Jak jsme přivítali soudružku Davisovou. V 70. letech Československo navštívila americká komunistka

Když v září 1972 přijela do Československa levicová aktivistka Angela Davisová, prezentoval ji tehdejší režim jako ženu, která byla americkou buržoazní justicí křivě obžalována ze spoluúčasti na únosu a vraždě a nakonec díky mezinárodní kampani osvobozena. Byla to tehdy velká událost.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Davisová (uprostřed) na návštěvě zemí Východního bloku

Angela Davisová (uprostřed) na návštěvě zemí Východního bloku | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0

Příběh Angely Davisové byl už popsán mnohokrát, proto jen stručně. Rodačka (*1944) z Birminghamu v Alabamě se po studiích v Paříži přidala v USA ke hnutí za občanská práva Afroameričanů. Po zavraždění jednoho z vůdců hnutí Martina Luthera Kinga vstoupila do Komunistické strany USA.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Archiv Plus o Angele Davisové

Pravidelně se účastnila protestních akcí a byla spojována s militantním černošským hnutím Černí panteři. Právě pro podezření, že je s touto organizací zapletena do několikanásobné vraždy, byla v roce 1970 uvězněna. Nikdy soudu nevysvětlila, proč zakoupila a nechala na své jméno zaregistrovat zbraně, které Černí panteři k vraždě a únosu použili.

Po čtyřech měsících vyšetřovací vazby byla na kauci propuštěna. Byl by to banální případ, kdyby se jej nechopila komunistická propaganda, která za podpory Moskvy udělala z Davisové hrdinku boje proti americkému rasismu.

Čtenáři československých novin a časopisů byli už od počátku roku 1971 pravidelně informováni o tom, co je v případu Angely Davisové nového.

„Angela, která pracovala ve studentském hnutí, ve straně Černých panterů a poté v Komunistické straně USA, přivolala na sebe nelidskou, vražednou zlobu nejzatuchlejší americké reakce, která usilovala o její život pro její názory,“ psalo emotivně Rudé právo 5. června 1972 v době, kdy porota soudu v San José Davisovou zprostila obžaloby.

Dohodli se u Bratislavy

Soud prokázal, že zbraně použité při zločinu Davisová zakoupila a pachatelům předala, nebylo ale jisté, že se přípravy trestného činu zúčastnila.

Takovými „nepodstatnými“ detaily se noviny v Československu nezabývaly – ve shodě s ostatními sdělovacími prostředky v Moskvou ovládaných satelitech psaly pouze o statečné dívce, která se postavila americké buržoazní justici.

Že v případě Davisové šlo o promyšlenou kampaň, o tom svědčí setkání z března 1972, kdy se hlavní politický komentátor moskevské Pravdy Korjonov sešel nedaleko Bratislavy s politickými komentátory klíčových novin sedmi komunistických zemí. Zabývali se koordinací kampaně, která měla následovat po očekávaném osvobození Davisové.

Součástí kampaně bylo i turné Angely po socialistických zemích, které začalo v srpnu 1972 návštěvou Moskvy a Taškentu, pokračovalo cestou do východoněmeckého Berlína, do Bulharska – vyvrcholilo mezi 21. a 27. zářím 1972 v Praze. Z Prahy pokračovala Angela Davisová na Kubu a poté do Chile.

Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas

Číst článek

Návštěva Davisové v Československu zahrnovala vše, co bylo z pohledu tehdejšího normalizačního režimu podstatné: přihlížela oslavnému mítinku pražských „svazáků“ v Lucerně (dochovala se část záznamu svědčící o tom, jakým způsobem byli pro tento podnik zneužiti pražští pionýři), navštívila Lidice, zúčastnila se dne Rudého práva, přijali ji Gustáv Husák, Vasil Biľak nebo Gusta Fučíková, dostala pamětní medaili k 50. výročí založení KSČ – a zúčastnila se tiskové konference.

Četla Fučíka

Pronášela nejen očekávané fráze o marxismu-leninismu a o nádherném Sovětském svazu (a nejspíš těmto frázím i věřila), ale i komické výroky o „utužování přátelství mezi mladými lidmi Československa a USA“ – v době, kdy vycestovat jen pár kilometrů západně od Chebu bylo pro většinu obyvatel Československa nesplnitelným snem. Na „českou notu“ citlivě zabrnkala zmínkou o tom, že ve vyšetřovací vazbě četla Fučíkovu Reportáž psanou na oprátce.

Historikové si nejsou jisti, proč se Moskva na počátku 70. let „chopila“ právě Angely Davisové a učinila z ní jedno z témat své mezinárodní kampaně. Speciálně pro pražský režim byla Davisová v prvních normalizačních letech vítaným příkladem významu mezinárodního levicového hnutí.

Při demonstracích v srpnu 1969 zabili milicionáři pět lidí. Rodinám se dodnes nikdo neomluvil

Číst článek

Přítomnost Američanky v Praze dodávala Husákovu režimu jakýsi punc „normálnosti“; dojem, že jsme součástí světa, nikoli zadrátovanou republikou na západní výspě komunistického bloku.

Otázkou zůstává, proč rokem 1972 Angela Davisová z našich médií v podstatě mizí a dál už nebyla více propagandisticky využívána. Když například v letech 1980 a 1984 kandidovala za americké komunisty na post viceprezidentky, naše sdělovací prostředky o tom informovaly jen velmi okrajově.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme