Když výzkumníci prozkoumali klimatickou historii naší zeměkoule za poslední staletí, všimli si několika zásadních období. Ta se pohybovala od takzvané římské teplé periody, která trvala od roku 250 do roku 400 našeho letopočtu a kdy napříč Evropou panovalo nezvykle teplé počasí, po slavnou malou dobu ledovou, kdy teploty od 14. století na několik stovek let poklesly.
Zachrání Paříž před oteplováním vysazování stromů? Radnice slibuje městské lesy |
Tato období byla považována za důkaz toho, že se svět oteplil a ochladil za poslední staletí několikrát a že oteplování zaznamenané od začátku průmyslové revoluce je pokračováním vzorce a není potřeba se jím znepokojovat.
Tři nové studie ukazují, že tato argumentace nestojí na pevné půdě.
Vědecké týmy zrekonstruovaly klimatické podmínky, jež se na Zemi vyskytovaly za posledních 2000 let. Údaje získali ze zástupných záznamů o změnách teplot, například z letokruhů, korálů či usazenin v jezerech. Zjistili, že žádné z období změn teploty se neprojevilo v globálním měřítku.
Výzkumníci například tvrdí, že malá doba ledová vrcholila v oblasti Tichého oceánu v 15. století, zatímco v Evropě v 17. století. Obecně podle nich nelze vysledovat výskyt dlouhodobého vzrůstu nebo propadu teplot ve stejném čase na více než polovině zeměkoule. Při takzvané středověké teplé periodě, jež se vyskytovala od roku 950 do roku 1250 našeho letopočtu, stoupla významně teplota na 40 procentech povrchu Země. Dnešní oteplování má oproti tomu vliv na velkou většinu světa.
Co ovlivňuje klima?
„Zjistili jsme, že nejteplejší období za poslední dvě tisíciletí nastalo v průběhu 20. století na více než 98 procentech planety,“ píše se v jedné ze studií. „To je silným důkazem toho, že antropogenické, tedy člověkem způsobené, globální oteplování nejenže nemá v kontextu posledních 2000 let obdoby z hlediska absolutních teplot, ale také z hlediska rozšíření v prostoru,“ pokračuje studie.
Je globální oteplování mýtus? Prozkoumejte vývoj v jakémkoliv městě na světě v interaktivní analýze |
Badatelé vypozorovali, že v období před moderní průmyslovou érou měly největší vliv na klima sopky. Nenašli žádný náznak toho, že by dopad na průměrnou globální teplotu měly výkyvy ve slunečním záření.
Současné období podle tvrzení autorů studií významně přesahuje přirozenou nestálost. „Z pomocných dat a také z naší rekonstrukce (klimatických podmínek) lze vyčíst, že míra oteplování v nedávné minulosti jednoznačně přesahuje přirozenou míru oteplování, kterou jsme propočítali. Je to další způsob, kterým lze pohlížet na výjimečnou povahu současného oteplování,“ řekl Raphael Neukom z univerzity v Bernu.
Ačkoliv si vědci nedali za cíl určit, zda mají na současné klima zásadní vliv lidé, jejich výsledky jasně naznačují, že tomu tak je. „Nesnažili jsme se zjistit, co nedávné oteplení způsobuje. To bylo předmětem mnoha studií v minulosti a fakta pokaždé ukazují, že za tím stojí antropogenické příčiny,“ pokračoval Neukom. „Přímo to v naší práci neověřujeme. Můžeme pouze ukázat, že přírodní příčiny podle našich dat nestačí k tomu, aby způsobily míru oteplování a prostorový obraz, který nyní pozorujeme,“ dodal.
Ostatní vědci jsou kvalitou nových studií ohromeni. „Provedli to (studii) po celém světě s více než 700 záznamy za období 2000 let. Mají korály a jezera a také pomocná data,“ řekla profesorka Daniela Schmidtová z univerzity v Bristolu, která se na výzkumu nepodílela. „A byli také velice opatrní při hodnocení dat i posuzování jejich zkreslení, které nevyhnutelně obsahují. Kvalita těchto dat a jejich pokrytí je tu skutečně největším pokrokem. Je to úžasné,“ dodala.
Švýcarští vědci přišli s novým řešením globálního oteplování. Navrhují vysadit bilion stromů |
Podle mnoha expertů práce vyvrací řadu tvrzení, která učinili klimatičtí skeptici v posledních desetiletích. „Tato studie by měla konečně zabránit popíračům klimatické změny, aby tvrdili, že nedávno pozorované souvislé globální oteplování je součástí přirozeného přírodního cyklu,“ prohlásil profesor Mark Maslim z University College London, který se na studii rovněž nepodílel. „Práce ukazuje opravdu jasný rozdíl mezi regionální a lokalizovanou změnou klimatu v minulosti a skutečně globálních dopadech antropogenického vypouštění skleníkových plynů,“ řekl Maslin zpravodajskému serveru BBC.
Tři studie vyšly v časopisech Nature (1) a Nature Geoscience (2), (3).
