Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Liberland přehazuje miliony vidlemi. Kdo zde investuje více, má silnější hlas

Svět

  5:00
PRAHA - Liberlandu, virtuálnímu státu vzniklému v hlavě politika strany Svobodných a podnikatele Víta Jedličky loni na účtech přistálo v přepočtu přes 10 miliónů korun. O třetinu více než předchozí rok.

Vít Jedlička s pivem z Liberlandu. foto:  Dan Materna, MAFRA

Liberland má své druhé pivo. Patnáctistupňový Liberbeer vytvořil sládek z Krušných hor

Zájemci o projekt, v němž je role státu trpasličí, ovšem daňová a jiná svoboda podnikání obří, svěřili Jedličkovu podniku další balíky peněz, jejichž objem Liberland vyjadřuje pouze v liberlandské měně merit. Teoreticky (hodnotu zatím neotestoval trh, protože merit není obchodovatelný) by podle Jedličky mělo jít o ekvivalent 3,5 miliónů dolarů (asi 80 miliónů korun).

Prezident Liberlandu, který vykonává tuto funkci na plný úvazek, se proto ani po nuceném zbourání své sídelní (a jediné budovy na jinak nehostinném kousku země a území nikoho na pomezí Chorvatska a Srbska o rozloze sedm kilometrů čtverečních) nevzdává.

Naopak má další úderný nápad, jak prorazit mezinárodní a zejména chorvatskou blokádu a vydláždit cestu k uznání země svobody, o jejíž občanství zažádalo půl miliónu lidí. Tím je loď Bitcoin Freedom, která by měla zakotvit u břehů Liberlandu a vytvořit tak – za bezmocného přihlížení chorvatských úředníků, jinak zasahujících proti každé osobě směřující do cípečku zaslíbené země - základnu nového státu, který už má vedle státní vlajky a měny i třeba erb či pivo.

Známky Liberlandu.

Vlajka Liberlandu.

To je hlavním úkolem letošního léta, řekl LN Jedlička při čekání na mezikontinentální let. Jeho soustavným úkolem je totiž navazování diplomatických styků nového státu s dalšími zeměmi světa. Což se daří. Příklad – Somaliland, což je část Somálska mimo oficiální kontrolu somálské vlády.

Prezident Liberlandu však má ještě plán B. Tím je vytvořit hlavní stan libertariánské státní struktury v bezcelní části srbského města Apatin. Ostatně Srbsko je už nyní hostitelem některých aktivit Liberlandu, například většiny nedávných čtyřdenních oslav čtyřletého výročí vzniku státu. A do hlavního města Srbska Bělehradu se dokonce přestěhovala část příznivců Jedličkova projektu, aby to měla k území zaslíbenému svobodě co nejblíže.

Spolupracovat s Liberlandem chce asi 150 lidí

Od roku 2015 si už půl milionu lidí požádalo o občanství Liberlandu – samozvaného státu na pomezí Srbska a Chorvatska o rozloze asi sedmi kilometrů čtverečních. Nevadí jim ani to, že na tomto ostrově nikdo nebydlí, tvoří ho hlavně houštiny a dá se tam dostat kvůli chorvatské blokádě v podstatě jen na člunu. Území na Dunaji si žádná země nenárokuje – Srbsko jej považuje za součást Chorvatska, to jej zase přisuzuje Srbsku.

Mapka Liberlandu

Pětatřicetiletého politika a manažera Víta Jedličku, který v eurovolbách kandidoval za blok vedený stranou Svobodní, jeho projekt zaměstnává naplno. A s ním i dalších asi 15 lidí, pro které se Liberland stal plnohodnotnou živností. „Různé formy spolupráce ale s námi má dnes asi 150 lidí,“ pochlubil se LN Jedlička.

Stát coby síť firem a nadací

Aby šlo jednotlivé aktivity Liberlandu uskutečňovat, vytvořil Jedlička systém firem, nadací i neziskových organizací. „Novinkou je založení od daní oproštěné nadace v USA nebo společnosti ve svobodné obchodní zóně v srbském městě Apatin,“ líčí Jedlička. Tato síť je nutná i proto, že nový „stát“ neuznává prakticky žádná důležitá země, takže by jinak obtížně legalizoval své finanční toky.

Liberland míří na fotbalový šampionát neuznaných zemí

I když Liberland nemá stálé obyvatelstvo, má svůj rozpočet i svou ekonomiku. Loni měla tato země podle Jedličky příjmy přesahující v přepočtu deset milionů korun. Zájemci do projektu investují své peníze, další si kupují občanství, jiní dávají dobrovolné daně či různé příspěvky. A jednotliví mecenáši neplatí zrovna málo. Průměrná výše příjmu na jednu dobrovolnou platbu je více než tisíc dolarů. A i když by se mohlo zdát, že zájem o Liberland postupně vyprchal, opak je pravdou: loni vybral zhruba o 30 procent více peněz než o rok dříve.

Jediná přístupová cesta k Liberlandu.

Významné příjmy získává země také ze zhodnocení kryptoměn. V roce 2017 takto Jedličkovi spolupracovníci „vydělali“ přes 200 tisíc dolarů, za loňský rok tato čísla ale neuvádějí.

