Budujeme českou konstrukční školu mostních automobilů, říká Pavel Doško

Jste schopni z nového AM-70EX spustit most stisknutím jednoho tlačítka?
Mluvili jsme s ženisty – praktickými uživateli a ti jsou toho názoru, že funkce „jednoho tlačítka“ vede k tomu, že si lidé na jedno tlačítko zvyknou. Když se „čudlík“ pokazí, nastává velký problém. Náš nový mostní automobil jsme vybavili automatizovaným systémem pokládky, nicméně tlačítek musíte zmáčknout víc. Toto řešení na druhou stranu nabízí větší variabilitu při nasazení.

Kolik vojáků je potřeba při stavbě mostní konstrukce?
Stačí dva lidé, ale běžná osádka je tříčlenná. Ta operaci zvládne rychleji a také bezpečněji.

Vojenská technika nezadržitelně ‚tloustne‘, armáda hledá nový mostní automobil

Zatímco předcházející model nesl označení AM-50 EX, teď je v názvu číslice 70. Laický dotaz: Stoupla nosnost konstrukce o dvacet tun?
Je to trochu zavádějící. Číslovka označuje hodnotu MLC (zkratka pro anglický výraz „military load classification“, standard NATO označující nosnost konstrukcí či vozovek – pozn. red.). Zjednodušeně tato hodnota odpovídá nosnosti 63,5 tuny pro pásová vozidla a 73 tun pro kolová.

Důvodem navýšení nosnosti je fakt, že hmotnost vozidel stoupá?
„Padesátku“ začali vyvíjet ve druhé polovině 60. let minulého století a do výzbroje byla zařazena v roce 1972. Pro tehdejší armádní vozidla i pro drtivou většinu současných strojů ve výzbroji Armády České republiky to stačí. Nicméně alianční vozidla již v té době začala těžknout. A to pokračuje dodnes. Kromě různých forem ochrany posádky se přidává spousta elektroniky, tedy další hmotnost. Naše armáda dnes provozuje jediný typ vozidla, které překračuje možnosti „padesátky“, a to vyprošťovací tank VT-72M4 CZ. Ten ovšem musí mít plné nádrže a také plně naloženou nákladovou plošinou. Nicméně přišel čas na konstrukci s vyšší nosností.

Vyznamenaný Jaroslav Strnad se hrdě hlásí ke značce Made in Czechoslovakia

Navázali jste na předcházející vývojářské práce?
Ano, je to vylepšení naší konstrukce AM-50 EX, která byla inspirována původní „padesátkou“, ale jde o nový design. Mosty jsou stejně dlouhé a mají pasující zámky, což umožňuje vzájemnou kompatibilitu se staršími modely. I princip pokládacího zařízení je podobný. Nedá se říct, že bychom měli výkresy původní „padesátky“ a jenom to překlopili na nový podvozek, vše je vyprojektováno nově.

Jaká je filozofie využití vozidla?
Celý příběh se odvíjel od zahraničního zákazníka naší firmy, který přišel s požadavkem: „Máme staré ,padesátky‘ a potřebujeme něco novějšího. Chceme zároveň řešení, které by bylo kompatibilní se starými mosty. “ Tak vznikl AM-50 EX na podvozku Tatra Force 8x8. Co se týká „sedmdesátky“, to je naše vlastní iniciativa vycházející vstříc zejména požadavkům české armády. Máme však i kladné ohlasy ze zahraničního trhu. Zákazníci nejvíce oceňují schopnost napojovat mosty a také plnou mostovku, která je oproti konkurenčním kolejovým mostům (zjednodušeně dvě koleje s mezerou uprostřed mezi nimi) vhodná i pro civilní záchranné operace.

Existuje česká konstrukční škola mostních automobilů? A mostních tanků?
V minulosti se tato zařízení konstruovala na Slovensku, ale tamní pracoviště po roce 1989 postupně v podstatě zanikla. My na jejich práci navazujeme, ale vlastně vytváříme originální českou konstrukční školu.

V čem se liší mostní vozidla na kolovém podvozku od zmíněných mostních tanků?
Ty patří mezi útočné mosty a u nás jsou zastoupené zejména mostními tanky MT-55. Používají se v první linii a posádku kryje pancéřová ochrana úrovně tanku. V Martině dokonce vyvinuli mostní tank na podvozku T-72, ale ten se už do výzbroje české ani slovenské armády neprobojoval. Mostní automobily mají svou roli historicky v týlu, nemají se pohybovat v první linii. Ale v současné době zaznamenáváme požadavek trhu, aby i tato vozidla nesla pancéřovou ochranu, a tak mohla operovat například s kolovými obrněnými transportéry Pandur. Na vozidla jsme schopni namontovat balistickou ochranu kabiny či kulomety k vlastní ochraně. Pro jednoho zákazníka máme i návrh počítající s dálkově ovládanou zbraňovou stanicí. Ale nikdy to nebude pancíř tanku.

Zvyšuje vaše šance použití podvozku Tatra, na kterém Armáda České republiky jezdí?
Pro program naší armády je to velký benefit, protože pro vozidla Tatra (více o konstrukci tatrovek čtěte zde) má zavedenou logistiku. Výhodou jsou tedy shodné náhradní díly, shodné přípravky, shodný systém údržby či vybavení dílen. Obecně dává smysl nemít v armádě zavedeno mnoho podvozkových platforem.