Jamboree je setkání skautů a skautek všech zemí a kultur, povolujících skauting od 14 do 17 let, které se koná počínaje první ročníkem v roce 1920. A většinou se takto skauti sejdou každé čtyři roky. Pravidelně se jí účastní i česká výprava, s níž jsem zkraje druhé půlky července odletěla vstříc tábořišti Boy Scouts of America v Summit Bechtel Reserve v Západní Virginii. Přestože účast i s letenkou stála zhruba 40 tisíc korun, moc jsem se těšila.
22. července celá akce pro 45 tisíc účastníků vypukla. Jelikož se český skauting pyšní bohatou i pohnutou historií, naše výprava klukům a holkám z jiných zemí připomínala, že skauting nebyl vždy povolen, a že stál spoustu životů, aby i přes tři vlny zákazů ze strany totalitních mocí stále fungoval.
  |
Dění na jamboree pečlivě zaznamenával tým účastníků, který natáčel a stříhal videa a sdílel zážitky s těmi, co tady nemohli být. Typický český skaut, který je zvyklý na táboření bez elektřiny, nabitého mobilu a ve skromných podmínkách, se nestačil divit technologickým novinkám, jichž bylo všude plno.
Například takzvaný Novus náramek je propojený čipem s účtem ve speciální aplikaci. Slouží k získávání bodů za jednotlivé aktivity a ukládání kontaktů. Stisknutím čipu se spustí mechanismus, který se při kontaktu s druhým čipem propojí. Na aplikaci Novus pak může každý účastník zkontrolovat načtené body nebo zjistit kontakt na osobu, s níž si čip propojil.
Myšlenka tohoto náramku je krásná, ale přijde mi, že hodně lidí sbíralo kontakty na jamboree jen kvůli dalším bodům, aby mohl stoupat v žebříčku. Líbilo se mi, že není potřeba rozdávat vizitky a všechno bylo online.
Seznamování pomocí Novus náramků
Online se rozdávala i ocenění, ale upřímně: každý by jistě raději ocenil nějaké to offline ve formě klasické nášivky, šátku nebo náramku. Tak jak tomu bylo dřív.
Jamboree také bylo plné bezpečnostních opatření. Jako třeba sirény upozorňujicí na přicházející bouřku. Nebo program Safe from Harm, jenž cílí na to, aby se všichni účastníci cítili v dospělém světě naprosto bezpečně nejen na jamboree, ale i v běžném životě.
Velmi se dbalo na komfortní prostředí a náladu všech účastníků, takže po tábořišti bylo mnoho středisek Listening ear, kam mohl kdokoliv přijít s jakýmkoliv problémem. To se týkalo i genderových a rasových problémů, o rovnost v této oblasti se skauting hodně zasazuje.
Pořadatelé jamboree se rovněž snaží šířit osvětu o recyklaci, velké téma to bylo i letos. Vznikla totiž paradoxní situace. Zákon Západní Virginie zakazuje využívání vlastních nádob a příborů v táborových jídelnách, a proto jsme mohli používat pouze jednorázové papírové nebo plastové náhrady.
Na každé jídlo nový plastový talířek a příbor
Spousta skautů z našich řad se vůči zákonům zpočátku bouřila, protože to nesympatizovalo s naším přesvědčením, ale zákon je zákon, a tak když jsem si šla přidat jídlo, musela jsem dojedený talíř vyhodit a vzít si další - nový, protože jiné řešení prostě nebylo povoleno.
Programový tým jamboree po celý den nabízel mnoho vzdělávacích, zábavních a dobrodružných programů. Nabídka byla opravdu pestrá. Přesto se stávalo, že na zejména dobrodružné programy se kvůli mimořádnému zájmu čekalo třeba tři hodiny. Mezi ně patřily například lanovka The Big Zip či lanové a vodní překážky.
České skautky ze střediska Dobráček v Hostinném (autorka Kateřina Karlíková stojící druhá zprava)
Během dvanácti dnů pořadatelé připravili tři velkolepé show, při nichž nás bavili zpěváci, kapely (některé hrály třeba na mixéry či žebříky), taneční skupiny, dronová seskupení či ohňostroje. Tou poslední ve čtvrtek večer se jamboree s účastníky rozloučilo.
Příští den se jednotlivé výpravy vydaly na cestu zpět do svých rodných krajů a na další jamboree, které bude hostit Jižní Korea, se mohou těšit opět za čtyři roky. Snad se i čeští skauti vrací domů připraveni šířit radost a energii, protože té je ve skautu opravdu potřeba.
