Český prezident zároveň na adresu Kosova dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Zeman již po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval. Ministr zahraničí uvedl, že změna není v zájmu bezpečnosti i čitelnosti české zahraniční politiky.
‚Mám rád Srbsko a Srby. A nemám rád Kosovo,‘ řekl Zeman po příletu do Bělehradu. Vučić mu poděkoval |
Podle Petříčka v minulých letech nenastala žádná okolnost, která by odůvodňovala změnu českého postoje ke Kosovu. S tím souhlasí i Lajčák, přičemž Slovensko naopak samostatnost země neuznalo. „Pozice Slovenska vůči Kosovu není nepřátelská, je založená na právních argumentech,“ řekl Lajčák. Slovensko podle něj s Kosovem i bez oficiálního uznání udržuje aktivní dialog na politické i občanské úrovni. K přehodnocení pozice vůči Kosovu podle něj není důvod a na Slovensku ani poptávka. Se Zemanem se o jeho názoru nicméně rád pobaví, dodal.
Předseda Senátu Kubera chce ohledně Kosova počkat na jednání s prezidentem, diskuse se ale podle něj měla vést ještě před uznáním nezávislosti země.
„Odvolat uznání je věcí každého suverénního státu, stejně jako uznání. Nicméně nemyslím si, že situaci v Kosovu by to nějak pozitivním způsobem posunulo nebo vyřešilo,“ napsal Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny PČR a místopředseda hnutí ANO. Pan prezident prezentoval názor, který zastává dlouhodobě a já mu a jeho motivům rozumím. ČR by spíš ale měla podporovat dialog a spolupráci v regionu. Jsem rád, že nejvyšší ústavní činitelé si o tom budou moci brzy promluvit na pravidelné schůzce,“ doplnil.
Kosovo podle informací z diplomatických zdrojů odvolalo po slovech Zemana odvolalo svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.
Setkání čtyř premiérů zemí V4 a zástupců šesti zemí západního Balkánu se v Praze původně vedle premiérů Srbska, Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny měl zúčastnit i místopředseda vlády Kosova. Podle dostupných aktuálně není z Kosova potvrzen žádný host, nicméně zemi bude reprezentovat alespoň zástupce velvyslanectví v Praze.
Stát v jehož čele jsou váleční zločinci, řekl Zeman
Na středeční tiskové konferenci Zeman uvedl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. „Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ poznamenal prezident.
Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat. Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně 30 bývalých členů UÇK. Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury.
Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.
Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. „Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo,“ řekl. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ dodal.
Reakce na české politické scéně
Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí odmítá uznávat suverenitu Kosova. „Vyjádření pana prezidenta plně zapadají do našeho dlouhodobého politického postoje. Je potřeba revokovat rozhodnutí vlády, která v minulosti uznala Kosovo. My si myslíme, že by ČR neměla uznávat samozvaný stát, který vznikl na základě představitelů teroristické organizace,“ uvedl.
Zeman vyznamená medailí Za zásluhy srbského režiséra a hudebníka Emira Kusturicu |
„Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) měl prezident svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje.
Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek ve středu na Twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. „Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda,“ dodal.
„Na návštěvě v Srbsku Miloš Zeman opakovaně verbálně zaútočil na Kosovo. Celé frašce nasadil korunu, když prezidentovi Aleksandarovi Vučičovi daroval pistoli. Jde o další vyřizování si osobní vendety záštiplného starce, nebo si Zeman skutečně přeje rozpoutat v Evropě další válku?“ napsal na Twitteru pirátský poslanec Jan Lipavský.
Hodinky a zbraň
Zeman ve středu na tiskové konferenci také poděkoval Srbsku za podporu Československu v letech 1938 a 1968. „Máme co splácet a i proto jsem tady,“ řekl. Později při setkání českých a srbských podnikatelů poznamenal, že podle jeho názoru mezi Srbskem a ČR neexistují žádné překážky, a to ani obchodní. Dodal, že by chtěl ještě v prezidentském úřadě Srbsko opět navštívit.
Český prezident přivezl Vučićovi jako dar hodinky značky Prim ze speciální edice. Daroval mu také pistoli ČZ 75 SP01 z produkce České zbrojovky.
‚Mám rád Srbsko a Srby. A nemám rád Kosovo,‘ řekl Zeman po příletu do Bělehradu. Vučić mu poděkoval |
Zeman se ve středu se svou delegací, ve které jsou ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík nebo poslanec Jaroslav Foldyna, setkal také se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou a zúčastnil se podnikatelského fóra. Do Srbska ho doprovodila asi padesátičlenná podnikatelská delegace.
Podpora Kosova ve světě
Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. V současnosti tento počet klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily; dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, podle jiných u 12 států. Jedná se zejména o menší latinskoamerické a africké země, například Burundi, Lesotho, Togo či Surinam. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Spojených národů.
Mezi státy, jež Kosovo uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. ČR uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka; rozhodnutí kabinetu se tehdy nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. Kosovo neuznává kromě Srbska například Rusko a Čína a rovněž pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.
Výběr zahraničněpolitických výroků prezidenta Miloše Zemana, kterými v době výkonu funkce hlavy státu vzbudil mezinárodní pozornost:
|