Havlíček nechce pro rezort průmyslu peníze navíc. Sníží stavy zaměstnanců

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Zdroj: Michael Tomeš

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nebude ze státního rozpočtu na příští rok požadovat pro svůj resort peníze navíc. Havlíček řekl, že jeho úřad bude střízlivý v nadpožadavcích a je přesvědčen, že se dohodnou, aby nezasáhli rozpočet. V pondělí se kvůli tomu sejde s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá u všech ministerstev také se snížením počtu pracovních míst o deset procent.

Havlíček potvrdil, že se budou o pět až deset procent redukovat i na ministerstvu a téměř ve všech 30 organizacích, které s ním souvisejí.

"Záleží ale na tom, jak se instituce vyvíjí a má fatální potřeby růstu, tak ho zase nechceme někomu brzdit. Jsme ale přesvědčeni, že v každé organizaci lze ušetřit na osobních nákladech. Mojí ambicí je to, že ti, kteří zůstávají, dostanou více. Z té částky, která odejde, se dá část těm, kteří zůstávají a část se odvede do rozpočtu," dodal.

Výdaje MPO by měly v roce 2020 proti letošnímu roku stoupnout o 24 procent na 49,1 miliardy korun, tedy asi o deset miliard Kč. Bez výdajů, které pokrývají evropské peníze a další fondy, by se měl rozpočet resortu meziročně zvýšit o 4,2 procenta na 37,1 miliardy korun. Většina budou tradičně dotace na takzvanou zelenou energii.

"Drtivá část peněz jsou výdaje, které jsou spojeny s obnovitelnými zdroji, konkrétně se soláry. To nám dnes činí ze zhruba 38 miliard řádově 27 miliard, což je obrovská částka. My se v tuto chvíli bavíme o desítkách milionů korun, které nám tam spíše nehrají, ale já věřím, že se (s Schillerovou) na tom domluvíme," řekl Havlíček.

S větším objemem peněz než letos má hospodařit také Energetický regulační úřad, jehož výdaje meziročně stoupnou o 1,3 procenta na 299,3 milionu korun. Méně peněz naopak budou mít k dispozici Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nebo Český báňský úřad (ČBÚ). Výdaje SÚJB mají meziročně klesnout o 0,4 procenta na 427,9 milionu korun, SSHR o 5,6 procenta na 2,5 miliardy korun a ČBÚ o 4,6 procenta na 166,3 milionu korun.