Za své dary a vynaložené úsilí Liberlanďané dostávají vlastní měnu – či spíše její příslib. V oběhu je tak už na 3,5 milionu liberlandských meritů, které by měly mít hodnotu jedna k jedné vůči americkému dolaru. Protože se ale s liberlandskou měnou zatím neobchoduje (tato kryptoměna teprve vzniká), není možné určit, jakou skutečnou hodnotu budou tyto platby mít. Jen vloni takto Liberland vyplatil svým věrným teoretický ekvivalent milionu dolarů.

Účel peněz tak zatím spočívá především v určení síly daného občana – kdo jich má víc, má silnější hlas. Formálně by tak ti, kdo do společného rozpočtu přispívají, měli mít tomu úměrnou moc rozhodovat o použití svých peněz. Výdaje jdou podle výroční zprávy hlavně do přípravy osídlení ostrova, na cestovní výdaje a na diplomacii.

Diplomacie a kryptoměny

Liberland po čtvrt roce. Nákup dronů i let prezidenta Jedličky do USA

Jedlička už čtyři roky cestuje po světě a snaží se navazovat diplomatická setkání a získávat pro svůj stát oporu. Minulý týden navštívil OSN, potkává se s politiky řady zemí, některé z nich pak dokonce s Liberlandem navázaly mezinárodní vztahy. Například Somaliland – neuznaný nezávislý státeček na severu rozpadlého somálského státu.

Jedlička také cestováním posiluje komunitu, která se kolem projektu vytvořila. Setkání fanoušků se uskutečňuje prakticky po celém světě.

První občané Liberlandu.
Zakladatel státu Liberland Vít Jedlička.

Kolem Liberlandu se ostatně točí nejen různé kryptoměnové firmy, ale i další podniky, za kterými stojí hlavně přívrženci myšlenek, s nimiž se Jedlička a jeho přívrženci ztotožňují – tedy obecně málo státu a hodně svobod.

Kolem Liberlandu se ostatně točí nejen různé kryptoměnové firmy, ale i další podniky, za kterými stojí hlavně přívrženci myšlenek, s nimiž se Jedlička a jeho přívrženci ztotožňují – tedy obecně málo státu a hodně svobod.

Komunita se společně pouští i do investic. Liberland, respektive Liberlanďané například vložili peníze do slovenského startupu vyvíjejícího mobilní aplikaci Call.me. „Firma má potenciál posbírat značnou část trhu s mobilními messagery. Samotná aplikace vzniká za podpory liberlandského kapitálu a bude mít svoji pobočku v Liberlandu,“ vypráví Jedlička. Očekává prý, že by firma mohla dosáhnout hodnoty miliardy dolarů.

I zde je ovšem znát libertariánský přístup. Webové stránky projektu ani dohoda o zpracování osobních údajů neuvádí, kdo za nimi vlastně stojí.

Nová plovoucí základna

Osídlení Liberlandu se nepovedlo zahájit ani po čtyřech letech. Jedlička se proto pokouší o šalamounské řešení. Buduje loď s názvem Bitcoin Freedom (Bitcoinová svoboda). Před chorvatskými pohraničníky by mělo jít o loď, která pouze proplouvá mezinárodními vodami Dunaje.

„Trvalé zakotvení naší základny Bitcoin Freedom je hlavním úkolem tohoto léta,“ popisuje Jedlička s tím, že jen vloni se na liberlandskou pevninu podíval „krátkodobě“ více než desetkrát.

Jedličkův Liberland už představil poštovní známky. A chce koupit dron na obranu

„Ještě na jaře 2017 tam pravidelně na naší budově vlála liberlandská vlajka. Stabilní osídlení je ale kvůli aktivitám Chorvatska zatím nemožné,“ posteskl si Jedlička. Právě Chorvaté totiž základnu Liberlanďanů na sporném území strhli. Ostatně, přestože Chorvatsko považuje území Liberlandu za součást Srbska, brání tomu, aby do něj Srbové vstupovali, dodal Jedlička.

Zda mu ale trik s lodí vyjde, není zatím jasné. Jádrem Liberlandu by se nicméně mohl stát i srbský Apatin, konkrétně jeho bezcelní zóna. Srbsko je obecně centrem řady aktivit Liberlandu, právě tam se konají konference i většina nedávných čtyřdenních oslav čtvrtého výročí od jeho založení. Do Bělehradu se pak přestěhovali i někteří příznivci nového „státu“.

Mapka Liberlandu

Vítu Jedličkovi se zjevně daří pro svou myšlenku získávat další podporu. Mezi řečníky na oslavách založení Liberlandu se mu podařilo do Srbska dostat i britského europoslance, amerického kongresmana či chorvatského poslance.

Jedním z důvodů jeho úspěchu je právě i to, že svou zemi spojuje s ideou libertariánství. Jeho přednášky na univerzitách tak nejsou ani tak o vizi nového státu na ostrově, jako spíše o svobodné společnosti. To mu otevírá dveře všude tam, kde lidé pociťují úbytek občanských svobod.