Být pitomcem, co vystoupí z davu. Umělec nešetří čínskou vládu ani firmy, které s ní spolupracují

Napsal/a Sinopsis 3. července 2019
FacebookTwitterPocketE-mail

Čínský exilový umělec známý pouze pod pseudonymem Badiucao v posledních letech provokoval (nejen) Peking svými karikaturami, satirickými kresbami a uměleckými performancemi. Teď se Badiucao po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Badiucao dlouhodobě upozorňoval na aktuální kauzy týkající se zejména otázky porušování lidských práv a sílící cenzury v Číně. V zásadě se však nevyhýbá žádnému tématu, které právě hýbe médii a světem.

Před šesti měsíci zmizel z veřejného života poté, co mu začátkem listopadu zrušili výstavu v Hongkongu. Na ní měl vystoupit po boku ruských aktivistek z Pussy Riot a hongkongského vůdce „deštníkového hnutí“ Joshuy Wonga.

Čas na rozmyšlenou

Jeden z nejaktivnějších odpůrců pekingského režimu si na západních (v ČLR blokovaných) sociálních sítích, hlavně Twitteru a Instagramu, získal značnou oblibu a svými karikaturami brnkal na nervy i samotnému prezidentu Si Ťin-pchingovi, jehož si bral často na mušku.

Po listopadových hrozbách od čínských úřadů si vzal nezbytný čas na rozmyšlenou, zda a jak bude ve svých aktivitách pokračovat. Mnoho let se mu totiž dařilo skrývat identitu, nicméně v předvečer hongkongské výstavy konané v rámci „týdne svobody slova“ se ukázalo, že čínské úřady jeho totožnost už znají.

Badiucao se po několika měsících rozhodl, že se čínskému nátlaku nepodvolí – a usoudil, že nejlepší ochranou pro něj i pro jeho rodinu bude odkrýt všechny karty. Umělec se po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Svůj návrat symbolicky naplánoval na den třicátého výročí masakru studentů na náměstí Nebeského klidu. O tom se mladý čínský umělec mimochodem dozvěděl až v roce 2006, když s přáteli sledoval nelegálně stažený film, kam kdosi z Tchaj-wanu propašoval dokument o masakru v roce 1989.

Muž se zakrytou tváří

Badiucao, který pochází z Šanghaje, kde studoval práva, žije od roku 2009 v australském Melbourne. V místní uličce Hosier Lane proslulé pouličním uměním také formou graffiti a velkoformátových plakátů zveřejnil v minulosti některá ze svých provokativních děl.

Poslední z nich, inspirované slavnou fotografií muže snažícího se 4. června 1989 zastavit tanky, v uličce často navštěvované i čínskými turisty vylepil právě letos v předvečer kulatého výročí. V průběhu celé své dosavadní umělecké kariéry nikdy nezveřejnil své skutečné jméno ani neodhalil svoji tvář.

 

 

Během veřejných happeningů a při práci na ulici či před kamerou měl tvář vždy zahalenou. Svou identitu plánoval utajit i v dokumentu Dannyho Ben-Mosheho China’s Artful Dissident, který 4. června odvysílala australská televize ABC1. Během natáčení se však těsně před chystanou výstavou v Hongkongu Badiucao dozvěděl, že policie navštívila některé z jeho příbuzných, kteří stále žijí v ČLR a podrobila je několikahodinových výslechům.

Nakonec po nich poslala varování, že pokud výstava opravdu začne, nebudou čínské úřady jeho aktivity už dále tolerovat. Organizátoři, mezi nimiž byly i organizace jako Hong Kong Free Press a Reportéři bez hranic, tehdy nečekali na jeho vlastní rozhodnutí a výstavu zrušili.

I když motivaci organizátorů vedla snaha chránit umělce a jeho blízké, je celá situace především projevem sílících tlaků z Pekingu, které se v Hongkongu v posledních letech projevují čím dál častěji (o čemž svědčí např. soudní proces s organizátory tzv. „deštníkového hnutí“, ale i rušení pro ČLR nepohodlných akcí, o milionových protestech kolem extradičního zákona nemluvě).

