Boeingu 767 došlo palivo 12 kilometrů nad zemí! Od zázračného přistání uplynulo 36 let

Měl to být ukázkový ranní let za ideálního počasí. Spoj č. 143 společnosti Air Cananda mířil z Ottawy do Edmontonu a byl zrovna v polovině cesty. Na palubě bylo 61 pasažérů a osm členů posádky. Kapitánem byl Bob Pearson a prvním důstojníkem Maurice Quintal, oba s bohatými zkušenostmi. Stroj, kterým letěli, byl nově zakoupený Boeing 767, tehdy jedno z nejmodernějších letadel s mnoha automatickými funkcemi řízenými počítačem. A to byl kámen úrazu.

Pilot nouzově přistál s letadlem do moře hned vedle pláže plné lidí! Z motoru mu stoupal dým

Ve výšce 12,5 km posádku upozornila varovná kontrolka, že má jedno z palivových čerpadel problém s nízkým tlakem. Důvody potíží mohly být dva, buď je čerpadlo rozbité a nebo něco horšího – dochází palivo. Počítač přitom ukazoval, že paliva je na cestu dostatek. Netrvalo však dlouho a ozvalo se i druhé čerpadlo. Příčina byla jasná, palivo drasticky dochází a letoun musí co nejrychleji nouzově přistát.

Od cíle je dělilo dlouhých 1100 kilometrů a nepřipadalo v úvahu, že se podaří doletět až tam. Nejbližší větší letiště se nacházelo ve 200 km vzdáleném Winnipegu. Brzy se však objevil problém, jeden ze dvou motorů úplně vysadil. Pearson byl naštěstí vycvičen k přistání i s jedním funkčním motorem. Nikdo však nikdy s tak velkým strojem nepřistál bez obou motorů a brzy službu vypověděl i druhý. Situace začala být zoufalá.

Díky skvělým aerodynamickým vlastnostem však letoun doslova plachtil a pomalu sestupoval k zemi. První důstojník doporučil přistát na bližším vojenském letišti ve městečku Gimli, které znal coby bývalý armádní pilot. Před přistáním ve výšce 900 metrů se kapitán rozhodl pro nouzový a poněkud riskantní manévr, který používají piloti kluzáků – skluzu, kterým letadlo rychleji ztrácelo výšku, a přitom nezrychlilo.

Dramatické okamžiky letu Smartwings do Egypta: Se 150 pasažéry na palubě musel nouzově přistát v Budapešti

Nad ranvejí však posádka narazila na další komplikaci. Přistávací dráha byla mezitím přestavěná na závodní dráhu a byla plná lidí. Dvě děti se přímo před letadlem, které se neslyšně řítilo dolů, dokonce proháněly na kolech a moderní letadlo postrádalo starý dobrý klakson. Stroj jako zázrakem dopadl tupě na ranvej a nikomu se nic vážného nestalo. Při vyšetřování se zjistilo, že problém byl v digitálním procesoru počítače a špatném přepočtu paliva, kterého mechanici kvůli chybám natankovali jen polovinu.

Díky neskutečnému manévru pilotů bylo však letadlo přistáním poškozeno jen velmi málo a po dvoutýdenní provizorní opravě se vrátilo do Winnipegu, kde podstoupilo ještě komplexní několikatýdenní opravu. Posléze se vrátilo zpět do služby, přičemž mu už nikdo neřekl jinak než „kluzák z Gimli“. Poslední let absolvovalo v roce 2008 a poté skončilo na tzv. hřbitově letadel v americké Mohavské poušti. Oba piloti si za svůj manévr vysloužili pochvalu a v Gimli jim byl vztyčen pomník.