Dendrochronologové na severovýchodním pobřeží Islandu nasbírali více než sto vzorků naplaveného dřeva. Nyní budou určovat jednotlivé druhy dřeva, zjišťovat jeho stáří a lokalitu, ze které dřevo připlulo.
V Mexickém zálivu vědci objevili kapesního žraloka, který ve tmě světélkuje |
„Dřevo driftuje přes Severní ledový oceán většinou z Ruska, což prokázaly už předchozí výzkumy našich kolegů. My jsme se na této lokalitě zaměřili především na kmeny stromů, které měly nejvíce letokruhů, tedy dosahovaly stáří až několik stovek let. U takových vzorků je větší pravděpodobnost úspěšné datace a lokalizace původu dřeva,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Michal Rybníček.
Upozornil, že na Islandu klasické lesy prakticky neexistují, stromy vykáceli už Vikingové. Místní tak jako stavební dřevo a dřevo na výrobu nábytku používají právě naplavené kmeny z pobřeží.
Dendrochronologové z Brna předpokládají, že kmeny pocházejí ze Sibiře. Teď budou měřit šířky letokruhů, dělat průměrné letokruhové křivky a koncem roku se chtějí vydat do anglické Cambridge, kde mají ucelenou databázi, se kterou půjde tyto křivky porovnat.
Oceánské proudy
Podle Rybníčka pocházejí nejstarší stromy ze 60. až 70. let minulého století, kdy se v dnešním Rusku těžilo dřevo ve velkém a dělníci ho plavili na vorech. „Část stromů může být z této těžby, jiné se do moře dostaly přirozeně erozí, protože mají ještě kořeny. Při jarním tání sněhu dochází k vzestupu hladiny řek, do vody se tak dostanou kmeny stromů, které v ledových krách zamrznou. Tyto kry se pak dostávají na volné moře, kde postupně roztávají a kmeny jsou dále unášeny mořskými proudy,“ uvedl dendrochronolog Tomáš Kolář.
Některé stromy na pobřeží leží i desítky let, většinou jde o jehličnany, jako borovice, smrk nebo modřín. Aktuální výzkum podle brněnských vědců pomůže lépe pochopit oceánské proudy na severní polokouli.
