ECB reaguje na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci v eurozóně. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. Centrální banka se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu dnes ECB ponechala na nule.
Evropské akcie po oznámení nových stimulačních opatření ECB posilovaly, panevropský akciový index STOXX 600 si připisoval zhruba půl procenta. Euro naopak vůči dolaru ztrácelo 0,4 procenta na 1,0960 USD.
Šéf ECB Mario Draghi zdůvodnil kroky centrální banky na tiskové konferenci. Zpomalení ekonomiky eurozóny je podle něj mnohem výraznější, než se původně očekávalo.
ECB nicméně nečeká, že by celá eurozóna spadla do recese, i když pravděpodobnost nepříznivého vývoje podle Draghiho stoupá. Centrální bankéři čekají, že ekonomika poroste letos o 1,1 procenta a napřesrok o 1,2 procenta. Proti předchozí prognóze upravili výhled o desetiny procentního bodu směrem dolů.
Draghi na konci října odejde z čela ECB. Vystřídá ho Christine Lagardeová, která končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Ekonomika eurozóny pod tlakem
Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, tedy hluboko pod cílem ECB. Ta usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.
Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánované odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně.
Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se již ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta a instituty IfW a Ifo tento týden předpověděly, že klesne také v nynějším třetím čtvrtletí.
ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.
ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.
