„Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.
„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 000 let,“ uvedl glaciolog. „Odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka,“ myslí si.
„Od poloviny 80. let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod 3000 metry, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci. „Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.
Rekordní tání ledovců v Grónsku. Během jednoho dne tam roztálo 12 miliard tun ledu |
Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách. Vzestup teplot by podle něj přestály jen ledovce v Alpách západních, které jsou nejvyšší.
Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.
„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko - bez uvážení všech dalších zdrojů - by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až 30 centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec. „Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.
