Nebyla to bitva, a už vůbec ne vítězná. Triumf Rudé armády v nejslavnější a jedné z největších tankových bitev druhé světové války u vsi Prochorovka během zlomové bitvy u Kurska se nekonal. Tak vidí události, které vedly k definitivní porážce Německa na východní frontě, článek německého listu Die Welt. A Rusové se samozřejmě bouří.
Ode dne krvavých bojů u Prochorovky uplynulo v pátek 76 let a Rusko jako každý rok u příležitosti slavného vítězství oslavuje. Analýza, kterou německý deník zveřejnil na začátku týdne, tak hnula žlučí některým ruským činitelům i médiím.
Útok ruských kamikaze
„Ve skutečnosti v ten den u Prochorovky spáchalo sovětských 200 tanků sebevražedný útok ve stylu kamikaze,“ popisuje reportér deníku Die Welt události, které se odehrály 12. července 1943 asi 100 kilometrů jižně od Kurska.
List se odkazuje na studie německých i britských historiků, kteří analyzovali dobové fotografie pořízené německým letectvem po bitvě. Historici podle listu tvrdí, že u Prochorovky se střetlo 186 německých tanků s 672 stroji Rudé armády, a co je nejdůležitější, že Němci ztratili jen pět z nich, zatímco Rudá armáda přišla o 235 tanků.
Rusko by tak podle listu Die Welt mělo odstranit velký památník, který dnes u Prochorovky připomíná hrdiny sovětského vítězství.
O počtech vojenské techniky i ztrátách u Prochorovky se přitom mezi historiky vedou spory dlouhodobě.
Podle některých údajů stálo na obou stranách asi 800 tanků, tedy celkem 1 600, přičemž obě strany utrpěly téměř totožné zdrcující ztráty. Jiní tvrdí, že se na prochorovských polích střetlo celkem něco přes tisícovku tanků, Sověti přitom prý přišli o 470 strojů, zatímco německá armáda jen o 50.
Ruský historik Alexej Isajev v komentáři pro ruskou verzi BBC upozornil, že počítat tanky podle snímků luftwaffe je zavádějící. Letectvo je totiž pořídilo až později v červenci a srpnu. Němci tak měli dostatek času poničené stroje odtáhnout.
Dílo protiruské propagandy
Článek vyvolal v Rusku nemálo rozruchu. Někteří ruští politici ho označují za součást informační války, která se proti zemi prý vede. Nechyběla ani obvinění z provokace a pokusu přepsat historii.
„Přeju mu, aby shořel v pekle,“ prohlásil ruský senátor Franc Klincevič o historikovi Karlu-Heinzi Frieserovi, jenž s novým výkladem přišel. Podle ruské armádní televize Zvezda byly překročeny veškeré hranice.
Analýzu odsoudili i poslanci německého Bundestagu. Někteří ji dokonce označili za jasnou „falešnou zprávu s nejasným cílem“.
Kdo vyhrál?
Boje u Prochorovky byly součástí 50 dní trvající bitvy o Kurský oblouk, která je po Stalingradu druhým rozhodujícím střetnutím na východní frontě. Němci věděli, že už nemají dostatek zdrojů na mohutnou ofenzivu, a tak se rozhodli obklíčit nepřítele v oblouku a vyřadit co nejvíce jeho vojáků a techniky.
Střetnutí u Prochorovky rozhodlo, že operace je odsouzena k neúspěchu. I když Rudá armáda měla větší ztráty, Němci prohráli, protože neprosadili svou. Sověti tehdy definitivně převzali iniciativu nad východní frontou. Němci už nikdy neměli sílu k ofenzivě a jen ustupovali.
