Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů. Na nové simulaci podle agentury AFP pracovala stovka badatelů, mimo jiné ze Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) či z francouzské meteorologické služby Météo-France. Vědci vytvořili dva různé klimatické modely a do výsledků následně zapracovali různé scénáře socioekonomického vývoje.
Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby |
„Při nejhorším zvažovaném scénáři dosahuje k (roku) 2100 nárůst průměrných teplot na planetě 6,5 až sedm stupňů,“ píše se v závěrech studie. Zmíněná varianta počítala s rychlým růstem ekonomiky podporovaným využíváním fosilních paliv. Ve zprávě IPCC z roku 2014 podle AFP nejpesimističtější scénář předpovídal oteplení o 4,8 stupně Celsia.
Zhoršená předpověď je podle jednoho z autorů studie výsledkem modelů, které „lépe vystihují pozorované klima“. „Jedním z důvodů je silnější zpětné působení vodní páry. Teplejší svět je zároveň vlhčím světem, jenže vodní pára vytváří skleníkový efekt, který posiluje globální oteplování,“ řekl deníku Le Monde Olivier Boucher z klimatologického institutu IPSL.
Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Splnění tohoto cíle předpovídá pouze nejoptimističtější z osmi scénářů francouzské simulace. Podle Le Monde ale cesta k takovému vyústění vede přes „drastické“ kroky, zejména omezení emisí oxidu uhličitého do takové míry, že by kolem roku 2060 nastal na globální úrovni stav klimatické neutrality.
Klimatická opatření
Podle AFP vědci dospěli k závěru, že dvoustupňové oteplení by se v dlouhodobém horizontu „jen tak tak“ podařilo odvrátit při „silné mezinárodní spolupráci s důrazem na udržitelný rozvoj“. Součástí tohoto scénáře je ovšem i zachycování oxidu uhličitého z ovzduší, a to v rozsahu, jaký současné technologie neumožňují.
Zachrání Paříž před oteplováním vysazování stromů? Radnice slibuje městské lesy |
„Průměrná teplota na planetě na konci století tudíž výrazně závisí na klimatických opatřeních, která budou v dalším průběhu 21. století uplatněna,“ konstatují francouzští odborníci. Ať už ale bude vývoj jakýkoli, bude podle nich nejméně do roku 2040 pokračovat trend rostoucí intenzity a frekvence období veder.
