Bundesliga mě přivítala krásně, řekl po výprasku v Dortmundu Koubek
Svoji premiéru si představoval trochu jinak. V prvním utkání v dresu Augsburgu v německé lize musel Tomáš Koubek na hřišti Dortmundu tahat ze sítě hned pět míčů. Český brankář si ale z výprasku chce vzít spíše pozitivní věci a už vyhlíží příští duel, v němž by v dresu nového zaměstnavatele konečně rád slavil výhru.
Přestup Tomáše Koubka z francouzského Stade Rennes do německého Augsburgu lze označit za překvapivý. Ještě 3. srpna odchytal francouzský Superpohár, v němž jeho tým prohrál s Paris Saint-Germain 1:2, a ihned po zápase oznámil, že šlo o jeho poslední zápas v dresu francouzského klubu. A přesně za týden už chytal Německý pohár za Augsburg, ale jeho nový klub vypadl s celkem ze čtvrté ligy.
Nyní přišla prohra 1:5 v bundesligové premiéře na půdě Dortmundu. Po ní Koubek v rozhovoru pro web ČT sport mluvil nejen o přestupu, ale také těžkých chvílích na stadionu v Dortmundu.
Byl první zápas za Augsburg v Dortmundu ve vaší kariéře něčím zvláštní, zajímavý?
Určitě, určitě. Vstoupil jsem jím do Bundesligy a hned proti nejtěžšímu soupeři, nebo jednomu ze dvou možných. Navíc na největším a zřejmě i nejhlučnějším stadionu v Německu. A pro další působení v Augsburgu si z tohoto utkání vezmu hodně zkušeností, z toho, co se na hřišti stalo, protože nás Dortmund drtil 90 minut a nepřestával. Přesto si z toho chci vzít jen to pozitivní, je třeba se zamyslet nad tím negativním, protože pět inkasovaných gólů je moc, ale… Bundesliga mě přivítala. (ironický úsměv)
Na co jste myslel po páté obdržené brance? Už aby byl konec?
Ne, to ne. Byl jsem do zápasu tak vtažený, že jsem se na časomíru podíval až někdy v 85. minutě. Vlastně skoro nikdy se nedívám, protože mám vyzkoušené, že když se dívám, tak to pak tzv. neutíká. Spíš mě mrzelo to, co se stalo na hřišti. Ale my jsme si o to koledovali, protože kromě toho rychlého gólu, který jsme dali v první minutě, jsme pak neměli odvahu ve hře dopředu a nevypracovali si žádnou šanci. Ale za to jsme viděli sílu soupeře.
Dokážete přiznat, u kterého z inkasovaných gólů jste udělal chybu?
Určitě u toho třetího. Sice jsem si zařval, ale spoluhráč na poslední chvíli uhnul hlavou, takže jsem trochu zazmatkoval. Ale Dortmundští si to tam v klidu mezi sebou přihráli a k naší smůle míč ještě proskočil mezi dvěma našimi hráči. Ale nebyla to výjimečná situace, protože těch střel a nebezpečných okamžiků bylo v utkání hodně. A bylo těžké se rozhodovat, protože zákrok musí přijít v setině sekundy.
Při úvodních dvou gólech jste sice na první střelu dokázal zareagovat, odehrát míč nohou, ale nakonec z toho byly góly…
To je právě o tom tlaku, o těch střelách. Třeba při prvním gólu Reus centroval z brankové čáry, šel jsem po míči, ale on se tak nešťastně odrazil od mé nohy k Alcacérovi a on to měl jednoduché. Při druhém jsem šel na centr, míč tečoval, což asi rozhodilo našeho beka, který nezareagoval, a když střílel Sancho, tak jsem ještě míč cítil u nohy, ale on se pak odrazil od tyčky do brány.
Cítil jste před takovým zápasem, před největší návštěvou, před kterou jste kdy chytal, jinou v něčem neobyčejnou nervozitu?
Ani ne, stejně tak jsem nevnímal ten plný stadion. V prvním poločase jsem měl tolik práce, že jsem si toho nestačil všimnout a uvědomit si to. Ale ve druhém poločase, když jsem měl tu pověstnou jižní tribunu s 25 tisíci fanoušky za zády, tak to bylo znát. To už nejde přehlédnout. (smích) Ale nejsem takový, že by mě to znervóznilo.
