Jak Facebook s Googlem ovlivňují každodenní život. Problém s Robinsonem je jen špičkou ledovce |
Výzkum společnosti The Lancet Child & Adolescent Health byl proveden na základě rozhovorů s téměř deseti tisíci mladými Angličany ve věku 13 až 16 let. Odborníci zjistili, že sociální média mohou škodit duševní pohodě teenagerů, především mladým dívkám. Problém spočívá v tom, že uživatelé sociálních sítí se častěji setkávají s kyberšikanou, a trpí nedostatkem spánku i pohybových aktivit, což také psychice neprospívá.
„Dospěli jsme k závěru, že samotné sociální sítě neškodí, ale jejich časté navštěvování může omezovat aktivity, které mají na psychiku příznivý vliv – spánek a pohyb. Zároveň také sociální sítě zprostředkovávají mladým lidem škodlivý obsah, zvláště pak negativní zkušenosti s kyberšikanou,“ tvrdí spoluautor studie Russell Viner z Institutu dětského zdraví při University College London.
„Kritizujeme sociální média, ale jak moc se staráme o to, jak moc mladí lidé spí? Málo – přestože je to důležitý faktor při určování duševního zdraví,“ uvedl Viner. Teenageři podle něj potřebují až 10 hodin spánku. Tento čas jim nezřídka „kradou“ sociální sítě, vědci proto rodičům doporučují, aby dohlédli na to, zda děti v noci nemají přístup k mobilům, píše deník The Guardian.
Aplikace WhatsApp patří mezi hodně populární.
Také podle klinického psychologa Boba Pattona z University of Surrey z výzkumu vyplývá, že pouhé omezení sociálních médií automatické zlepšení duševního zdraví nezaručí, informoval web CNN.
Rozdíl mezi chlapci a dívkami
Dívky na sociálních sítích zveřejnily video, v němž plánovaly sebevraždu. Policie je již vypátrala |
U chlapců i dívek byly psychické potíže pravděpodobnější u těch, kteří kontrolovali sociální média třikrát denně a více. Výzkum zohlednil řadu faktorů, a to včetně typu školy. Experti nakonec došli k závěru, že sociální platformy mají na psychiku adolescenta spíše nepřímý vliv.
Logo společnosti Google před kanceláří v Číně.
Dasha Nicollsová z Královské univerzity v Londýně si myslí, že rodiče by se měli vyptávat dětí na jejich online aktivitu. „Rodiče potřebují vědět, v jakém prostředí se mladiství pohybují na sítích, stejně jako vědí, kde se pohybují v reálném světě,“ tvrdí expertka.
Na druhou stranu, podle výzkumu Oxfordské univerzity, zveřejněného v letošním roce, ale mají sociální sítě jen velmi malý vliv na to, zda se dítě cítí šťastné. Sítě jim naopak pomáhají zůstat v kontaktu s přáteli. Podle spoluautorky oxfordského výzkumu Amy Orbenové má výzkum The Lancet Child & Adolescent Health své nedostatky. Výzkumníci údajně nezvážili fakt, že se k sociálním sítím častěji upínají ti, kteří mají psychické problémy. Vědci se prý zaměřili na frekvenci kontrolování, ale nikoli na čas, který tam dospívající stráví nebo jaký obsah sledují.
Studie se konala v letech 2013 až 2015. Respondenti odpovídali, s jakou frekvencí kontrolují své účty na Facebooku, Instagramu, WhatsAppu, Twitteru a Snapchatu.
Podle anglických vědců je nutný další výzkum. Rádi by získali data od společností jako je Facebook, z nichž by mohli vytěžit další cenné informace.
Jak to vidí Češi? Na sítě až od 15 a s kontrolou
Uživatelé Facebooku si dávájí čím dál větší pozor na to, jak je sociální síť zná.
Podle srpnového průzkumu vzdělávacího projektu Digitální pevnost by se podle 53 % Čechů neměly děti na sociální sítě připojovat dříve, než dostanou občanku. Pro kontrolu účtů je 86 % respondentů – častěji žen a starších lidí. Jen 11 % lidí si myslí, že děti mají právo na absolutní soukromí na sociálních sítích.
„Nejvhodnější cesta je, když rodiče s internetem nesoupeří a neodsuzují ho, ale samotní se o aktivity dětí na internetu zajímají a s dětmi o nich komunikují,“ řekla k průzkumu dětská psycholožka Denisa Smetanová. Pak je podle ní větší šance, že se rodičům dítě svěří, namísto toho, aby museli rodiče sami pátrat, co dítě trápí.
Účast pedofilů na Prague Pride nadzvedla okamurovce. ‚O postoje SPD v Praze nikdo nestojí,‘ reagoval Hřib |
„Rodiče by měli kontrolovat hlavně komunikaci na sociálních sítích a sledovat, zda si jejich děti nepíšou s cizími lidmi. Pokud ano, je dobré zkontrolovat obsah zpráv včetně fotek. Měli by s dětmi také mluvit o tom, jaké informace a fotky na sociálních sítích sdílí. V některých případech děti bez rozmyslu zveřejňují i svou adresu nebo fotky, které mohou být atraktivní pro pedofily,“ varoval Miloslav Lujka, expert projektu Digitální pevnost.
Pomoct orientovat se ve stále více virtuálnějším světě by mohla dětem digitální výchova. Zařazení takového předmětu do školních osnov by uvítalo dokonce 95 % lidí.
