Hlavní obsah

Chystáte se na průsmyk Stelvio za řidičským zážitkem? Může vás i zklamat

Novinky, Milan Lažanský, Bormio

Je to jedna z nejslavnějších silnic v Evropě a z Česka není ani příliš vzdálená. Jen ze své návštěvy této klikatice za volantem éčkového kabrioletu soudím, že jde o vše, jen ne o opravdový řidičský požitek. Ten si spojuji s jinými hodnotami.

Foto: Mercedes-Benz

Deflektor na horní hraně čelního okna pomáhá obtékání vzduchu.

Článek

Za prudce stoupající popularitou průsmyku Stelvio podle mého názoru stojí trojice populárních moderátorů z britského pořadu Top Gear. Ještě před odchodem do náruče Amazonu se totiž Britové netajili tím, že tento úsek považují za jednu z nejlepších silnic v Evropě.

Za naléhavého zvuku vytočených motorů supersportů se zde jen chechtali a ty desítky navazujících zatáček jsme jim nejspíš všichni záviděli. Jenže právě to je jeden z případů, kdy je třeba si uvědomit, že senzacechtivost scenáristy a dynamické záběry kamerou se vždy nemusí ztotožňovat s reálným požitkem.

Je to nádherná podívaná

Možná se po mém nepříliš pozitivním úvodu už zvedáte ze židle, ale rád bych vás zpět posadil s tvrzením, že Stelvio je samozřejmě nádherné. Stejně jako celé okolí Ortles ve východních Alpách, kde je na hranicích Itálie se Švýcarskem, tedy jen těsně v Itálii, nejslavnější úsek položen.

Foto: Mercedes-Benz

Ranní provoz je sice mírnější, sami tady ale nebudete.

O tom žádná - speciálně v brzkých ranních hodinách. Počasí mi při návštěv opravdu přálo, a zatímco v údolí jsem se v hotelu probudil do mlhavé tmy, stačilo kousek popojet, a už jsem byl nad mraky a zpod horizontu dralo sluníčko.

Nepochybně vás nudle, která se před vámi vine, zasáhne i díky historii tohoto místa. Když si totiž uvědomíte, že propojit Lombardii s jižním Rakouskem se rozhodl už František I. v roce 1820 a tento neuvěřitelný konstruktérský počin byl hotov o pět let později, nezbývá než smeknout klobouk. Na trase se od té doby nic moc zásadního, co se profilu týče, nezměnilo.

Samotná silnice čítá přes 60 serpentin, které jsou očíslovány. Průjezd bývá variabilně uzavřen dle počasí. Na Stelvio se nejpravděpodobněji dostanete někdy od června do října.

Řidičská stránka pokulhává

Turisticky a tak nějak „kochačsky” si tedy Stelvio maximálně užijete. Na vrcholu se zastavte v některé z místních restaurací a jen zírejte na, filmově řečeno, „ta panorámata, táto”. Jenže tady jsme v rubrice AutoMoto a já jsem se mnohem více chvěl spíše na vracečky a utažené zatáčky.

Jenže počítat musíte s několika minusy. Předně, už po šesté či sedmé hodině ranní začíná být na zdejší silnici docela provoz a výjimkou nejsou ani karavany. Pravidlem jsou pak ploužící se rodinná SUV. Což je pro nadšeného řidiče otravné normálně, dvojnásob pak na silnici, kde musíte jet krokem, abyste se vyhnuli i s osobákem.

Foto: Mercedes-Benz

Na vrcholu najdete restaurace a další podniky.

A pak tu jsou ty na pohled krásné vracečky. Já měl na vrcholu kolegu s vysílačkou, který mi hlásil, jestli něco jede. I tak jsem se nikdy do pořádného tempa nedostal, protože se spíše soustředíte, abyste zatáčku vytočili a neodřeli čumák vašeho auta o skálu. O nějaké efektní projíždění pak už vůbec nemůže být řeč v případě, že si nejste jistí, jestli se proti vám nevynoří auto. Protože ve dvou se do většiny zatáček nevejdete.

Výsledkem je tak spíše popojíždění a strach než výbuchy motoristické radosti, které jsem si osobně před výletem do Alp vysnil. Zejména na asfaltu nepříliš valné kvality. Přesto návštěvu Stelvia doporučuji vřele, ten výhled by měl vidět každý. Jen odložte závodní rukavice a raději sundejte střechu!

Nakonec ideální auto: Skvělý Mercedes-Benz E 400 Cabrio

Původně jsem si cestou na Stelvio říkal, že k ideálnímu vozu na tento kus silnice má éčkový kabriolet i přes své nesporné klady daleko, ovšem předchozí řádky napověděly, že jsem se mýlil.

Foto: Milan Lažanský, Novinky

Kabrioletu třídy E rozhodně neschází elegance, i díky plátěné střeše, která si nežádá tlustou záď.

Můj společník na Stelvio, Mercedes-Benz E 400 v provedení kabriolet, je totiž nakonec jedním z těch nejlepších aut, které sem můžete vzít. Není příliš velký, abyste si v klikatých úsecích stále připadali mrštně, přitom je to pořád jachta na kolech s úžasným šestiválcovým motorem a v mém případě i vzduchovým odpružením.

Se stoupáním významně klesá teplota a v půlce srpna jsem na Stelviu naměřil šest stupňů Celsia. Jenže látkovou střechu ani tehdy není potřeba natahovat - otevřené Éčko má skvěle vyřešenou aerodynamiku s deflektory na zádi i v rámu okna. Na krk si pustíte vyhřívání, jakousi tepelnou šálu, a zima vám nebude.

Foto: Milan Lažanský, Novinky

Jako každému kabrioletu to i Éčku sluší nejvíce bez střechy a se staženými okny.

Foto: Mercedes-Benz

Vzduchové odpružení v prudkých zatáčkách bojuje proti náklonům karoserie.

To vše v kombinaci se skvěle vyřešeným odhlučněním uzavřené střechy znamená, že stovky killometrů po dálnicích sfouknete jako svíčku za houpavého doprovodu měchů a ševelení šestiválce, který umí dlouhou cestu absolvovat i ve spěchu kolem deseti, jedenácti litrů spotřeby Naturalu.

Abyste si na okreskách užili překvapivě intenzivní zvuk, který nepochází ani tak z výfuku, jako ze sání motoru. Připomíná tím minulou generaci Renaultu Mégane RS.

Foto: Milan Lažanský, Novinky

Průduchy si za krk rádi pustíte teplý vzduch.

Překvapí také, jak jistě se auto chová při ostřejším tempu na okreskách, když už k tomu někde dostanete příležitost. Jen do té doby lahodná a bezchybná převodovka někdy zbytečně ve vracečce odřadí na dvojku, protože nejde zapnout striktně manuální režim jako u modelů AMG.

Není divu. Není to sporťák, ale nádherný požitkářský a tradiční zážitek, na který netřeba pospíchat. Něco jako slavný průsmyk Stelvio.

Reklama

Výběr článků

Načítám