Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko

Vedení KSČM vyzvalo vládu, aby nedovolila přesunutí Koněvovy sochy

Lešení, které pracovníci staví kolem pomníku maršála Koněva v Praze 6. foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA - Vedení komunistické strany v sobotu vyzvalo vládu, aby se zasadila o setrvání sochy sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6. Vyplývá to ze stanoviska, které přijal na sobotním zasedání ústřední výbor KSČM. Městská část chce místo sochy postavit památník osvobození Prahy a pro Koněvovu sochu najít jiné místo. Ruské ministerstvo zahraničí kvůli tomu pohrozilo odvetou.
  13:31

„Komunistická strana Čech a Moravy nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva městské části Praha 6 ze dne 12. září letošního roku o přemístění sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva,“ oznámil v sobotním stanovisku ústřední výbor strany. „KSČM na základě historických faktických událostí žádá, aby se vláda, ministerstva obrany a zahraničních věcí zasadily o zachování sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6,“ uvedli komunisté.

PETRÁČEK: Kdo vyhrává válku? Boj o Koněvův pomník připomíná zdejší verzi MeToo

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek prohlásilo, že rozhodnutí zastupitelů Prahy 6 může poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ruské výhrůžky a hrozby sankcemi odmítl, spor je podle něho třeba řešit věcnou diskusí.

„Pro KSČM je rovněž nepřijatelná pozice ministerstev obrany a zahraničí, která v tomto sporu nedokážou hájit historickou skutečnost a pouští se do spekulativních úvah, kdo hlavní město Prahu vlastně osvobodil a přinesl rozhodující podíl na osvobození celého Československa,“ uvedli komunisté.

Socha Koněva bude nahrazena památníkem osvobození Prahy, maršál se bude stěhovat na jiné důstojné místo

Maršálova socha, která byla odhalena v roce 1980, budí kontroverze a stává se terčem vandalů. Koněv se zapsal do dějin jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Velel i sovětským vojskům - 1. ukrajinskému frontu - například i při osvobození části Polska a Čech, včetně Prahy. Po válce se v 50. letech stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se pak Koněv také účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy bylo město rozděleno zdí na západní a východní.

Autor: