Zeptali jsme se vědců: Prdí také hmyz, například vážky?

Takovou otázku si zatím vědci přímo nepoložili a nelze se tedy opřít o žádný takto přímo zaměřený výzkum. Pohled do vědecké literatury však může napovědět, zda by nebylo možné seskládat odpověď z různých dílčích faktů.

„Prd“ je přesně vzato plyn, který je jedním z koncových produktů metabolismu. Takovým plynem je ponejvíce čistý vodík, oxid uhličitý nebo metan, tedy ten nejjednodušší uhlovodík se sumárním vzorcem CH4. Metan je produkován zejména tzv. metanogeny, tedy mikroorganismy (prokaryotickými archebakteriemi), které za nepřítomnosti vzduchu rozkládají polysacharid celulózu, jež je základním stavebním kamenem buněčných stěn rostlin.

Zeptali jsme se vědců: Existuje nějaká látka, která se dá po uhašení vodou opět zapálit?

Je tedy zřejmé, že metan by se měl ve větším množství vyskytovat v trávicím traktu býložravých druhů organismů. K největším producentům metanu mezi hmyzem patří především všekazi (termiti), kteří mají ve střevech symbiotické prvoky i prokaryota, napomáhající s trávením celulózy. Velkými producenty metanu jsou i příbuzní všekazů, švábi, ale také třeba brouci zlatohlávci. Na druhou stranu však existuje řada skupin hmyzu, kteří se živí rostlinnou potravou a podle měření neprodukují praktiky žádný metan.

Více lze o produkci střevních plynů nalézt v této studii.

Žádní zástupci řádu vážek v ní však bohužel zahrnuti nejsou. Dlužno dodat, že vážky i jejich larvy (najády) jsou výhradně dravé. Další otázkou je, do jaké míry je tělo hmyzu schopné skrze svoje střevo a anální otvor procesovat plyn tak, aby bylo bzdění slyšitelné. Tato otázka je složitější a musíme si zde napomoci spekulací, neboť hodnověrné studie na toto téma chybějí.

Látky, vznikající při metabolismu potravy, se uvolňují nejen do střeva, ale především do tělní tekutiny - hemolymfy -, odkud mohou být uvolněny z těla prostřednictvím otvorů v exoskeletu hmyzu, tzv. stigmat, která navazují na průduchy, tracheje. Většina plynů je při metabolismu produkována v zadní části střeva, takže vycházení plynu z análního otvoru není zas až tak nepravděpodobné.

Potíž je nicméně již ve zmíněné sklerotizaci tělního povrchu. U hmyzu a dalších členovců hraje podpůrnou roli pro tělní orgány kostra, která je tělu vnější (exoskeleton). Představte si, že vaše tělo je v podstatě opatřeno vnějším brněním, které nejde sundat (až na okamžiky svlékání, kdy kutikula praskne a svlékne se celá najednou.) Toto brnění je pohyblivé jen díky svému článování, které dalo členovcům (mezi které hmyz včetně vážek také patří) název.

U vážek je abdominální (zadečková) část pohyblivá dobře a k posunům plynu směrem k anální oblasti by mohlo docházet. Zda se v těle vážek plyn tvoří v dostatečném množství a zda se vyměšuje skrze střevo a posléze anus, to přesně nevíme.

Existuje však také několik důkazů o „prdech“ hmyzu. Tyto důkazy překvapivě podává paleoentomologie neboli studium fosilního hmyzu. Konkrétně se jedná o hmyz v jantaru, fosilizované pryskyřici jehličnatých stromů. Bublinky, které nacházíme u některých exemplářů hmyzu zalitého v jantaru, interpretují odborníci jako plyn, který vyšel ze střev hmyzu bojujícího o život (více např. v kompendiu George O. Poinara: Life in Amber).

Dalším velmi zajímavým příkladem v této oblasti jsou larvy síťokřídlého hmyzu pakudlanek druhu Lomamyia latipennis. Jejich larvy žijí v termitištích a živí se dravě. Lovecká strategie má nicméně mnoho společného právě s „prdy“. Lovící larva překvapí termita a rychle mu stříkne z análního otvoru směsici chemikálií, která jej omráčí tak, že může být následně zkonzumován. Dlužno připomenout, že larvičky pakudlanek jsou oproti termitům opravdu drobné a jejich „prd“ je tedy opravdu velmi potentní zbraní!

Sečteno podrtrženo: ano, hmyz opravdu flatuluje („prdí“). O tom, zda tak činí přímo vážky, nevíme, na základě všech dosavadních znalostí to nelze ani vyloučit, ani potvrdit.

Zajímavý článek na příbuzné téma je například zde.