Teploty na přelomu července a srpna přesáhnou 30 stupňů. Srážky budou podprůměrné |
„Lze očekávat, že převážně slunečné a velmi teplé počasí s nejvyššími denními teplotami kolem 30 °C potrvá pravděpodobně celou třetí dekádu července,“ uvedla mluvčí Hydrometeorologického ústavu Martina Součková. Deště se v nadcházejícím týdnu lidé dočkají pouze ve formě lokálních přeháněk a bouřek.
Byť se bude v úterý ojediněle vyskytovat slabý déšť, oblačnost by měla od západu ubývat. Další den už bude jasno nebo polojasno, teploty se vyšplhají až ke 30 °C, na západě tuto hodnotu možná překročí až o tři stupně. Ve čtvrtek bude na většině území nebe bez mráčku a nejvyšší denní teploty se budou pohybovat v rozmezí 29 a 30 stupňů.
Poslední pracovní den tohoto týdne by mohlo být až 34 °C, v noci pak teplota neklesne pod 14 °C. Teplé počasí vydrží i o víkendu. Hodnota na teploměru se ale nepřehoupne přes čtyřiatřicet stupňů. Od západu však bude přibývat oblačnosti, a zejména v Čechách se tak mohou místy vyskytnout přeháňky nebo bouřky.
Polovina Česka je na suchu
Ani srážky z předchozích dvou týdnů výrazněji neeliminovaly půdní sucho, které Česko aktuálně trápí. K mírnému zlepšení vlivem deště došlo na většině území pouze v rámci povrchové vrstvy půdy.
V případě podzemních vod se dokonce počet míst, kde je pozorován stav silného a mimořádného sucha, zvýšil. Voda, která spadne na vyprahlou zem často odteče hned do koryt řek a nedostane se tak do podzemí. „K nasycení po krátkém srážkovém období dochází pouze ve svrchní vrstvě půdy,“ řekla mluvčí ČHMÚ.
Sucho nikam neodejde. Žádná z předchozích generací tak rychlou změnu klimatu nezažila, říká bioklimatolog |
V půli července sužovalo půdní sucho více než polovinu území Česka. Nejvíce se vyskytuje v nížinách ve středních, severních a východních Čechách a na severu Moravy. Projevuje se i malou zásobou podzemních vod. Předminulý týden se jejich dlouhodobě špatný stav navzdory srážkám dokonce mírně zhoršil a zůstal silně podnormální.
Pokud by nyní ke vzestupu podzemních vod došlo, bylo to spíš jen lokální zlepšení. „Pro podzemní vody je nejdůležitější jarní období, kdy dochází k tání sněhu, srážky jsou méně intenzivní, ale dlouhodobějšího charakteru, jsou nižší teploty. Při vysokých letních teplotách velkou část vody ze srážek pojme vegetace,“ upozorňuje vedoucí oddělení podzemních vod ČHMÚ Martin Zrzavecký.
Ztvrdlá a vyschlá půda také není schopna absorbovat srážky, které naprší při nárazových deštích. „Voda se nestíhá vsáknout. Proto jí část odteče. Problém je i zastavěné území, kdy voda odtéká do kanalizace nebo na zemědělských pozemcích, které jsou meliorované,“ objasňuje Zrzavecký proč se voda ze srážek v krajině nedrží. Dalším problémem jsou zvyšující se teploty, které spolu s větrnějším počasím vedou k vyššímu výparu.
Podzemní voda chybí i rostlinám
Vlivem sucha je zasažena i vegetace, z volně rostoucích dřevin jsou nejvíce postiženy jehličnany, a to zejména borovice lesní a smrk ztepilý a místy i modřín opadavý. Borovice lesní na většině území usychají vzhledem ke snížení hladiny podzemní vody. Tyto stromy pak mohou být snadněji napadeny různými dřevokaznými škůdci, jako je kůrovec.
„Borovice mají hluboký kořenový systém a vzhledem k tomu, že poklesla hladina podzemní vody, tak na tuto vodu nedosáhnou. Na rozdíl od smrku, který má mělký kořenový systém a může čerpat vodu ze srážek z mělčí povrchové vrstvy. Ale to pouze v případě, pokud srážky jsou,“ vysvětluje fenoložka Lenka Hájková.
