Na některých místech vzniknou pozemky určené pro výstavbu. Nový plán ve čtvrtek veřejnosti představili náměstci primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) a Petr Hlaváček (za TOP 09) a architekti a projektanti.
Od zprovoznění tunelu Blanka v roce 2015 bylo zatím podáno 136 reklamací ohledně jeho stavby |
Kdy část okruhu začne město stavět, zatím nebylo rozhodnuto. Stejně tak není jasné, kolik bude celá akce stát. „Investiční náklady dáváme s projektanty dohromady,“ řekl na dotaz Hlaváček.
Významnou změnou proti původnímu plánu je prodloužení tunelů. Na zhruba desetikilometrovém úseku se protáhnou z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Projektanti se podle architekta a ex-primátora Jana Kasla, který se projektu podílel, museli vyrovnat s ochranou břehu Vltavy v Povltavské v Praze 8. Auta tady původně měla v jednom směru jezdit po povrchu, nově pojedou v obou směrech tunelem pod Bílou skálou. Na břehu vznikne rekreační oblast.
Pod zemí bude také Libeňská spojka, která povede z Libně na Vychovatelnu. „Celý ten projekt slouží k tomu, aby mohla být propojena horní a dolní Libeň,“ řekl Kasl. Město ustoupilo od plánované křižovatky v ulici V Olšinách, která by přiváděla auta do staré zástavby ve Strašnicích. Velká křižovatka nebude ani na Jarově.
Jak by mohla vypadat pražská magistrála? Více zeleně i méně parkovacích míst |
Snahou projektantů bylo nově držet křižovatky co nejvíce pod zemím, aby na povrchu byla jen vyústění, která bude možné obestavět budovami či zelení. Zmenšením původních dálničních křižovatek nebude muset město vykupovat tolik pozemků, s kolika původní projekt počítal. Výjezdy z tunelů budou nově řešeny místo kruhovými objezdy křižovatkami se semafory, které umožní regulovat dopravu podle aktuální situace.
Původní řešení zaručovalo odpor občanů, říká náměstek
Nový plán umožní přidat zeleň a rozšířit tramvajové trati. Nová tramvajová spojení by v budoucnu mohla propojit Černokosteleckou a Českobrodskou a ze Spojovací by se mohli v budoucnu cestující svézt až do Malešic. Nové takzvaně rozvojové území určené pro výstavbu by mohlo být mezi Palmovkou a Vysočany, kde původní návrh počítal s estakádou, nebo v Malešicích.
Nová varianta by neměla proti minulému návrhu prodloužit přípravu a dobu stavby. „Budeme se snažit do konce volebního období získat kladné územní rozhodnutí. Věřím, že když k tomu přistupujeme tak, že neničíme území, tak to znamená hladší projednání s městskými částmi, protože to původní řešení zaručovalo obrovský odpor občanů, na které by to mělo negativní dopady. Nejsložitější není realizace, ale procesní hledisko a povolovací kolečko,“ řekl Schenherr. „Řešení, které navrhujeme, není technicky složitější. Z hlediska přípravy tam není žádný zádrhel,“ dodal Kasl.
Blanka, rok druhý: 620 ušetřených let, 117 aut bez paliva v tunelu a bloudící kuny |
Zda se bude Vlasta stavět po částech, nebo celá naráz, zatím není jasné. „Výstavba po částech může obtěžovat lidi déle, v některých případech je ten razantní zásah (stavba jako celek) lepší. To se bude ale ještě vše řešit,“ řekl projektant Pavel Šourek.
Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.
