Vládní koalice smetla návrh zrušit povinnost ředit palivo biosložkou

Odpůrci návrhu pirátských poslanců Radka Holomčíka a Dany Balcarové poukazovali na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí v dopravě do roku 2020 používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů. Dodavatelé pohonných hmot tak musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Autoři návrhu argumentovali tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Ty se naopak uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody. 

Biopaliva první a druhé generace Surovinou pro výrobu současných biopaliv první generace je biomasa, kde existuje její konkurenční užití ve výrobě potravin či krmiv. Mezi biopaliva první generace patří bioetanol vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinací, metylester řepkového oleje (MEŘO, RME), vyrobený z vylisované řepky olejné esterifikací, jeho modifikace etylester řepkového oleje (EEŘO), dále metylester mastných kyselin (FAME), vyrobený z vylisovaných olejnatých rostlin (palmový olej, slunečnicový olej, aj.) či biobutanol vyrobený katalytickou konverzí bioetanolu. U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, štovík apod) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, methanol, respektive benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj. Energetické plodiny druhé generace mají transformační potenciál na biopaliva výrazně vyšší než je u první generace. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z pěti tun biomasy lze vyrobit jednu tunu biopaliva). Nasazení druhé generace do komerčního provozu lze ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let. Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Pěstováním plodin pro výrobu biosložky v podobě monokultur, mezi něž patří například řepka olejka, se snižuje půdní diverzita. Podle ministerstva zemědělství by omezení spotřeby biopaliv první generace neznamenalo odklon od pěstování a zpracování řepky olejky, neboť by byla exportována do jiných zemí EU.

Poslankyně ANO Eva Fialová kvůli tomu obvinila zastánce návrhu z demagogie. „Hrajete dobrou hru, ale na špatném hřišti,“ uvedla k tvrzení Dany Balcarové (Piráti), že pěstování řepky a kukuřice škodí půdě a přispívá ke znečištění spodních vod pesticidy.

Exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že návrh by měl negativní dopad i na cukrovarnický průmysl, neboť bioetanol se vyrábí i z melasy, která vzniká při zpracování cukrové řepy. Při dalším projednávání návrhu to chtěl napravit. Radek Holomčík (Piráti) podotkl, že cílem předlohy nebylo zakázat biopaliva, ale zastavit znehodnocování zemědělské půdy pěstováním energetických plodin, jako jsou například řepka či kukuřice. Poznamenal, že návrh měl omezit používání biopaliv první generace v souladu s plány EU.

„Problémem je nesmyslné lpění na biopalivech první generace a nedostatečná podpora alternativ. Povinné přimíchávání biopaliv přináší celou řadu problémů ve vztahu ke krajině, ochraně půdy i rozvoji venkova. Vhodnou alternativou řešení problému s biopalivy je podpora rozvoje technologií pro výrobu pokročilých biopaliv z odpadů a druhotných surovin,“ vysvětluje Radek Holomčík.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Babiš, který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

Projednávání novely o ochraně ovzduší vzbudilo pozornost už před posuzováním vládou vzhledem k tomu, že ministerstvo dopravy své původně kladné stanovisko krátce před jednáním kabinetu změnilo s ohledem na postoje dalších ministerstev.

Pro zamítnutí novely, pod níž byli podepsáni také poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN, nakonec hlasovalo 78 ze 152 přítomných poslanců, pouze o jednoho více, než bylo třeba. Kromě zástupců ANO a ČSSD bylo pro odmítnutí také šest z deseti přítomných komunistů. Při prvním pokusu byli pro zamítnutí jen tři z nich. Návrh, který Piráti představili v lednu, podpořilo svým podpisem celkem dvaačtyřicet poslanců z poslaneckých klubů Pirátů, ODS, SPD, STAN a TOP 09.

„Zájmy současné vlády, jejíž předseda se v minulosti médiím chlubil tím, že podporu biopaliv prolobboval, se však neshodují se zájmy České republiky, jak dnes ukázali vládní poslanci,“ okomentoval dnešní hlasování Radek Holomčík.

„Včera bylo zveřejněno hodnocení Evropské komise k národním energetickým a klimatickým plánům, právě za zvyšování podílu biopaliv první generace je v tomto hodnocení ČR kritizována,” uvádí pirátská předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová.

Ropa z odpadků a dřeva

Aktuálně se intenzivně pracuje na vývoji biosložek druhé generace kvůli požadavku splnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. EU v roce 2018 schválila směrnici o obnovitelných zdrojích energie a stanovila plán na zvýšení energetického obsahu pokročilých biopaliv po roce 2022 na minimálně 0,2 procenta, po roce 2025 na minimálně jedno procento a po roce 2030 na minimálně 3,5 procenta. „Schválením směrnice byl zároveň potvrzen závazek snížení emisí oxidu uhličitého v souvislosti s výrobou a užíváním paliv v dopravě o šest procent,“ vysvětluje Unipetrol.

Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je však podle Unipetrolu velmi náročné těchto cílů dosáhnout. Aby byl splněn požadavek na snížení emisí CO₂ v dopravě, musel by podle expertů firmy být podíl dostupných kyslíkatých biosložek (MEŘO) v palivech tak vysoký, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat.

Vývojáři dnes pracují na biopalivech z dřevní štěpky, ale také třeba z pilin, slámy nebo řas, které mohou být jako biosložka druhé generace v blízké budoucnosti přimíchávány do pohonných hmot. Český Unipetrol umí z kubíku dřevní štěpky lze vyrobit čtyřicet litrů paliva, které dokáže nahradit naftu (čtěte více). 

Speciální zařízení petrolejářského gigantu OMV zase umí ve vídeňské rafinérii během hodiny vyrobit z přibližně sta kilogramů použitých plastů asi sto litrů syntetické ropy. V Barceloně by víc než deset tisíc taxíků, které jsou ve městě registrované, mohlo jezdit na plyn vyrobený z městského odpadu (podrobnosti čtěte tady)

Olej z vánočních stromků a žvýkaček Motorový olej umí z odpadků vyrobit firma Nexcel patřící Castrolu. Na litr oleje je třeba 180 žvýkaček, půl litru použitého fritovacího oleje, gram silikonové hmoty, čtrnáct tužkových baterek, litr použitého motorového oleje a vánoční stromek. Chemici americké firmy jsou z těchto ingrediencí schopni vyrobit olej v kvalitě pro použití v motorech. Nexcel už jeho použití prokázal na veřejnosti, nalili ho do útrob bondovského sporťáku Aston Martin Vantage.