Od ledna do června se v Evropě prodalo o 3,1 % méně osobních vozů než ve stejném období loni. V Česku za prvních sedm měsíců padly prodeje dokonce o 9,13 procenta. Domácí Škoda Auto se však zatím potýká spíše s nedostatkem výrobních kapacit.
Volkswagen v Bratislavě oznámil po 10 letech propouštění, odchází tři tisíce lidí. Je to znak nějaké ekonomické krize nebo krize v autoprůmyslu? Dá se nějaké propouštění čekat i v České republice?
Z jedné konkrétní situace v jednom konkrétním závodě bych nějakou krizi nevyvozoval. Je třeba přemýšlet v širším kontextu. Jsem přesvědčen, že zde není důvod pro nějakou rozsáhlou krizi podobnou té z roku 2008, ze které však automobilový průmysl vyšel ještě relativně dobře.
Důvody pro určité chmury ale samozřejmě existují. Ať už jde o vztahy mezi USA a Čínou, mezi USA a Evropou. Případná cla by určitě měla vliv i na průmysl v České republice. Další věcí je brexit, který by mohl také znamenat nějakou lokální recesi. Určité ochlazování poptávky je znát i v Německu.
Na druhou stranu je ale mnoho jiných zemí, kde poptávka neklesá nebo dokonce roste. Pro hlubokou recesi tak není důvod. To, že jsme na vrcholu výroby aut v České republice, a nejde jen o Škodovku, ale všechny členy Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), je ale celkem jasné. Ekonomický potenciál je zejména z pohledu pracovní síly vyčerpaný. Škodovka by jednoznačně potřebovala další výrobní kapacity.
Bude tedy Škoda Auto v následujících 12 měsících spíš lidi nabírat, nebo propouštět?
Společnost Škoda Auto za posledních devět let přijímala velké množství zaměstnanců. Brzy otevřeme novou lakovnu, rosteme v oblastech, které jsou pro další rozvoj nezbytné, jako je technický vývoj, potřebujeme kvalifikovanou pracovní sílu pro celokoncernový projekt v Indii a další profese. Takže budeme spíš nové zaměstnance stále hledat.
Bohdan Wojnar(*1960)
|
V posledních letech nezaměstnanost klesala a zaměstnanci se sháněli stále obtížněji. Jak je to aktuálně? Je to obtížnější, nebo snazší než třeba před rokem?
Snadnější to určitě není, protože nůžky mezi počtem volných pracovních míst a počtem nezaměstnaných se v posledních dvou nebo třech letech stále rozevíraly. Škodovka se ale nerozhlíží jen v České republice, jsme aktivní na Slovensku, díváme se, jak vypadá polský trh. Hledáme ale i jinde, o čemž svědčí, že u nás pracuje 48 národností. V tom, co děláme, jsme úspěšní, nedávno jsme otevřeli novou budovu pro IT specialisty, kterých v Praze pracuje už kolem dvou set. Změny v automobilovém průmyslu budou velké, a musíme se proto dívat na kompas změny profesí. Střelka se teď hodně vychyluje a je třeba dobře reagovat.
Jaké profese jen nejtěžší obsadit? Obecně se říká, že je hlad po IT a technicích, ale jak je to ve Škodě Auto?
Neustále rozšiřujeme technický vývoj, hledáme IT specialisty, kteří se umí dobře pohybovat v digitální oblasti. Je to tak hodně o partnerství, jiných formách spolupráce. V minulém měsíci jsme například otevřeli IT kompetenční centrum SAP v pražských Holešovicích, neboť oblast IT společnosti Škoda Auto postupně přebírá v celokoncernovém měřítku stále větší díl odpovědnosti za nové úkoly v oblasti SAP aplikací.
Dá se nějak vyjádřit, odkud získáváte zaměstnance?
Doby, kdy jsme mohli zaměstnance jen pasivně přijímat, jsou nenávratně pryč. V některých oblastech musíte jít až do jejich komunit, získat si jejich důvěru. Kampaň musí být velmi interaktivní, zajímavá, autentická, aby zaujala. Není to o tom někam vyvěsit inzerát a čekat, kdo přijde. Je to o aktivním vyhledávání, které už dávno překročilo hranice České republiky. Je zajímavé, že se nám dlouhodobě hlásí zájemci o práci ze zahraničí. To svědčí o tom, že je pro ně prostředí ve Škodě Auto perspektivní.
Udělal jsem si takovou zajímavou statistiku. V roce 2000 měla Škoda 22 588 zaměstnanců, kteří vyrobili 450 910 aut (19,96 auta na zaměstnance). V roce 2010 24 714 zaměstnanců vyrobilo 583 333 vozů (23,6). V roce 2016 28 373 zaměstnanců vyrobilo 756 737 vozů v ČR (26,67). Samozřejmě jsou v tom započítáni i lidé pro výrobu komponentů, učni apod. Ale jednoduché počty ukazují, že na zaměstnance roste počet vyrobených vozů. Co za tím stojí?
