„Koho zažalovat kvůli nerovným příležitostem pro dítě? Ptáme se právníků,“ hlásá podtitulek novin Gazeta Wyborcza. Další článek radí, jak napsat odvolání proti výsledkům přijímacího řízení.
Polská média v posledních dnech reflektují zoufalství tisíců rodičů a jejich dětí, které se v důsledku uspěchané reformy školství z roku 2017 nedostaly na střední školu. Mnoho z nich přitom mělo vyznamenání.
Podle serveru Polandin se ve Varšavě na žádnou střední nedostalo 3 200 studentů, v Poznani 3 400, v Dolním Slezsku dohromady 3 600. Situace je podobná i na dalších místech v zemi. Jde sice pouze o výsledky z prvního kola přijímacího řízení, další budou následovat. Na lepších školách je však beznadějně plno.
Chaos má na svědomí kompletní rekonstrukce školství z pera strany Právo a spravedlnost, která v roce 2017 převedla systém školství z třístupňového na dvoustupňový. Zrušilo tříletá gymnázia, která od 90. let fungovala jako mezistupeň mezi šestiletou základní a tříletou střední školou. Nově polští žáci osm let studují na základní škole, odkud poté odcházejí rovnou na čtyřletou střední.
Jenže letos se poslední ročník absolventů tříletých gymnázií, kteří ve vzdělávacím systému absolvovali původních devět let, střetl s prvními absolventy osmileté základky. O místa na středních školách tak soutěžily dva ročníky mladých Poláků.
Na učňácích místa dost
Ministr školství Dariusz Piontkowski loni slíbil krizi předejít a vytvořil nových 830 tisíc míst na středních školách, které měly pohodlně pojmout letošních 725 tisíc uchazečů. Místa ovšem nevyrůstala proporčně podle zájmu a potřeby. Lavice se tak přidávaly do tříd na výučních oborech, o které studenti nestojí, úzce specializovaných školách, či v malých městech, kde mnoho uchazečů o vzdělání nežije.
„V Bělostoku je více než sto míst, v Gdaňsku přibližně 1 400. Je jasné, že studenti mají z čeho vybírat,“ uvedl ve středu Piontkowski a varoval před „dramatizováním situace“. Problém v současném stavu nevidí, jelikož na školách zbylo celkem přes sto tisíc volných židlí, takže se na každého dostane.
Největší stávka učitelů v Polsku. Chtějí vyšší platy a reformu školství |
Pro studenty s výborným prospěchem, kteří se hlásili na středoškolské gymnázium či školu zaměřenou na IT, ale neuspěli v dvojnásobné konkurenci, to však může znamenat, že se musí spokojit s výučním listem. Někteří do učilišť navíc budou muset dojíždět.
„Akumulace ročníků je jedním z nejhorších důsledků reformy,“ uvedla Dorota Labodová, předsedkyně spolku Rodiče proti reformě školství. „Místo v průmyslové škole v Lapách neuspokojí dobrého či vynikajícího studenta z Varšavy. Mluvíme o číslech a místech, ale za každým číslem je tragédie mladého člověka,“ citoval Labodovou deník Gazeta Wyborcza.
Neopravuj, co není rozbité
Podle bývalé ministryně školství Anny Zalewské reforma byla nutná, aby děti ochránila před vytržením z kolektivu a osnovy při přechodu na tříletá gymnázia. „Více vzdělávacích etap nepříznivě zasahuje do vývoje našich dětí,“ uvedla Zalewská na tiskové konferenci ke schválení reformy v roce 2016.
Jak ale poukazuje web Visegrad Revue, vláda neudělala před reformou řádné zhodnocení současného systému, aby prokázala, že je nevyhovující. Nepředstavila ani analýzu, že by zrušení gymnázií nějak zlepšilo současné neduhy školského systému. Nebo mu alespoň neuškodilo.
V mezinárodních testech PISA se po reformě na konci 90. let, která zavedla právě tříletá gymnázia, Polsko dramaticky zlepšilo. Mezi lety 2000 a 2012 se polští žáci prudce zlepšili v přírodních vědách, matematice i literatuře. Polsko bylo v kvalitě vzdělání na rekordním čtvrtém místě v Evropské unii, zaostávalo pouze za severskými státy.
„Zásadní byl zřejmě rozdíl v zavedení nižších gymnázií v roce 1999, která přidala jeden rok obecné výuky, než děti odejdou na odborné školy,“ analyzovali polské úspěchy v roce 2016 odborníci ze Světové banky. V roce 2015 si sice Polsko ve výsledcích opět pohoršilo, přes dekádu fungující gymnázia je však za nedávnou změnu obtížné vinit.
Tisíce učitelů končí
Už v roce 2017 rodiče společně s učiteli žádali referendum o reformě. Pod petici se podepsalo 900 tisíc lidí, avšak neúspěšně. Právo a spravedlnost dokument sepsalo a schválilo za několik měsíců. Rychlost plánování se pak negativně projevila na výukovém plánu a dětem na začátku školního roku chyběly učebnice, jak píše server Dzieje.
Dosud nejdrtivěji reformy dopadly na učitele zrušených gymnázií. Těm sice vláda slíbila, že mohou přejít na základní školy, to by však pro ně mnohdy znamenalo, že budou učit poslední ročníky gymnázií a nové třídy základních škol najednou.
Jiní učitelé zase byli postaveni před možnost vzít buď zkrácený úvazek, nebo odejít. Řádově tisíce pedagogů se raději rozhodly odejít do předčasného důchodu, tvrdí odborový svaz učitelů.
Právě ten v dubnu zorganizoval stávku, ke které se podle AP přidalo až 90 procent polských škol. Učitelé v ní bojovali nejen za dávno slíbené navýšení platů (psali jsme zde). „Jsme připraveni vládu přesvědčit o tom, že je tato stávka vedena také na obranu kvality vzdělávacího systému, který byl v posledních letech poškozen,“ uvedl předseda odborů Slawomir Broniarz.
