Pane Koláři, zakrýt Koněvovu sochu plachtou bylo opravdu kontraproduktivní (ne-li hloupé)

Když letos 22. srpna neznámý pachatel polil sochu sovětského maršála Koněva rudou barvou, reagovala na tento počin radnice Prahy 6 ústy svého starosty Ondřeje Koláře slovy: „Dejvice Koněva nechtějí. S ruskou ambasádou jsme v minulosti jednali o přemístění sochy a dokonce jim nabízeli, že si Koněva mohou odvézt na nedalekou zahradu velvyslanectví. O odstranění budeme jednat znova, a dokud nezačnou jednat konstruktivně, zůstane socha pomalovaná. A zdaleka nejde jen o to, že nás opakované čištění sochy stojí peníze, které už platit nechceme.“ (viz odkaz zde)

Asi týden poté se pak pan starosta rozhodl, že se kolem pomníku, symbolizujícímu účast vojáků Rudé armády při osvobození Československa v roce 1945, postaví lešení a na něj pověsí plachta, která Koněvovu sochu zakryje. Hodinu poté, co se tak stalo, však plachtu sundal aktivista Černohorský. Plachta byla po několika hodinách namontována zpět, ovšem v průběhu dalších dnů se o totéž pokoušeli i někteří další lidé, a tak sochu, respektive plachtu na ni pověšenou, museli prakticky trvale hlídat pražští strážníci. Starostovi Kolářovi navíc byla přidělena policejní ochrana, neboť začal dostávat nenávistné emaily a údajně mu bylo vyhrožováno i fyzickou likvidací.

Protesty proti zakrytí sochy plachtou pak vyvrcholily pondělní demonstrací, které se zúčastnilo asi 300 osob (mezi nimi například poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna nebo prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček), při které výše zmíněný aktivista Černohorský opět plachtu sundal a následně byl odvezen na policejní stanici. Po těchto událostech pak radnice Prahy 6 sdělila, že plot i lešení kolem pomníku odstraní a nebude ho znovu zakrývat. Její mluvčí Ondřej Šrámek tohle rozhodnutí doplnil slovy: „Chtěli jsme sochu sice před barvami chránit plachtou, to se však ukázalo téměř až jako kontraproduktivní, a protože se nachází zcela volně ve veřejném prostoru, byla po vyčištění opatřena alespoň ochranným nátěrem.“ (viz odkaz zde)

Radnice Prahy 6 tedy pozdě, ale nakonec přece pochopila, že její rozhodnutí zakrýt pomník plachtou bylo kontraproduktivní, ne-li přímo hloupé. Bylo dojemné, když pan starosta za TOP 09 chtěl šetřit peníze daňových poplatníků a prvně odmítal nechat sochu čistit. Jenže kolik peněz pak stála daňové poplatníky trvalá přítomnost policistů, hlídkujících, aby plachtu zase někdo nesundal a případně se nepokusil pomník vyčistit sám? Případně, kolik peněz stála daňové poplatníky policejní ochrana pana Koláře?

Samozřejmě, že vyhrožování komukoliv fyzickou likvidací či psaní nenávistných emailů je odsouzeníhodné, a rozhodně s něčím takovým nesouhlasím. Ovšem pan starosta Kolář by si měl před tím, než se zase příště bude na adresu zastánců Koněvova památníku ne zrovna lichotivě vyjadřovat, uvědomit, že zdaleka ne každý, kdo je proti jeho odstranění, musí nutně být komunista či ruský troll – byť u voličů TOP 09 takovým laciným prohlášením dost možná zaboduje. Je totiž spousta lidí, kterým pouze vadí to, když se v dnešní době někteří lidé snaží zamlčovat či zlehčovat, že na osvobození Československa v roce 1945 se podílela nejenom armáda americká, ale i armáda sovětská či armáda rumunská. Přičemž sovětských vojáků padlo při osvobození naší země kolem 140 tisíc.

Proto i já jsem toho názoru, že sochy, postavené vojákům, kteří se tohoto osvobození zúčastnili, by se dnes neměly bourat ani zakrývat.  Na čemž nic nemění ani skutečnost, že se maršál Ivan Koněv později zúčastnil i potlačení maďarského povstání v roce 1956 či stavby Berlínské zdi v roce 1961. Ostatně, tyhle skutečnosti jsou již zmíněny i na desce, která bylo k jeho pomníku přidělána loni.