Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Europarlament by měl ukázat zuby

Luboš Palata
Luboš Palata
16. 7. 2019

Evropský parlament bude dnes hlasovat, jestli potvrdí kandidátku Evropské rady na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen. Určitě by ji neměl potvrdit hned a bezvýhradně. Ukázal by tím, že mu nevadí, když šéfové vlád a národních států neberou v potaz kandidáty evropských politických stran, potažmo tedy samotného europarlamentu.

Europarlament by měl ukázat zuby

Ursula von der Leyen za to vlastně nemůže. Nejvýš tím, že se svojí nominací souhlasila. Okolnosti byly ale tak pochybné, že si zkušená politička německé Křesťanskodemokratické unie mohla spočítat, jako co její kandidatura slouží. Totiž jako nástroj ponížení Evropského parlamentu, jediného přímo voleného tělesa Evropské unie. Evropští voliči přitom přišli ke květnovým volbám v rekordním počtu a jeho roli tím naopak měli posílit.

Po volbách se v Evropském parlamentu nejvíc rozrostly proevropské frakce zelených a liberálů a protiunijní síly zdaleka nemají takový vliv, v jaký doufaly. Místo dosavadní dvojkoalice lidovců a socialistů europarlamentu dominuje čtyřkoalice, v níž k lidovcům a socialistům přibyli právě zelení a liberálové. Extrémisté v čele s italským ministrem vnitra Matteem Salvinim a francouzskou nacionalistikou Marine Le Penovou zůstanou díky této nové „čtyřkoalici“ uvnitř parlamentu bez většího vlivu a nedostanou zřejmě ani posty vedení výborů.

Komu vadil Timmermans

Co je to ale platné, když se hlavy států a vlád Evropské unie na dramatickém, dlouhém, dokonce na den přerušeném summitu na počátku prázdnin nakonec dohodli, že Evropský parlament a evropské politické strany ze hry o nejvyšší výkonné posty v Evropské unii vyšachují. Zcela obešly skupinu volebních lídrů, kteří se o pozici šéfa Evropské komise jménem evropských politických stran ucházeli, a v osobě Ursuly Leyenové nominovaly na šéfa Evropské komise někoho, kdo v unijní politice nehrál žádnou výraznější roli.

Stalo se to poté, co Viktor Orbán – s podporou Visegrádské čtyřky a italské populistické vlády – zablokoval kompromisní volbu dosavadního místopředsedy komise a volebního lídra evropských socialistů Franse Timmermanse. Důvodem zavilého odporu Budapešti a Varšavy bylo, že právě Timmermans stál v čele snahy Evropské komise udržet v Polsku a Maďarsku právní stát, svobodu tisku a legitimitu demokratických voleb. Neblahým signálem pro Česko je, že premiér Babiš se k blokaci Timmernanse bezvýhradně přidal. Smutná byla i role Slovenska, ukázalo se, že vliv nové prezidentky Zuzany Čaputové je zatím slabý na to, aby zabránil asistenci Bratislavy při Timmermansově politické dekapitaci.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Evropské strany ostrouhaly

Pro spravedlnost ale dodejme, že se vlastně ani nemuselo rozhodovat o Timmermansovi, kdyby francouzský prezident Emmanuel Macron nebyl tak velkým odpůrcem toho, aby se předsedou Evropské komise stal Manfred Weber, lídr jmenovaný vítězkou eurovoleb, tedy Evropskou lidovou stranou. Byl to tedy Macron, kdo hru rozehrál tak, že pak Visegrád s Itálií mohly potopit i Timmermanse. Timmermansovi socialisté přitom vyhráli eurovolby v jeho domovském Nizozemsku a v Evropském parlamentu si udrželi pozici druhé nejsilnější frakce. Pro Timmermanse měli navíc předjednanou dohodu s liberály a zelenými, na jejímž základě by nizozemský eurokomisař a bývalý šéf diplomacie v Evropském parlamentu zřejmě prošel. Od unijních premiérů by to byl kompromisní krok, který by zároveň uznal legitimitu systému celoevropských kandidátů eurovoleb a současně by ukázal, že je to Evropská rada, tedy hlavy států, kdo si z nich vybírá nového šéfa Bruselu. 

Parlament by měl ukázat zuby

Na druhou stranu: nefunguje to tak, že Evropská rada rozhodne o novém šéfovi Bruselu a Evropský parlament ho jako ovce musel odhlasovat. Pokud mají poslanci Evropského parlamentu pud sebezáchovy a chtějí, aby Evropský parlament nebyl institucí do počtu, měly by projevit vůči takovému diktátu odpor. A Ursulu von der Leyenovou přinejmenším při dnešním hlasování ve funkci šéfky Bruselu prostě nepotvrdit. 

Mohli by pak souhlas s Leyenovou podmínit při jednání s Evropskou radou kroky, které by do budoucna roli Evropského parlamentu při výběru šéfa komise posílily. Ať už ve formě celoevropských kandidátek, nebo uznáním smyslu „volebních lídrů“, nebo jak se říká „spitzenkandidátů“, pro příští volby v roce 2024. Bylo by to ku prospěchu celé Evropské unie a ukázalo by to voličům, že v květnu nešli k volbám do Evropského parlamentu nadarmo.

Ursule von der Leyen nic neudělá, když si na potvrzení své nominace počká do září. Ostatně, funkce předsedkyně Evropské komise má beztak nastoupit až na počátku listopadu.

Autor je redaktor Deníku

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo