Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil uvalení cel 10 procent na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). Cla mají začít platit od 1. září.
Nově tak bude cly zatížený téměř veškerý dovoz z Číny. Trump přišel s tímto krokem jen krátce poté, co obě strany obnovily jednání, která mají zastavit obchodní válku, která otřásá finančními trhy a ohrožuje globální ekonomický růst.
...during the talks the U.S. will start, on September 1st, putting a small additional Tariff of 10% on the remaining 300 Billion Dollars of goods and products coming from China into our Country. This does not include the 250 Billion Dollars already Tariffed at 25%...
Čína v pondělí zareagovala tím, že poprvé za posledních 11 let nechala kurz své měny prolomit hranici sedm jüanů za dolar. K oslabení došlo „kvůli dopadům jednostranných protekcionistických opatření a očekávaným clům uvaleným proti Číně,“ uvedla tamní centrální banka v prohlášení. Kromě toho Peking požádal státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA.
Čínský postup podle agentury Bloomberg zřejmě Donalda Trumpa ještě více popudí, jelikož podhodnocování čínské měny dlouhodobě kritizuje. Čína k tomuto kroku v minulosti opakovaně přistupovala, levnější jüan totiž znamená levnější export a tím pádem podporu pro tamní vývozce. Trump to však označuje za neférovou obchodní praktiku.
Na rozdíl od ostatních světových měn je jüan pod výraznou kontrolou čínské centrální banky. Ta každý den nastavuje tzv. referenční kurz, od nějž se hodnota pevninské varianty čínské měny nesmí odchýlit o více než dvě procenta, čehož centrální bankéři dosahují intervencemi na měnovém trhu. V pondělí banka stanovila referenční kurz na 6,9 jüanu za dolar, což je nejméně od loňského prosince.
Trump se znovu obul do Evropy i Číny. Uměle snižujete kurzy, prohlásil |
Hodnota měny, s níž se obchoduje v pevninské Číně tak v pondělí klesla až na 7,04 za dolar a hodnota tzv. „offshore“ jüanu na 7,1 za dolar, napsala agentura Reuters. Kurz je tak nejnižší od roku 2008 a způsobil také výprodej dalších měn v regionu.
„Tím, že čínská měna oslabuje, resp. ji Peking oslabit nechává, se Čína může snáze vypořádat s dopadem obchodní války. Zatížení dodatečnými cly, která její výrobky v USA zdražují, totiž čínští vývozci mohou alespoň částečně kompenzovat právě díky slabší měně,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Analytik Capital Economics Julian Evans-Pritchard dodává, že při spojení dnešní devalvace měny s obnovením hrozby cel je patrné, že centrální banka učinila ze směnného kurzu zbraň. Skutečnost, že Čína nechala měnu prolomit hranici sedmi dolarů za jüan podle něj naznačuje, že opustila naději na obchodní dohodu.
Výprodej akcií
Propad kurzu ale není pro Čínu bez rizika. V polovině roku 2015 vyvolala devalvace odliv kapitálu a destabilizovala globální trhy. Přísnější kontrola kapitálu v současnosti by však mohla tentokrát odlivu zabránit. Levnější měna by také mohla spustit další odvetu od amerického prezidenta, který již několikrát varoval, že cla může dále zvýšit.
Čínská ekonomika nepřestává zadrhávat |
Kvůli oslabení čínské měny trpí i asijské akcie. Tento týden zahájily největšími propady za několik měsíců. Japonský index Nikkei se v pondělí propadl o 1,7 procenta na nejnižší hodnotu od počátku června. Pokles přiměl japonské představitele ke svolání mimořádného zasedání, na kterém se bude jednat o nestabilitě na trhu.
Po otevření trhů klesají i akcie v Evropě. Panevropský index STOXX 600 po zahájení obchodování oslabil o jedno procento, když se v pátek propadl o 2,5 procenta. Jedno procento po začátku obchodování ztrácel také hlavní index Londýnských akcií. Propad zřejmě zasáhne i akcie ve Spojených státech.
