Nečekaný zásah šéfa resortu vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jistě neunikl pozornosti prezidenta Miloše Zemana a jeho pročínské kliky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Hamáček chrání Tchajwance před čínskou justicí. A co takhle čínské křesťany?

Od Hamáčka to totiž lze vnímat i jako docela razantní a principiální vzkaz komunistické Číně, která v poslední době, zejména kvůli Tchaj-wanu, stupňuje nátlak na Českou republiku.

Jak vyplývá z verdiktu pražského městského soudu i pražského vrchního soudu, obě instance uvěřily čínským slibům, že Tchajwancům nehrozí nelidské zacházení, mučení ani rozsudek smrti. Rozhodnutí Hamáčkova úřadu ale vyznívá jinak: Čínské záruky jsou nedůvěryhodné.

Převzato z Plusu

Nedůvěra v čínskou komunistickou justici by měla být základním politickým instinktem. Na porušování práva na spravedlivý proces v Číně upozorňuje řada světových humanitárních organizací. Uvádějí autentická svědectví, že bezpečnostní složky si vynucují přiznání obviněných nelidským zacházením, bitím, týráním. Část lidí přitom bývá vězněna ve speciálních táborech, je jim odpírán kontakt s rodinou či advokátem.

Změnit azylové verdikty?

Nebezpečí perzekucí ze strany čínské justice přitom narůstá u vězňů z ostrovního Tchaj-wanu, s nímž má Čínská lidová republika historicky zvlášť vyhrocený vztah. Což je také důvod, proč západní státy až na výjimky Tchajwance do Číny nevydávají. Rozhodnutí Hamáčkova ministerstva tak zabránilo i nežádoucímu precedentu v mezinárodním měřítku.

Zároveň platí, že česká policie může převzít trestní stíhání osmi Tchajwanců, pokud o to čínské úřady požádají. Anebo může sama zahájit trestní stíhání.

Pokud ale Jan Hamáček odmítá vydat do Číny lidi podezřelé ze spáchání zločinu, pak je namístě otázka: Jaký se dívá na odmítnutí azylu několika desítkám čínských křesťanů, o kterém rozhodlo ministerstvo za působení jeho předchůdce a stranického kolegy Milana Chovance?

Vždyť tito žadatelé se provinili jen touhou po svobodném vyznávání své víry. Což čínští komunisté nesnášejí. A proto věřící zatýkají na neoficiálních ceremoniích, nechávají zmizet jejich biskupy a kněží, vyhazují křesťanské kostely do povětří.

Chovancovo ministerstvo většině žadatelů odmítlo udělit azyl s neuvěřitelným zdůvodněním: Dostatečně neprokázali, že byli ve své vlasti pronásledováni. A již v osmi případech z deseti tomu přitakaly i české soudy, na které se obrátilo již více než 30 odmítnutých žadatelů.

Co by tedy mohl udělat ministr Hamáček, který jistě ví, že už samotná žádost o azyl je v Číně považována za trestný čin? Využít svých pravomocí, dokud je ještě má, a přimět podřízené úředníky, aby změnili azylové verdikty ve prospěch čínských křesťanů.

Jan Hamáček jako šéf sněmovny podepsal potupné prohlášení čtyř, v němž se naši nejvyšší ústavní činitelé distancovali od setkání ministra kultury s tibetským dalajlámou. Pokud by teď Hamáček zvrátil negativní azylová rozhodnutí pro čínské křesťany, možná by to vyznělo i jako omluva za ten servilní podpis. 

Autor je publicista.

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít