Dávky už se podle návrhu například nebudou smět vyplácet obyvatelům ubytoven. Podle odborníků, kteří s chudými pracují, hrozí, že lidé bez dávek buď zůstanou na ulici, nebo je obchodníci s chudobou ještě více ožebračí.
Nová dávka se má jmenovat přídavek na bydlení a má nahradit dvě nynější dávky – doplatek na bydlení (ten je pro nejchudší, vyplácí se například do ubytoven) a příspěvek na bydlení (ten je pro nízkopříjmové, kteří utratí za bydlení více než 30 procent, v Praze 35 procent rodinných příjmů).
Na návrh, který zatím koluje uvnitř ministerstva, upozornila tento týden Platforma pro sociální bydlení. „Návrh neříká, kam lidé z ubytoven půjdou... Dotkl by se stovek tisíc lidí ohrožených ztrátou bydlení a uvrhl by do bezdomovectví tisíce rodin,“ píše v otevřeném dopise ministryni práce Janě Maláčové Platforma, která sdružuje stovku neziskových organizací a odborníků v sociální oblasti.
Maláčová zavádí důchodovou komisi. Má pomoci ženám a fyzicky pracujícím |
Podle ministryně je zatím brzy věc komentovat, protože návrh se v rámci připomínkového řízení může změnit. „Do médií unikl interní dokument. Připravuji razantní změnu dávek na bydlení, obchod s chudobou musí skončit... Seniory, rodiny s dětmi a zdravotně postižené změna nepoškodí,“ uvedla ministryně.
Část opatření v návrhu má zabránit trikům žadatelů. Nárok na dávky se dnes hodnotí podle toho, jaké má žadatel a ti, kdo s ním bydlí, příjmy. Jde o takzvaně společně posuzované osoby. Dochází přitom k manipulacím, kdy si vydělávající člen domácnosti úředně přehlásí trvalé bydliště jinam a ostatní spolubydlící s nízkými nebo žádnými příjmy díky tomu dosáhnou na dávku na bydlení.
Nově by museli pracovníci úřadu práce na místě zkontrolovat, kdo byt skutečně užívá, a výši jeho příjmů vzít v potaz. Mezi společně posuzované osoby by se také automaticky zahrnovali ti, kteří mají k žadateli o dávku vyživovací povinnost, i když třeba s rodinou oficiálně nebydlí – například výdělečný rodič či manžel nebo rodiče nezaopatřených dětí a studentů.
S tím souvisí další trik. Někteří rodiče totiž fiktivně pronajímají byt, který vlastní, svým dětem. Ti oficiálně vykazují minimální příjem například proto, že studují, a tak získají nárok na příspěvek na bydlení. Nově se má zkoumat, zda někdo ze společně posuzovaných osob (tedy včetně majetných rodičů) nevlastní byt nebo nemovitost k bydlení, ve které by žadatel mohl bydlet.
Dosavadní pokusy nevyšly
Aby měl člověk na nový přídavek nárok, měl by aktivně hledat práci stejně jako společně posuzované osoby. A úředníci by hodnotili, jestli se všichni dostatečně snaží na úhradu bydlení vydělat. To by se netýkalo jen lidí starých, nemocných nebo pečujících o malé děti.
Jednou z nejvýznamnějších navrhovaných změn je pak konec vyplácení dávky do obytných prostor, které nesplňují předepsané hygienické a technické standardy bydlení. To má zamezit pronájmu předražených zdevastovaných bytů v ghettech. Návrh nepočítá ani s podporou obyvatelů ubytoven, domovů seniorů a sociálních ústavů.
V těchto případech se navrhuje tříletý odklad, aby si tito příjemci své bydlení vyřešili jinak. Pokud by se jim to nepovedlo, odpovědnost by měl převzít někdo jiný než stát. „Očekává se výraznější pomoc ze strany obcí, neziskových organizací, sociálních služeb a podobně,“ píší ministerští úředníci v důvodové zprávě k návrhu.
Odborníci na sociální problematiku se domnívají, že strategie ministerstva obchodu s chudobou nezabrání. „Úpravy jsou převážně směřovány na ty, kteří potřebují pomoc, nikoliv na obchodníky s chudobou. Návrh novely přichází v době, kdy není vyřešeno dostupné bydlení,“ upozorňuje Karel Schwarze z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení ČR.
V uplynulých letech došlo k pokusu omezit zneužívání dávek na bydlení vyhlášením takzvaných bezdávkových zón. Obec stanovila adresy (zpravidla problematické lokality), kde dávku na bydlení nedostanou obyvatelé, kteří se přistěhují.
Maláčová chystá revizi dávek na bydlení a další růst penzí o 900 korun |
Praxe podle Schwarze ukázala, že to nevedlo ke snížení ceny ubytování ani k tomu, že by se příjemci více snažili vydělat si na bydlení. Nikdo jiný by je stejně neubytoval, tak na nájemné používají další dávky – na živobytí či přídavky na děti. Bezdávkové zóny navíc řeší Ústavní soud.
Z části lidí by se podle kritiků návrhu mohli stát bezdomovci. „Prohloubí se tak praxe umísťování dětí do náhradní rodinné péče z bytových a ekonomických důvodů a stávající systém azylových domů bude dále přetěžován lidmi, pro které se stane bydlení nedostupným,“ domnívá se Iva Kuchyňková z neziskové organizace Charita ČR.
Úspory návrh odhaduje na nízké stovky milionů korun ročně. Na druhé straně rozšiřuje okruh příjemců nové dávky na bydlení o ty, kteří žijí v pronájmu, kde na podporu není nárok. Podle důvodové zprávy jde asi o 30 tisíc lidí, což by přišlo státní rozpočet navíc na 1,4 miliardy korun ročně.
