Na zhoršování nálady v největší evropské ekonomice poukázala například v úterý zveřejněná data pravidelného průzkumu výzkumného institutu ZEW. Důvěra se podle tohoto indexu zhoršila dokonce více, než se původně očekávalo. Pokud jde o hodnocení současné ekonomické situace, poprvé od roku 2010 převážili pesimisté nad optimisty.
Příčiny chmur jsou dlouhodobě známé: obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie. Problém je, že obojí se už dlouho vleče a hlavní kormidelníci v evropských podnicích už ztrácejí trpělivost a naději, že by brzy mohlo být líp.
Nejistotu navíc přifukuje i americký prezident Donald Trump. V pondělí promluvil na konferenci amerických výrobců, kde mimo jiné řekl, že čínského prezidenta Si Ťin-pchinga považuje dál za přítele, i když si aktuálně nejsou tak blízcí jako dřív. „Tím nepřímo naznačil, že obchodní dohoda mezi oběma zeměmi by mohla být uzavřena později, než se původně čekalo,“ míní ekonom Komerční banky Jiří Kostka.
K dlouhotrvajícím hrozbám se aktuálně přidává také napětí v Zálivu či pokračující klopýtání německého automobilového průmyslu. „Pesimistickou náladu zřejmě posiluje i pokračující pokles nových zakázek v německém průmyslu. Nějaké trvalé oslabení faktorů, které způsobují nejistotu v exportně orientovaných sektorech německého hospodářství, není na dohled,“ říká šéf mannheimského institutu ZEW Achim Wambach.
Čínský drak už tolik netáhne
Do toho všeho v pondělí přišly údaje o vývoji čínské ekonomiky, která rostla ve druhém čtvrtletí pomaleji, než se čekalo. Z evropského pohledu sice vypadá meziroční růst 6,2 procenta impozantně, pro Číňany jde však o nejpomalejší růst za posledních 27 let, kdy se čtvrtletní data sledují.
Propad Německa, americká cla, brexit... A česká ekonomika dál roste |
I za toto zpomalení podle všeho může hlavně probíhající obchodní válka s USA. Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda dodává, že čínská ekonomika by zpomalovala, i kdyby žádné obchodní válce nečelila. Brzdí ji totiž také pokračující transformace z exportně orientované na ekonomiku založenou ve větší míře na domácí spotřebě. A také ohromný celkový čínský dluh, jehož podíl na HDP se za necelé dvě dekády zdvojnásobil a nyní dosahuje trojnásobku HDP.
Pomalejší čínský růst se projeví prakticky po celém světě. Značně dopadne i na německé podniky, pro něž je říše středu jedním z klíčových trhů. Ochlazení čínské poptávky po autech však neucítí jen v Německu. „Čínské zpomalení nepříznivě dolehne i na Česko. Už na něj ostatně doléhá. Nejvýraznějším příkladem poslední doby je vývoj tržeb automobilky Škoda Auto,“ říká Kovanda.
Evropa roste, ale?
Přestože mezi německými ekonomy a podnikateli převládá silný pesimismus, objevují se i optimistická data. Například minulý týden zveřejněná data ukázala, že všechny hlavní ekonomiky eurozóny vykázaly v květnu při srovnání s předchozím měsícem rostoucí průmyslovou produkci.
Meziměsíčním růstem o 2,1 procenta například překvapila Francie.
Slovenský Volkswagen požádal zaměstnance, aby vrátili část odměn |
Jenže německá čísla už nejsou tak optimistická. „Ani relativně pěkný meziměsíční přírůstek nedokázal zvrátit trend tamního průmyslu, který se propadl už o 4,3 procenta. Nepřekvapí, že za tímto výsledkem najdeme především slabší výrobu aut, která tam – stejně jako v Itálii – aktuálně ztrácí 6,5 procenta, zatímco ta česká si připsala podle údajů Eurostatu necelých osm procent,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
„Nenechte se zmást čísly. Pokud se nezlepší výhled ohledně mezinárodního obchodu, může být průmyslová výroba ve druhé polovině roku slabá,“ řekl Bert Colijn, ekonom pro eurozónu z ING, listu Financial Times. „Produkce je citlivá na oslabenou globální poptávku a nejistotu,“ dodává Colijn. To znamená, že největší ztráty může utrpět výroba exportně orientovaného zboží.
