Jsem čechofil! Poláci milují Čechy, Cimrmana, nakládaný hermelín a české pivo

Dorotu, Rafala, Wojciecha a Marka spojuje jedna věc – hrdě se hlásí k tomu, že jsou čechofilové. Patří mezí více než sedm tisíc Poláků, kteří jsou členy několika facebookových skupin zaměřených na Česko. Poláci si v nich vyměňují tipy na výlety, fotografie oblíbených českých jídel a úplné pozdvižení vyvolala zpráva, že jeden z obchodních řetězců udělal „Český týden“.

Rafal si rád zajde na české pivo, nejradši má plzeňské. Takže by se s Markem neshodl, ten totiž tvrdí: „Můj typ je Radegast, ale jen v hospodě v Třinci těsně před zápasem HC Oceláři.“ Dorota na to jde trochu vědecky a vysvětluje, že pivo bylo v Polsku dlouho považováno za nápoj nižších společenských vrstev, proto nebylo tak kvalitní. Teď už je to trochu jinak: „Máme množství malých pivovarů, které vaří velmi dobrá piva, ale podle mého názoru je české pivo lepší,“ říká. 

A k pivu by to chtělo něco k zakousnutí. Nakládaný hermelín je pro někoho tak trochu gastronomická „prasárnička“, ale Polákům zachutnal. Rafal ho řadí na první místo a hned za něj dává klasický smažák. „Mám ráda hermelín, ale třeba k utopencům jsem se ještě neodhodlala, stejně jako k olomouckým tvarůžkům,“ okomentovala naše hospodské speciality Dorota. 

Nakládaný hermelín | Dana Kolářová

Znáte polský humor? Autor tohoto článku vlastně taky ne. Zato Poláci ten náš znají výborně – prorazil třeba Jára Cimrman. „Ano znám! To je opravdu zvláštní! Ale je třeba říct, že pan Svěrák a Šebánek to udělali perfektní,“ byla Wojciechova nadšená reakce při vyslovení jména českého velikána. Rafal připomíná, že Cimrman se dostal do povědomí čechofilů díky knížkám Mariusze Szczygla, který píše o Česku. Marek dokonce přichází se senzační informací: „Nejenže ho známe, ale tuhle ho někdo viděl v Katovicích. Tedy údajně...“

Český humor je opravdu trochu jiný než ten polský. Naši severní sousedé se shodují – jste schopni sebeironie, to Polákům chybí. „Když se ale podíváte, jak populární u nás jsou české komedie a knihy, tak zjistíte, že máme k sobě blíž než dál,“ říká Marek, ale dodává: „Myslím, že sochy Davida Černého by v Polsku nestály, ačkoli mnoha Polákům by se to asi líbilo.“ V poslední době měly u našich sousedů úspěch humoristické knihy Evžena Bočka o aristokratce.

Do Polska na kola i za dobrotami: Proč se zastavit ve Sczyrku?

Blesk Zprávy se zajímaly také o to, jestli existují vtipy o Češích. A nikdo z dotazovaných si na žádný nevzpomněl. Obráceně už to neplatí a nejsou to zrovna laskavé věci, čím se u nás na polský účet bavíme: Proč musel David Copperfield zrušit polské turné? Nikdo se o show nezajímal, v Polsku není nic mimořádného, když něco zmizí.“

Zdeněk Svěrák ukazuje Cimrmanovu učitelskou hůlku... | Martin Přibyl

S polskými potravinami se většinou v tisku setkáváme ve spojení s výrazy jako salmonela nebo technická sůl. Ale tady platí spíš staré známé – dostaneme, co si zaplatíme. Naši sousedi to mají jinak – fidorky, lentilky nebo kofola jsou slova, při kterých se čechofilům rozzáří oči. „Chuť mého dětství jsou lentilky. Dokonce máme internetové obchody, kde prodávají české zboží. Ale čechofilové, kteří žijí u hranic, to mají jednodušší,“ říká Marek.

„Jsem megafanynka kofoly, z každé cesty do Čech si musím přivézt aspoň dva litry. Jinak kofolu koupíte jenom v českých pubech a restauracích,“ říká Dorota. Rafal zdůrazňuje, že kromě fidorek a tatranek mu chutná studentská pečeť. Akorát se tohle zboží v kamenných obchodech dá koupit jenom občas. Nedávno jeden řetězec mezi čechofily vyvolal skoro davové šílenství – představte si, že dovezl pravé fidorky!

Nabídka fidorek vyvolala v Polsku davové šílenství. | ARCHIV BLESKU

Ve dvou případech dokonce Češi obohatili polský jazyk. Například když se řekne „Je to jako v českém filmu“, tak to znamená zmatek nad zmatek. „Všechno vysvětluje název kultovní české komedie Nikdo nic neví. Prostě to znamená absurdní situaci,“ říká Marek. Podle Doroty tuhle větu Poláci používají v případech, kdy vůbec nikdo netuší, o co se jedná. A podle Rafala by se to dalo přeložit do češtiny jako „To je pro mě španělská vesnice“.

A pak tu máme „českou chybu“. V podstatě to znamená totéž, co u nás slovo překlep. „Říká se to proto, že mnoho slov vypadá zdánlivě podobně v češtině i v polštině. Vy píšete kapr a my karp,“ vysvětluje Marek. 

Záběr z filmu Nikdo nic neví | ARCHIV

Čtyři Poláci a čtyři důvody, proč nás mají rádi. Je fajn vědět, že někde tam za severní hranicí Česka je přes sedm tisíc lidí, kteří nás mají rádi prostě proto, že jsme takoví, jací jsme. 

Dorota: Protože si myslím, že česká mentalita je zajímavější a hodí se ke mně víc než ta polská. Mám na mysli české hledání stavu míru, reflexe, ale také života, který je duchovně bohatý a nemusí být nutně spojen s církví nebo náboženstvím.

Rafal: Proč jsem Čechofilem? Prostě miluji Česko a Slovensko, literaturu a kulturu obecně.

Marek: V mém dětství jsme vedle polské (komunistické) televize chytali také signál té československé. Byl to magický, jiný svět. Pro dítě takový, který je sice podobný tomu našemu, ale všechno je přitom trochu jinak. Později jsem zjistil, jak je to fascinující. 

Wojciech: Česko a Češi, to je takový balzám na ránu, ta studená voda do té horké. Mně osobně se líbí, že máte obyčejné hospody se slušným pivem, dokonalé pivo a nakládaný hermelín, ten mám velmi rád. 

Symbol Polska – okřídlení husaři | ARCHIV BLESKU