Dokonce bych řekl, že to je reálně ještě víc, protože nevyrábíme jen vozy, ale v posledních letech narostla výroba motorů a převodovek, a zároveň se mění struktura profesí. Máme daleko větší počet míst v technickém vývoji, IT, digitálních technologiích atd. Investujeme masivně do automatizace, robotizace. Máme dnes několik tisíc robotů.
Přemýšlíme, jak dostat maximum kapacit z českých továren, protože nám hodně záleží na tom, abychom dokázali státu odvést co nejvíc daní, to je odpovědnost k místu, ze kterého Škoda Auto vzešla. Určitě jsme zvýšili produktivitu práce a přidali k tomu spoustu dalších novinek, například systémy prediktivní údržby, abychom dokázali včas odhadnout, kde se může objevit problém a včas na něj reagovat bez ohrožení výroby. Nemáme proto takové prostoje ve výrobě, a proto produkujeme víc aut.
Jak se automatizace projevuje na zaměstnanosti? PriceWaterhouseCoopers odhaduje, že do roku 2035 nahradí automatizované systémy až 30 procent pracovní síly. Jak to vidíte vy?
Neměli bychom se dívat pouze na výrobu. Stejně tak se mění profese v kancelářích. Všechno, co je rutinní, představuje potenciál pro změnu. Týká se to celé řady profesí. Stále bude stoupat poptávka po profesích, které budou vyžadovat kreativní přístup. V automatizaci ale obecně nevidím velké ohrožení zaměstnanosti. Výzva je pracovat s tím. Identifikovat profese, které se budou měnit. Jedná se o kontinuální proces. To se děje neustále.
V historických začátcích naší společnosti jsme měli třeba truhláře, kteří dělali dřevěné karoserie. To už je minulost a zaměstnanost neklesla, naopak. Důvody k zavádění automatizovaných systémů nejsou jen ekonomické, je to i o ergonomii, odstranění namáhavé, zatěžující práce. Na linkách již nemusí přibývat robotických strojů, které budou dělat konkrétní úkol samy – takové už dnes třeba zčásti nahradily svářeče. Ale velkým trendem bude zavádění kooperujících robotů, které budou na konkrétním úkonu s člověkem spolupracovat, pomáhat mu.
Bude se ještě navyšovat stupeň automatizace, nebo jsou v některých fázích výroby lidé i do budoucna nenahraditelní?
Technologie pro mě nemají hranice. Technologie se stále rozvíjejí. Potenciál tady je, ať už v manuálních, rutinních dělnických, ale i kancelářských profesích. Ale neznamená to ohrožení zaměstnanosti, spíše potenciál pro větší přidanou hodnotu, pro větší kompetenci. Dnes musí údržbář ovládat daleko víc činností než dřív a Průmysl 4.0 mu otevírá další možnosti.
Co brání většímu rozvoji elektromobility v ČR?
Jde určitě především o infrastrukturu, dobíjecí stanice. Věříme tomu, že pokud nevyužijeme víc evropských prostředků, budou nám v České republice chybět dobíjecí body. Poměr by měl být 1:10, tedy na jeden nabíjecí bod 10 elektromobilů. Potřebujeme tedy mít do roku 2030 okolo 25 000 nabíjecích bodů, neboť předpokládáme, že během následujících deseti let se zvýší počet elektromobilů na čtvrt milionu.
Zatím uvolněné prostředky nejsou dostačující. Tady je pomoc státu nezbytná. Jsme velkým fiskálním plátcem. Když sečteme daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, tak automobilový průmysl v České republice generuje státu zhruba 70 miliard korun ročně. Bez DPH a dalších efektů. Máme proto plné právo mít požadavky na aktivní spoluúčast státu při podpoře elektromobility.
Co si myslíte o dotacích na elektromobily? Najde se vláda, jež schválí dotace pro bohaté, kteří by si jako první taková auta kupovali?
Vláda schválila 1,2 miliardy Kč pro budování dobíjecí infrastruktury z peněz EU, poskytuje dotace na nákup elektrovozů pro obce a pro podnikatele, nikoliv ale pro fyzické osoby. Česká vláda rozumí, kterým výzvám automobilový průmysl právě teď čelí, a my vítáme její aktivní zapojení, se kterým jsme se až doteď setkali.
Dokázali jsme společně už několik věcí, například to, že se elektrická auta mohou registrovat zdarma. Na druhé straně od státu potřebujeme ještě větší podporu, třeba postupné odstranění administrativních a provozních překážek, které rozvoji elektromobility především u firemních zákazníků v současnosti brání. Musí být i v zájmu státu spoluutvářet industriální politiku s cílem i do budoucna zajistit podmínky pro generování dostatečných fiskálních příjmů. K tomu ale voláme po silnějším dialogu s ministerstvem financí.