Jak to funguje na hřišti, když hrajete před neustále hučícím a fandícím kotlem. Slyšíte se se spoluhráči? Musíte být při pokynech hlasitější?
V takové atmosféře už ty povely ani moc nefungují. Zvlášť ve vypjatých momentech, kdy je potřebujete nejvíc, tak to ani nejde "uřvat".
Jak se chytá v takové atmosféře? Vyburcuje víc? Nebo naopak to přinese větší tlak?
Záleží na každém. Ale je třeba si tím projít, připravit se na to. Vím z vlastní zkušenosti, že když hrajete poprvé takový zápas, na takovém stadionu, tak to s vámi něco udělá. Ale když už jich máte za sebou víc a víc, té atmosféře už nepodlehnete. Tedy já už ne. Myslím si, že by to nemělo mít negativní vliv na výkon.
Z velké pozornosti na mé výkony si hlavu nedělám
V německých médiích se přes léto řešilo, že Augsburg potřebuje získat kvalitního brankáře, že právě na této pozici měli největší slabinu. Jste připravený na ten tlak, že vás všichni budou sledovat?
Když jsem přicházel, tak jsem se od českého spoluhráče Jana Morávka dozvěděl, že jsou v klubu konečně spokojení, že mají brankáře, kterého přes léto sháněli. Já to tak neberu, tlak si nepřipouštím, protože ve fotbale je běžný. Do Rennes jsem přicházel po Benoitu Costilovi, který tam strávil šest let a byli z něj nadšení. V Augsburgu byl od loňského června Marwin Hitz, který odešel právě do Dortmundu, no a teď budu chytat já. Pro mě je důležité, abych byl prospěšný týmu, abych mu pomohl ve sbírání bodů. Nebudu se zabývat tím, jestli mám někoho nahradit…
Na konci prvního poločasu utkání v Dortmundu si na vás na hranici pokutového území počkal kapitán Augsburgu Daniel Baier, aby vám podal ruku, pogratuloval. Nečekané nebo naopak obvyklé gesto?
Asi byl se mnou za první poločas spokojený. Vždyť jsme s tak silným soupeřem udrželi remízu. Pro mě to byl hezký moment, ukázka toho, jak to funguje, že mě kluci podporují a chtějí mi pomoci v tom, abych ten začátek tady měl co nejjednodušší.
V sobotu vás čeká úplně jiný zápas než v Dortmundu, do Augsburgu zavítá bundesligový nováček 1 FC Union Berlín, který v prvním kole doma prohrál s RB Lipsko 0:4.
No a my si musíme dojít pro tři body.
Berete působení v menším německém klubu za posun v kariéře?
Určitě, především kvůli tomu, že jde o Bundesligu, jednu z nejlepších soutěží na světě. A ta mi může dát nové zkušenosti z velkého fotbalu a to je ten důvod, proč jsem se tu nabídku rozhodl přijmout. Věřím, že až za rok dorazíme na Borussii, tak budu lepší já i náš tým. Ten je mladý, ti mladší kluci potřebují získat zkušenosti a ty naberou jedině tak, že budou každý víkend hrát podobně těžké zápasy.
Váš odchod z Rennes byl nečekaný a přestup do Augsburgu překvapivý. Jak dlouho jste jednali?
Týden. Tedy od doby, kdy jsem se o tom dozvěděl od svého agenta. Ale je možné, že tam proběhlo už něco dřív, protože Sport Invest se podílel i na příchodu Marka Suchého, takže určitě věděli, že Augsburg shání gólmana.
Kolik přijede teď v sobotu na váš první domácí zápas v Augsburgu Koubkovic poté, co jim stačí ujet 500 kilometrů místo dřívějších 1500 do Rennes?
(smích) To ještě nevím. Ale už jsem si koupil čtyři permanentky navíc pro rodinu, takže auto na zápas vždy naplní. Ale oni se nebáli občas přijet ani do Francie.