Tak či tak, atmosféra strachu a nesvobody je zcela patrná, a to nejen v Hongkongu, ale i v Austrálii, kde nyní Badiucao žije, a ve vztahu k ČLR vlastně kdekoli na světě.

Budu pitomcem, co vystoupí z davu

I proto se karikaturista rozhodl ve svých aktivitách pokračovat, přičemž doufá, že po vystoupení z anonymity jej budou do jisté míry chránit lidskoprávní organizace a pozornost západních médií. Pro CNN k tomu řekl:

„Chci jít cestou odvahy. Potřebujeme pitomce, co vystoupí z davu, aby se přesvědčili, že je ve světě stále ještě nějaká naděje. Já chci být tím pitomcem.“

Pro The Intercept prohlásil: „Pro spoustu lidí to byla veliká rána zasazená lidským právům a svobodě slova, když byla moje výstava zrušena. Chtěl bych, aby všichni věděli, že tohle není konec. Nezmizel jsem. Jsem zpět. Jsem zpátky u vás. A budeme bojovat společně.“

Své skutečné jméno však zveřejnit nehodlá, přestože je již několik let australským občanem a svého čínského pasu se vzdal.

V minulosti na sebe upozornil zejména krásnými symbolickými portréty čínského disidenta a nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, který v roce 2017 zemřel v čínském vězení, a jeho manželky Liou Sia.

Další jeho díla jsou inspirována averzí čínského vůdce k medvídkovi Pú, k němuž jej z nějakého důvodu uživatelé internetu začali přirovnávat, za což slavná kreslená postavička dostala na čínském internetu stopku.

Proti Twitteru i Googlu

V posledních letech se však Badiucao pustil také do kritiky zahraničních společností, které s ČLR a její komunistickou vládou nenápadně spolupracují, jako např. Google, který se chystal spustit vlastní cenzurovaný čínský vyhledávač (od plánu však prozatím upustil). Právě loňská zrušená výstava v Hongkongu měla být satirickým upozorněním na „opěvování komunistické strany“ ze strany amerického technologického gigantu. (více např. zde)

Nedávno se terčem umělcovy kritiky stal i Twitter, platforma, na níž sám s úspěchem šíří vlastní díla. Před červnovým výročím pekingského masakru společnosti nabídl, že by vytvořil speciální emoji, které by události připomínalo. Od Twitteru se mu však dostalo zamítavé odpovědi – což si sám vyložil jako výsledek nepřímého tlaku z Číny, kde má firma nezanedbatelný byznys, i přesto, že sociální síť je v ČLR zablokovaná.

Čínské firmy i státní média a agentury však mají zájem na Twitteru inzerovat a právě letos 23. května se v Pekingu konala konference „Twitter for Marketers“. Je zřejmé, že společnost nechtěla riskovat její zrušení a případný bojkot ze strany čínských inzerentů.

Možná i proto den před výročím masakru Twitter pod záminkou „údržby“ dočasně zablokoval účty stovek uživatelů, kteří o výročí tweetovali.

Jak upozorňuje Ryan Gallanger z The Intercept, Twitter (stejně jako další západní technologické firmy) přijímá obrovské finanční částky od čínské vlády a jejích propagandistických plátků a hlásných trub, jako jsou např. agentura Xinhua či Global Times. Jejich materiály se tak efektivně dostávají k milionům uživatelů po celém světě.

Právě na takové věci se chystá Badiucao upozorňovat, i přes hrozby z Číny. V rozhovorech mimo jiné prohlásil: „Nejsem naivní. Očekávám pomstu ze strany čínské vlády. Nicméně, ideje někdy vyžadují oběti a je potřeba, aby se za ně lidé postavili. Mám pocit, že to musím udělat. Když nebudu mluvit a bránit svobodu vyjadřování, nebude pro mě mít smysl být dál umělcem.“

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)