsou na tom tak dobře, aby si mohli koupit byt za sto tisíc za metr čtvereční, ale nejsou na tom tak špatně, aby si mohli zažádat o městský byt," říká Marvanová.

Současně ale město také potřebuje napravit chyby minulosti, kdy se zbavilo většiny svých bytů. Ještě v roce 1991 vlastnila Praha polovinu všech bytů v metropoli, dnes jich má jen pět procent. Do roku 2030 chce však toto číslo o 2,5 procenta zvýšit. Potíž je v tom, kde byty vzít. Kromě spolupráce s developery se proto nabízí právě družstevní bydlení. 

Město totiž kromě zapůjčení pozemku družstvům plánuje také zaplatit u každého projektu třetinu nákladů. Výměnou za to získá také třetinu všech bytů, které v daném domě vzniknou. Ty chce pronajímat lidem, kteří vykonávají profese nezbytné pro město, či sociálně slabým. A z nájemného financovat svou část úvěru.

V takovém plánu vidí logiku i zástupci bytových družstev. "Praha bude mít za necelou jednu generaci obrovský problém s lidmi, které tady máte na nižších pracovních postech, ať už jde o prodavačky, uklízečky, či další běžné profese," uvedl Bohuslav Švamberk, místopředseda Sdružení bytových družstev. 

Stavět budou jen prověřená družstva

Družstevní výstavbu mají nicméně svazovat poměrně přísná pravidla. Praha má například v plánu spolupracovat jen s takovými družstvy, která už mají se stavbou bytových domů zkušenosti.

V úvahu tak připadá jen několik největších. Město se tímto opatřením chce vyhnout tomu, aby projektu využili podvodníci, kteří by obrali zájemce o peníze a domy nedostavěli. Magistrát proto bude pro každý vhodný pozemek vybírat partnera ve výběrovém řízení. 

Obavy z možných podvodů se snažili mírnit i zástupci největších družstev. "Družstva neorganizují družstevní výstavbu proto, abychom přečkali záruční dobu a poté odešli," uvedl Martin Kroh, šéf Stavebního bytového družstva Praha. 

Zástupci klasických developerů, kteří se konference také zúčastnili, však upozorňují, že stejně jako jejich podnikání bude i družstevní výstavbu brzdit pomalé povolování projektů ze strany úředníků. Marvanová uvedla, že město o tomto problému ví a připravuje opatření, která by ho měla zmírnit. Jmenovitě například zřízení jednoho velkého stavebního úřadu pro celou Prahu.

Zbývá doladit přesné podmínky městské podpory

Obecně se dá však říct, že proti projektu družstevní výstavby podporované městem nemá takřka nikdo žádné výhrady, ať už jde o družstva samotná, banky, či běžné developery. Všichni ale svorně upozorňují, že důležité bude, jak Praha nastaví podmínky spolupráce. 

Otázky například vyvolává skutečnost, že město zatím počítá s možností, že by si majitelé mohli po určité době byty převést do osobního vlastnictví. To se nelíbí obzvláště bankám, podle kterých by to mohlo ztížit získání úvěru. Nadšená z toho nejsou ani družstva, na která by potom zbyla pouze správa společných prostor.

Marvanová však dodala, že ještě nejde o finální návrh, a pokud by ten možnost převést byt do osobního vlastnictví obsahoval, bylo by to možné až po splacení hypotečního úvěru.

Bankéři se také s podezřením dívají na to, že Praha si chce ponechat pozemky, na kterých domy vyrostou, a nepostoupit je družstvu. Hroch k tomu dodal, že banky všeobecně preferují, aby byl pozemek součástí bankovní zástavy.

Marvanová ale trvá na tom, že město bude družstvům pozemky pouze pronajímat. Chce se tak prý vyhnout situaci, kdy se metropole po revoluci mnoha svých stavebních parcel zbavila a z větší části tak ztratila možnost ovlivňovat, co se s nimi bude dít.

Pražský Institut plánování a rozvoje má v nejbližší době vybrat desítky těch nejvhodnějších pozemků, kde by mohla družstevní výstavba začít. 

Video: Z dvaceti tisíc dětí mohou být bezdomovci. Už nejde zavírat oči, říká Lesák

Obce mají povinnost postarat se o své občany, ale dlouhodobě to nedělají, neřeší to ani vláda, kritizuje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy