Ve věku 93 let zemřel autor prvních pražských mrakodrapů a přední představitel české architektonické scény 60. a 70. let Zdeněk Kuna. Podle jeho návrhů vznikly například stometrová budova Motokovu na Pankráci či objekt Strojimportu na Vinohradech. O architektově úmrtí informovala mluvčí České komory architektů Tereza Zemanová.
Kuna se narodil v roce 1926 v Plzni. Kariéru zahájil po druhé světové válce a věnoval se urbanistickým i architektonickým zakázkám. Vedle Karla Pragera byl se svými kolegy Olivierem Honke-Houfkem a Zdeňkem Stupkou jedním z prvních architektů, kteří v Československu použili skleněné závěsové panely, a to právě v budově pražského Strojimportu. Nynější Palác Vinohrady vznikl v letech 1967 až 1971. Podle Kunova návrhu v letech 1973 až 1977 na Pankráci vyrostlo sídlo Motokovu vysoké 104 metrů, nynější City Empiria. Byla to první výšková budova v tehdejším Československu.
Podle komory architektů se Kuna podílel se spolupracovníky i na revitalizaci východní tribuny Strahovského stadionu či na citlivé novostavbě Omnipolu v historické části Nového Města v Praze. "Za významné počiny jsou rovněž považovány největší poválečný horský hotel Horal ve Špindlerově Mlýně nebo Československý zastupitelský úřad v Miláně," uvedla komora.
Podle ní režim Kunu považoval po okupaci Československa po roce 1969 za "stranicky spolehlivého". Od roku 1974 řídil Krajský projektový ústav a asi osm stovek projektů. Později se stal předsedou svazu architektů. Od roku 1973 do roku 1989 vedl na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové ateliér užitné architektury. Mezi lety 1993 a 2008 byl pak členem České komory architektů.
Profesor Kuna zemřel 5. července. Rozloučení s ním se uskuteční 16. července od 12:00 v nové obřadní síni na Olšanech.
