náhledy
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká už několik let. Podle odborníků je dnes situace nejhorší v historii českého lesnictví. Obnovu lesů státní podnik Lesy ČR v současné době považuje za prioritu. Podívejte se na situaci v českých lesích zachycenou na leteckých snímcích, konkrétně na záběry zdevastovaného porostu při soutoku Otavy s Vltavou nedaleko Zvíkovského Podhradí.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Současnou kůrovcovou kalamitu odstartoval neobyčejně suchý a horký loňský rok. Letošní jaro naopak broukovi nesvědčilo. S výjimkou dubna hodně pršelo a květen byl chladnější než obvykle. V červnu a červenci ale udeřila tropická horka, která kůrovec miluje.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Minulý rok Lesy ČR investovaly do pěstebních prací a obnovy lesa 2,15 miliardy korun, v plánech pro letošní rok měly 2,4 miliardy korun a pro rok 2020 plánují zhruba 3,2 miliardy korun. Skutečné investice však pravděpodobně budou ještě vyšší. Aktuálně Lesy ČR evidují asi 22 tisíc hektarů holin, z nichž je 16 tisíc hektarů po kůrovcových těžbách. Loni a letos se státním lesům podařilo obnovit 9 500 hektarů lesa po kůrovcové těžbě.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Pěstební i těžařské práce ve státních lesích však dělají hlavně soukromé firmy, které zajišťují i sazenice. Vlastní školky Lesů ČR produkují jen zanedbatelné množství sadby. Například loni z celkové výsadby 46 milionů sazenic pocházelo z lesních školek LČR jen 1,8 milionu kusů.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Vláda na konci července schválila dotační program, který by měl kompenzovat pokles cen dříví na trhu kvůli kůrovci. Jeho prostřednictvím by nestátní vlastníci lesů mohli letos a příští rok získat až 2,5 miliardy korun.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Františka Kučery by na pěstební práce bylo potřeba dalších sedm miliard korun. „Pokud nebudou lesy, nebude voda. Les zabraňuje výparům, udržuje vodu ve spodních vrstvách," uvedl.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Někteří lesníci však tvrdí, že peníze samotné nestačí. Řada z nich si například stěžuje na složitou administrativu, která předchází přidělení dotacím. Lesníci chtějí od vlády jasný plán, jak s kůrovcem bojovat.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Kromě sucha a nedostatku pracovních sil, kdy je podle Františka Kučery zapotřebí až trojnásobek současných kapacit pracovníků, se prakticky zhroutil trh se dřevem, které se částečně prodává pod výrobními náklady.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Tam, kde jeden utrácí, druhý vydělává. Vlastníci lesů si na likvidaci kůrovcové kalamity totiž najímají lesnické firmy, pro které je sanace postižených lesů byznys. Část dříví také bylo prodáno v rámci takzvané aukce nastojato. To si pak těží kupující na své náklady.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Například firma Wood Union, která je subdodavatelem jednoho z vítězů tendrů, má díky kůrovcové kalamitě těžební zakázky na šest až deset let dopředu. Na snímku kůrovcem zasažené Brdy nedaleko Mníšku.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Odhalit kůrovce pomáhají vlastníkům lesů družicové mapy či sčítání brouků.
Autor: Dan Materna, MAFRA
V roce 2019 se do počítání lýkožroutů zapojilo 168 respondentů, kteří celkem obhospodařují 366 odchytových míst.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Kůrovcová kalamita se ekonomicky dotýká i měst. Do loňského roku bylo běžné, že správy městských lesů odváděly část zisku z prodeje dříví do rozpočtů měst, případně platily radnicím za pronájem. Teď se karta obrací.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Některá města v lokalitách těžce postižených suchem a řáděním škůdců v čele s kůrovcem budou svým lesům pomáhat. Přiškrtí proto investice do rozvoje. Týká se to třeba Chrudimi, Dačic nebo Horažďovic. Na snímku zřícenina hradu Vrškamýk.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Další problém komplikující obnovu lesů je přemnožená spárkatá zvěř. Ta likviduje tisíce nových porostů, které vznikají na kůrovcových holinách. Na snímku je Vestecký most.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Zemědělský výbor PS proto minulý týden podpořil návrh zákona o myslivosti poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, podle kterého by se měly snižovat stavy srnců, daňků nebo jelenů.
Autor: Dan Materna, MAFRA