Rozvlněné bytové věže na Žižkově ještě nestojí a už bojují s výhradami

Místo telekomunikačních budov na Žižkově, areálu bývalého Telecomu, přezdívaných Mordor, by měl Central Group, který celý areál koupil v roce 2017 od společnosti Cetin ze skupiny PPF, postavit bytové domy včetně veřejného parku s fontánou a uměleckými díky, školkou s velkou zahradou a hřištěm, obchody, restaurace i kavárny.

„Než jsem se pustili do navrhování, místo jsme si pečlivě zmapovali. Jasně jsme si uvědomili, že zde chybí veřejný prostor. Proto jsme navrhli řešení se třemi věžemi a veřejným parkem. Sedmdesát procent celkové plochy bude patřit parku,“ vysvětlila 19. června na první veřejné prezentaci projektu vítězka mezinárodní soutěže, architektka Eva Jiřičná. 

A proč zvolila kruhové, navíc rozvlněné věže? Protože na rozdíl od „kvádrů“ je v nich minimum bytů orientovaných na sever. „A z vlastní zkušenosti z bydlení ve vysokopodlažních domech vím, jak je nepříjemný pohled shora dolů na rovné prosklené stěny,“ říká Jiřičná.

Zdůraznila i další výhodu „rozvlněných“ kruhových věží. Na rozdíl od kvádrů u nich nevznikají na druhé straně, kam směřují větry, nepříjemné větrné víry.

Jenže ještě před tím se proti projektu vyjádřil Klub Za starou Prahu. Podle něj nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale spíše o líbivý koncept efektně designových výškových staveb.

12 fotografií

Klub proto vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily a o jeho problematičnosti Central Group informovaly dříve, než budou zahájeny přípravné práce.

Jedním z hlavních důvodů „odporu“ je výška věží, což bývá v Praze vždycky problém. Jenže: současná telekomunikační věž má pětaosmdesát metrů, špička vysílače je ještě o jedenáct metrů vyšší. Budova z let 1969 až 1979 od kolektivu architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého, Zdeňka Pokorného a dalších se však kvůli extrémně vysokému množství azbestu musí stejně zbourat a ekologicky zlikvidovat.

Eva Jiřičná dodržela pravidlo připravovaného Metropolitního plánu, v němž nové budovy nemají přesáhnout stometrovou výšku. Proto mají věže 80, 90 a necelých 100 metrů.

Výhrady vyjádřili v předchozích dnech i zástupci městské části, kteří se obávají nárůstu bytových projektů v této oblasti Žižkova. „V tomto rozsahu je projekt z mého pohledu přinejmenším problematický,“ řekl již dříve starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09).

Se zástupci městské části se setkáme dnes odpoledne, chceme jim projekt podrobně ukázat a vysvětlit,“ řekl po skončení prezentace pro novináře Dušan Kunovský, šéf společnosti Central Group. Architektka Eva Jiřičná pak svůj záměr osobně představí široké veřejnosti 10. července večer na veřejné debatě v Centru moderního umění DOX.

Mezinárodní soutěž s hvězdnými architekty

Snad nikdy se v žádné architektonické soutěži v Česku nesešlo tolik světových hvězd: jména jako Japonec Sou Fujimoto (zvláštní cena poroty za originalitu) , Brit Ian Ritchie (skončil v soutěži druhý) nebo Američan Richard Meier (podílel se i na návrzích mrakodrapů na Pankráci) doplnila i plejáda dalších včetně nejlepších českých architektonických studií.

Celkem se do soutěže přihlásilo 98 ateliérů z třiceti zemí světa. Z předložených návrhů vybrala odborná porota dvanáct finalistů. Jen pro zajímavost: většina z nich volila formu věží, a to až 130 metrů vysokých. Všude ve světě se bojuje s místem, rozšiřování bytové zástavby za hranice měst je neúnosné.

Rozhovor s Evou Jiřičnou o novém projektu zde

„Ať se to někomu líbí, nebo ne, faktem je, že podle statistiky ČSÚ naroste počet obyvatel Prahy do roku 2030 o nějakých 150 tisíc lidí, ale v reálu spíše výrazně více. A metropole se musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta není,“ dodává Dušan Kunovský.

Návrh Evy Jiřičné a studia AI Design nešel cestou jedné vysoké věže, ale z hlavních směrů od centra vytváří postupně se gradující „kupu“, což je výrazně vhodnější než jen výškový solitér bez okolních vyšších staveb, jak zdůraznila ve svém hodnocení porota.

V ní zasedli erudovaní odborníci, předsedou byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, dále architekt Josef Pleskot, hlavní autor pražského Metropolitního plánu Roman Koucký a známý propagátor architektury David Vávra. Sestavu porotců doplnil šéf Central Group Dušan Kunovský s 25letou zkušeností v developmentu.

Unikátní technologie

Za Evou Jiřičnou a architektem Petrem Vágnerem ze studia AI Design, kteří společně projekt připravili, stojí také odborníci na technologie, prestižní architektonicko-inženýrský ateliér ARUP z Londýna.

Ten navrhoval a kalkuloval řadu unikátních a složitých technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha světových mrakodrapů.

Se studiem ARUP spolupracuje Eva Jiřičná už 35 let. Společně se zaměřili nejen na moderní technologie a ekologii, ale třeba také na problém s nebezpečím požáru, který před dvěma roky v Londýně vyvolal velkou debatu o vysokopodlažních budovách.

Nebezpečí požáru tak byla věnována velká pozornost, jednou z možností je například přetlaková chodba. U bytových věží se počítá také se třemi rychlovýtahy, vytápěním pomocí tepelných čerpadel či s využíváním dešťové vody.

Základní informace o projektu Hlavní architekt: Eva Jiřičná (AI Design + ARUP) Vizualizace: AI Design Plocha pozemku: 39.500 m2 z toho téměř 70 procent bude veřejný prostor se zelení Počet bytů: přibližně 1 000 + prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny v parteru Investiční náklady: 6 miliard Kč

Výsledky soutěže 1. místo – Eva Jiřičná (AI Design + ARUP) 2. místo – Ian Ritchie (Ian Ritchie Architects + Compass Architects + Marco & Placemakers) 3. místo – Radek Kolařík (RKAW + BY architects) Zvláštní ocenění poroty za originalitu návrhu: Sou Fujimoto Architects

Eva Jiřičná * 1939 -  po absolvování architektury na pražské ČVUT vystudovala i AVU ateliéru Jaroslava Fragnera. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, odkud se po okupaci již nevrátila. Proslavila ji především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější realizace v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a Hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V rodném Zlíně dokončila vedle Kongresového centra také Univerzitní a Vzdělávací komplex UTB. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert.  Eva Jiřičná je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. V loňském roce obdržela na Londýnském festivalu designu cenu za celoživotní dílo.