„Zhruba pro třetinu řeckého území existuje vysoké riziko desertifikace, pokud budou stejným tempem pokračovat klimatické změny a budou převažovat vzorce počasí s vysokými teplotami a nízkými srážkami,“ myslí si Christos Zerefos, který je šéfem výzkumného střediska pro klimatologii při řecké akademii věd.
  |
„Půda bude ohrožena do takové míry, že ztratí plodnost a odumře,“ dodal řecký klimatolog. Nejvíce je podle něj ohrožen východ Peloponéského poloostrova, východ a severovýchod Řecka, Egejské ostrovy a část Kréty.
Nedostatek vody a nutnost opustit domovy
Vinu za desertifikaci, tedy postupnou přeměnu krajiny na poušť, Zerefos přičítá klimatickým změnám, které podle něj lidé svou činností na Zemi urychlují. Řecký klimatolog se domnívá, že člověk je zodpovědný za klimatické změny ze 30 až 35 procent. „Pokud něco neuděláme, bude ten podíl 70 až 80 procent,“ varoval.
Obavy má i Christos Jannakopulos z Národní observatoře v Aténách, který rovněž přičítá vinu za desertifikaci „klimatickým změnám a chybným lidským zásahům“.
Oba řečtí klimatologové s odkazem na data OSN uvedli, že asi 1,8 miliardy lidí na Zemi hrozí do roku 2025 nedostatek vody a asi 135 milionů lidí bude muset do roku 2045 kvůli desertifikaci opustit své domovy.
