Lední medvědi v ohrožení. Trumpův úřad chce povolit těžbu v aljašské rezervaci

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
17. 9. 2019 20:37
V severovýchodním výběžku Aljašky leží Arktická národní přírodní rezervace, která poskytuje útočiště řadě volně žijícím živočichům. Mimo to ale ukrývá také bohatá naleziště ropy a zemního plynu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce v jednom z nejméně dotčených ekosystémů v Americe povolit těžbu.
Chránění lední medvědi v Arktické národní přírodní rezervaci
Chránění lední medvědi v Arktické národní přírodní rezervaci | Foto: Reuters

O jejím zahájení se mluví už od roku 2017. Tehdy se v návrhu amerického rozpočtu objevila položka, podle které má ropa a zemní plyn z aljašské rezervace vydělat během příští dekády skoro dvě miliardy dolarů (asi 47 miliard korun). 

Někteří republikánští kongresmani pak o využití zásob nerostných surovin v rezervaci diskutují už řadu let, například aljašská senátorka Lisa Murkovskiová. Ne u všech prezidentů ale našli podporu, u Trumpa však ano. 

Věc se dala znovu do pohybu minulý týden, když vládní agentura pro správu půdního fondu (BLM) představila konečnou analýzu. V dokumentu rozebírá možné dopady těžby na životní prostředí a především v něm deklaruje, že v rezervaci začne už koncem tohoto roku pronajímat ložiska ropy a zemního plynu.

Těžařským firmám bude k dispozici oblast o rozloze 0,63 milionu hektarů, celá rezervace se rozprostírá na 7,8 milionu hektarů, informoval britský deník The Guardian

Oživíme hospodářství, tvrdí zastánci těžby

Území, kde chce úřad těžbu povolit, je důležité například pro lední medvědy, kteří si zde budují svá doupata, nebo samice sobů polárních, jež v této oblasti rodí. Po celé rezervaci pak žijí vlci, rysi nebo pižmoni severní. Některá zvířata, například lední medvědi, navíc patří k ohroženým druhům. Území využívají také jako zastávku tažní ptáci.

A jak uvedla agentura Reuters, nachází se tu také přibližně šestnáct milionů barelů zpětně získatelné ropy. Společnostem v těžbě nerostného bohatství zřejmě nezabraní už ani Sněmovna reprezentantů, která ve čtvrtek schválila (poměrem hlasů 225 ku 193) legislativu o ochraně této rezervace, informovala o tom televize Fox News.

Političtí zastánci těžby argumentují především tím, že využití ropných ložisek pomůže k rozvoji ekonomiky Aljašky. Vyzdvihují také vznik nových pracovních míst a fakt, že by USA nebyly tolik závislé na dovozu ropy. Moderní technologie pak podle nich zaručí šetrnost k přírodě.

Těžbu chtěl prosadit i Bush

Odpůrci namísto toho hovoří o nezvratných změnách, které těžba na ekosystému rezervace zanechá. Zdůrazňují, že už tak se oblast musí vyrovnávat s negativními dopady klimatických změn.

Správa Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy pak tvrdí, že úřad BLM ve své analýze podceňuje dopady těžby ropy a zemního plynu. 

Podle některých ochránců přírody také není divu, že se těžbu podařilo prosadit zrovna v době vládnutí Trumpa. Poukazují, že nynější americký prezident už ve své funkci udělal řadu kroků, kterými dal najevo, že ochrana životního prostředí není jeho prioritou.

V roce 2017 například podepsal dekret, kterým zrušil nebo omezil regulaci k ochraně životního prostředí přijatou jeho předchůdcem Barackem Obamou. Trump uvedl, že přísná omezení brání v činnosti třeba těžařům ropy či uhelným společnostem a připravují tisíce Američanů o práci. 

Podle Adama Koltona, který je výkonným ředitelem neziskové organizace Ligy pro aljašskou divočinu, jež usiluje o ochranu tamní krajiny, Trumpův úřad nebere ohledy na vědecká tvrzení ani na domorodé obyvatelstvo.

Trump nicméně není prvním prezidentem Spojených států, který volá po maximálním využití ložisek nerostných surovin. Usiloval o to i George Bush mladší. Také on argumentoval nabídkou nových pracovních míst a tím, že by se USA staly méně závislými na ropě ze zahraničí.

Video: Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu

Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy